Trendy svět
Úterý 23. 6.
Svátek má Zdeňka

Chorvatsko už není levná jistota. Češi před cestou řeší ceny, kolony i skryté výdaje

Zahraniční

22. 6. 2026

Michaela Hanelová

Češi míří do Chorvatska opatrněji: Vedle pláží teď řeší dražší pobyt, zácpy i drobné poplatky.

Češi míří do Chorvatska opatrněji: Vedle pláží teď řeší dražší pobyt, zácpy i drobné poplatky.

Zdroj: Shutterstock

CHORVATSKO

Jadran zůstává pro české rodiny jednou z nejbližších a nejznámějších voleb, jenže bez počítání se letos může pobyt rychle prodražit. Rozhoduje termín, místo ubytování, výběr restaurace i drobné poplatky, které se na konci dovolené nepříjemně nasčítají.

Chorvatsko už dávno není destinace, kam se vyrazí autem, vezme se apartmán u moře a zbytek se nechá plynout. Kdo letos plánuje cestu k Jadranu, řeší mnohem víc než jen cenu ubytování. V rozpočtu hraje roli mýtné, palivo, jídlo v restauracích, nákupy v obchodech, parkování i rozdíl mezi podnikem přímo u promenády a nenápadnou konobou o pár ulic dál.

Právě tam se často láme chleba o tom, jestli dovolená zůstane přijatelná, nebo se z ní stane drahý účet za pohodlí. Chorvatsko platí eurem od ledna 2023 a původní kuny už nejsou v oběhu, což českým turistům usnadnilo placení, ale zároveň zviditelnilo každé zdražení.

Nejvíc rozhoduje termín a místo

Nejdražší je pobyt tradičně v červenci a srpnu, kdy se do přímořských letovisek sjíždějí nejen Češi, ale i turisté z Německa, Rakouska, Polska nebo Slovinska. Na cenách je to znát hlavně u ubytování a restaurací. Přehledy pro letošní sezonu ukazují, že běžný denní rozpočet se může u skromnější dovolené pohybovat kolem 40 až 60 eur na osobu, komfortnější styl už ale vychází často na 80 až 140 eur denně.

U luxusnějšího pobytu může částka stoupat výrazně výš. Nejlepší poměr ceny a zážitku proto obvykle nabízí červen nebo září, kdy je u moře pořád příjemně, ale tlak na služby bývá menší. Češi, kteří jedou do Chorvatska autem, by neměli podcenit cestu samotnou. Chorvatské dálnice se neplatí klasickou známkou jako v některých jiných zemích, ale podle projetého úseku u mýtných bran.

Platit lze hotově, kartou nebo elektronickou jednotkou. Orientačně vychází trasa ze Záhřebu do Zadaru pro osobní auto na 17,60 eura, úsek Záhřeb až Rijeka na 10,10 eura a cesta od přechodu Trakošćan směrem na Split na 32,80 eura. U delší rodinné cesty tam i zpět už nejde o zanedbatelnou položku, zvlášť když se přidají další poplatky po cestě.

Chorvatsko už není levná jistota: Češi před cestou počítají ceny, kolony i výdaje, které dřív neřešili.
Chorvatsko už není levná jistota: Češi před cestou počítají ceny, kolony i výdaje, které dřív neřešili.
Zdroj: Shutterstock

Restaurace u moře bývají nejdražší

Jídlo je položka, na které se dá v Chorvatsku utratit velmi rychle. Nejvyšší ceny bývají v restauracích přímo u pláže, u historických památek a na rušných promenádách. Pizza nebo těstoviny se často pohybují kolem 10 až 18 eur, jednoduché jídlo v běžnější restauraci může vyjít zhruba na 15 až 25 eur a večeře pro dva s pitím se může snadno dostat na 50 až 80 eur.

Káva se podle místa pohybuje přibližně od 1,50 do 3 eur, místní pivo o objemu půl litru často od 3 do 6 eur. Největší rozdíl nebývá v tom, jestli si člověk dá jednou dražší večeři. Rozpočet se spíš rozpadá na malých rozhodnutích každý den.

Bankomat s nevýhodnou konverzí, restaurace s výhledem na moře bez kontroly cen, opakované parkování blízko pláže, nákupy v malých obchodech v centru nebo placení drobných služeb bez předchozího ověření ceny. U restaurací se vyplatí počítat také se spropitným, které není povinné, ale při dobré službě se běžně nechává. V některých podnicích se může objevit i poplatek za prostírání, proto má smysl účet před zaplacením zkontrolovat.

Chorvatsko pořád dává smysl, jen ne bez plánu

Chorvatsko pro české turisty neztratilo kouzlo. Pořád nabízí dostupné moře autem, čisté pláže, ostrovy, historická města i možnost bydlet v apartmánu a část jídel si připravit sami. Jen už není dobré spoléhat na starou představu levné dovolené, kde se všechno nějak vejde do rozpočtu.

Kdo chce ušetřit, měl by vybírat termín mimo hlavní špičku, porovnat cenu cesty, nevázat se jen na nejznámější letoviska a u jídla občas odejít od moře o pár ulic dál. Nejlevnější dovolená totiž nemusí být ta s nejnižší cenou ubytování, ale ta, u které člověk dopředu ví, za co bude během týdne skutečně platit.

Zdroje:

autorský text, People, Drvenik, TN.cz

Článek se líbí 0 čtenářům.

Sdílejte článek