Bylo lépe za Babiše, nebo za Fialy? Index demokracie ukazuje pro Česko nečekaný detail
Babiš, nebo Fiala. Index demokracie prozradil o Česku nečekanou věc.
Zdroj: Shutterstock
Politické hádky často stojí na dojmech, index demokracie ale nabízí tvrdší srovnání. Česko v něm za poslední roky osciluje těsně pod hranicí plné demokracie, což je samo o sobě výmluvné. Při pohledu na dostupná čísla vychází překvapivě lépe období po nástupu Petra Fialy, i když žebříček nelze číst jako jednoduchou známku pro jednoho premiéra. Důležitější je jiná věc: Česku k nejvyšší kategorii dlouhodobě chybí jen kousek.
Česko se v indexu demokracie za rok 2022 dostalo na 25. místo se skóre 7,97 bodu, tedy těsně pod hranici takzvané plné demokracie. Právě tahle hodnota je důvodem, proč srovnání vlád Andreje Babiše a Petra Fialy působí na první pohled překvapivě: v dostupných zveřejněných datech bylo Česko za Fialovy vlády hodnoceno výše než v letech, kdy zemi vedl Babiš.
Neznamená to, že by žebříček automaticky určoval, který premiér byl lepší. Index demokracie nesleduje popularitu vlády, ceny potravin ani výši důchodů. Měří kvalitu politického systému, svobod, voleb, fungování institucí, politické účasti a politické kultury. Právě proto je jeho výsledek zajímavý: ukazuje něco jiného než běžné předvolební slogany.
Česko bylo blízko elitní kategorii, ale hranici nepřekročilo
Economist Intelligence Unit řadí země do čtyř skupin: plné demokracie, demokracie s chybami, hybridní režimy a autoritářské režimy. Hranice pro plnou demokracii leží nad osmi body z deseti. Česko mělo v roce 2022 skóre 7,97, takže mu k postupu mezi plné demokracie chyběly jen setiny bodu.
V praxi to znamená, že Česká republika patřila ke špičce skupiny označované jako demokracie s chybami. Společně s Řeckem stála podle tehdejšího hodnocení na čele této kategorie. Zároveň si oproti předchozímu roku polepšila o čtyři příčky a v regionu střední a východní Evropy patřila k nejlépe hodnoceným zemím.
Pro srovnání: v roce 2017 mělo Česko 7,62 bodu a bylo na 34. místě. O rok později si polepšilo na 7,69 bodu, ale zůstalo na 34. příčce. Obě hodnoty spadají do období, kdy se česká politika pohybovala kolem nástupu a upevnění vlivu Andreje Babiše ve vládní politice.
Proč z toho nejde udělat jednoduchý verdikt
Srovnání Babiš versus Fiala svádí k rychlému závěru, jenže index demokracie je pomalejší ukazatel. Neodráží pouze to, co se stalo během jednoho roku ve Strakově akademii. Do výsledku se promítá dlouhodobá kondice institucí, důvěra občanů, stav médií, politická kultura, účast ve veřejném životě i fungování právního státu.
Proto by bylo nepřesné říci, že jedno číslo je vysvědčením konkrétního premiéra. Přesnější je mluvit o tom, v jakém stavu se česká demokracie nacházela v daném období. A z tohoto pohledu je podstatné, že se Česko po propadech z předchozí dekády dokázalo přiblížit hranici plné demokracie, ale nepřekročilo ji.
Dlouhodobý vývoj přitom není jednoznačně růžový. Česko podle starších dat patřilo do roku 2013 mezi plné demokracie, později ale spadlo do kategorie demokracií s chybami. V roce 2018 i 2019 zůstávalo sice nejlépe hodnocenou zemí visegrádské čtyřky, ale stále mimo nejvyšší skupinu.
Visegrádské srovnání vyznívá pro Česko dobře
Zajímavý je hlavně pohled na okolní země. V roce 2022 bylo Slovensko na 43. místě, Polsko na 46. a Maďarsko na 56. příčce. Česko tak v regionálním srovnání působilo jako stabilnější demokracie, i když ani ono nesplnilo kritéria pro nejvyšší kategorii.
U Polska a Maďarska analytici v minulosti upozorňovali hlavně na tlak na justici, média a instituce. Česko na tom bylo v těchto srovnáních lépe, ale slabší stránkou zůstávala politická kultura a důvěra v demokratické instituce. To jsou oblasti, které se nedají opravit jedním zákonem ani jednou výměnou vlády.
Index demokracie má i širší kontext. Demokracie podle dostupných dat celosvětově ustupuje a pokles se netýká jen autoritářských států. Slábnutí důvěry, polarizace a nespokojenost s politickými elitami se objevují také ve vyspělých zemích. Právě proto je český výsledek těsně pod hranicí plné demokracie důležitý: nejde jen o domácí politický spor, ale o součást širšího trendu.
Pokud tedy položíme otázku, zda bylo podle indexu demokracie lépe za Babiše, nebo za Fialy, dostupná čísla dávají výhodu období Fialovy vlády. Jenže skutečný závěr je střízlivější. Česko si vedlo lépe než většina zemí regionu, přiblížilo se plné demokracii, ale zůstalo těsně pod ní. A právě tahle mezera je na celém srovnání nejpodstatnější.