Dron ochromil provoz na Ruzyni. Letadlo skončilo ve Vídni, policie má podezřelého

Páteční provoz na pražském Letišti Václava Havla narušil dron, který se podle policie objevil v bezletové zóně. Jeden spoj musel být odkloněn do Vídně a další lety nabraly zpoždění. Policisté zadrželi muže narozeného v roce 1988 a zajistili i samotný dron. Případ prověřují pro podezření z obecného ohrožení z nedbalosti.

Jediný dron dokázal v pátek 8. května zkomplikovat provoz na největším českém letišti natolik, že jeden let musel místo Prahy pokračovat až do Vídně. Podle policie se bezpilotní stroj pohyboval v bezletové zóně ruzyňského letiště, tedy v prostoru, kde může i krátký a zdánlivě nevinný let znamenat vážné bezpečnostní riziko.

Incident se odehrál v odpoledních hodinách na Letišti Václava Havla Praha. Policie uvedla, že neoprávněný provoz dronu ovlivnil letecký provoz. Hlídky cizinecké policie v Praze-Ruzyni následně zadržely jednu osobu a dron zajistily. Dopad na cestující byl okamžitý. Jeden let byl podle policie odkloněn do Vídně a několik dalších spojů nabralo zpoždění. U velkého letiště přitom nejde jen o samotnou přítomnost malého stroje ve vzduchu.

Zadržený muž je podezřelý z nedbalosti

Policie později upřesnila, že zadrženým je muž narozený v roce 1988. Případ prověřuje jako podezření z trestného činu obecného ohrožení z nedbalosti. To znamená, že vyšetřovatelé budou zjišťovat nejen to, kdo dron ovládal, ale také zda svým jednáním mohl ohrozit bezpečnost lidí nebo provoz letadel.

Policie k věci sdělila pouze základní informace s tím, že další okolnosti prověřuje. Zároveň připomněla, že i létání s drony má jasná pravidla a některá místa jsou pro tento typ aktivity zcela zapovězena. Právě letiště patří mezi nejcitlivější prostory, kde se jakékoli porušení pravidel řeší výrazně přísněji než běžné létání na louce nebo mimo zastavěné území.

Provoz velkého letiště stojí na přesném načasování, koordinaci dispečerů a předvídatelném pohybu letadel. Dron do tohoto systému nepatří. Nemusí být na radarech viditelný tak jako dopravní letadlo, a posádky nebo dispečeři na něj často reagují až ve chvíli, kdy je nahlášen nebo vizuálně spatřen.

I malý bezpilotní stroj může způsobit zpoždění, změny přistávacích drah nebo odklony letadel. V krajním případě představuje riziko střetu. Proto se u podobných incidentů postupuje opatrně a provoz se raději upraví, než aby se riskovalo přiblížení dronu k letadlu plnému cestujících.

Pro cestující znamená incident nejistotu i zdržení

Pražské letiště už podobné situace v minulosti zažilo. V roce 2017 musel být kvůli dronu v okolí letiště preventivně přesunut provoz na jinou dráhu. Tehdy šlo podle dostupných informací o opatření, které mělo předejít riziku v době, kdy se v blízkosti letiště objevil amatérský dron.

Létání s drony už dávno není jen koníček několika nadšenců. V Česku jsou registrovány desítky tisíc pilotů a bezpilotní stroje používají amatéři, firmy, filmaři, zemědělci, energetici i záchranáři. S rostoucím počtem dronů ale roste i počet situací, kdy lidé nevědomě nebo lehkomyslně poruší pravidla.

Pro malé drony obecně platí, že pilot musí mít stroj pod dohledem, dodržovat výškové limity a ověřit si, zda v daném místě vůbec smí vzlétnout. Řada dronů musí být registrována a označena registračním číslem. V některých prostorech je nutné povolení, jinde je let bez něj zakázán úplně.

Pro lidi čekající na odlet nebo přílet je podobná událost nepříjemná hlavně proto, že se následky neomezí jen na jediný spoj. Zpoždění jednoho letadla může zasáhnout návazné lety, odbavení posádek i další plán letiště. Pokud je let odkloněn na jiné letiště, cestující obvykle čeká další přesun nebo změna organizace cesty.