Albánií otřásají násilné protesty. Desítky zraněných, zatýkání a premiér odmítá odstoupit

Albánskou metropoli Tiranu od úterý 13. října zachvátily demonstrace, při nichž se část protestujících opakovaně střetla s bezpečnostními složkami. Ve čtvrtek násilnosti pokračovaly třetím dnem a policie proti davu nasadila vodní děla, slzný plyn i zásahové jednotky. Někteří účastníci házeli na policisty kameny a pyrotechniku, zapalovali kontejnery a stavěli zátarasy. Poškozeny byly také autobusové zastávky, semafory, obchody a bankovní pobočky. Bezpečnostní situace se zhoršila natolik, že parlament zrušil plánované zasedání. Protestní hnutí přitom původně vzniklo jako pokojná iniciativa proti kontroverzní výstavbě luxusního turistického komplexu na jihu země.

Policie hlásí desítky zraněných a zadržených

Policejní bilance zveřejněná ve čtvrtek uvádí 71 zraněných příslušníků bezpečnostních složek a nejméně 71 zadržených demonstrantů za dosavadní průběh nepokojů. Dalších 147 lidí čelí policejním opatřením v souvislosti s podezřením na protiprávní jednání. Jeden z nejvážnějších incidentů se odehrál v severoalbánském městě Skadar, kde velitele policie zasáhl do hlavy kámen a způsobil mu kritické zranění. Zdravotníci ošetřovali rovněž zraněné demonstranty a nezletilé osoby. Podle zdravotnických údajů bylo během středečních střetů v Tiraně ošetřeno celkem 89 lidí, včetně 61 policistů. Jednotlivé bilance pocházejí z různých dnů a vztahují se k odlišným skupinám zraněných.

Policie zároveň upozornila, že mezi zadrženými bylo překvapivě málo studentů, přestože právě studenti patří k hlavním organizátorům demonstrací. Řada mladých účastníků se do ulic vydala kvůli požadavkům na dostupnější vzdělání a lepší životní podmínky, nikoliv s úmyslem útočit na veřejné budovy. Násilností se však účastnily také skupiny lidí se zakrytými obličeji. Nepokoje se postupně rozšířily do dalších albánských měst, včetně Drače, Elbasanu a Vlory.

Zahraniční

Drama na oblíbeném řeckém ostrově: Obří balvan uvěznil 250 lidí na pláži

Přibližně 250 lidí uvázlo ve čtvrtek na řeckém ostrově Rhodos poté, co se ze svahu uvolnil obrovský balvan a zatarasil jedinou příjezdovou cestu k oblíbené pláži Anthonyho Quinna. Mezi uvězněnými byli především turisté, kteří se nemohli dostat ke svým hotelům. Silnici se podařilo provizorně zprůjezdnit až ve večerních hodinách.

Spor o luxusní letovisko přerostl v odpor proti vládě

Kořeny současné krize sahají do letošního jara, kdy se v Albánii začalo výrazněji protestovat proti plánované turistické výstavbě na jižním pobřeží. S projektem je spojen Jared Kushner, zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa. Odpůrci záměru upozorňují na možné poškození cenných přírodních lokalit a zpochybňují okolnosti některých pozemkových transakcí. Právě ochrana mokřadů a místního ptactva dala vzniknout protestnímu hnutí označovanému jako revoluce plameňáků. Spor se postupně dostal také před soudy a stal se symbolem širší nespokojenosti s rozhodováním albánských úřadů. Samotnému Kushnerovi však nebylo v souvislosti s prověřovanými pozemkovými převody prokázáno protiprávní jednání.

Během následujících měsíců se k ekologickým aktivistům připojili studenti, kteří dlouhodobě kritizují rostoucí náklady na studium a nedostatečné vybavení škol. Mladí Albánci zároveň upozorňují na omezené pracovní příležitosti po dokončení vzdělání a vysoké životní náklady. Původně místní spor tak přerostl v celostátní protest proti způsobu vládnutí. Demonstranti obviňují představitele státu z korupce a požadují politickou změnu. Vláda tato obvinění odmítá. Nespokojenost se přitom neomezuje pouze na vládní socialisty, protože část protestního hnutí kritizuje také opoziční politiky.

Premiér rezignaci odmítá a varuje před násilím

Albánský premiér Edi Rama, jehož Socialistická strana získala v loňských parlamentních volbách čtvrtý mandát k vládnutí, odmítl požadavky na odstoupení. Připustil ochotu jednat o finančních problémech studentů, současně však odsoudil útoky na veřejné instituce a ničení majetku. Podle jeho vyjádření musí každý, kdo se na násilnostech podílel, nést právní odpovědnost. Premiér rovněž obvinil politické protivníky z podněcování nepokojů. Svůj odchod z funkce považuje za porušení mandátu, který získal od voličů. Za jednu ze svých hlavních priorit nadále označuje dokončení přístupových jednání s Evropskou unií.

Současná krize přichází v citlivém období albánských snah o evropskou integraci. Země patří společně s Černou Horou k nejpokročilejším kandidátům na členství v Evropské unii, její postup však dlouhodobě komplikují problémy s korupcí a organizovaným zločinem. Delegace Evropské unie v Albánii vyjádřila znepokojení nad stupňováním násilí a vyzvala bezpečnostní složky k přiměřenému postupu. Zároveň upozornila na nutnost konstruktivního dialogu. Ke zdrženlivosti vyzval také albánský prezident Bajram Begaj, který nabídl pomoc při hledání dohody mezi znesvářenými stranami. Opoziční Demokratická strana mezitím podporuje požadavky na předčasné volby a vytvoření přechodné vlády.

Použité zdroje: reuters.com , apnews.com , efe.com , euronews.com