Invalidní důchod už není pro každého. Stát žádosti ve velkém zamítá, stačí nedodržet dvě podmínky
Děsivý trend v Česku: Invalidní důchod nedostali ani těžce nemocní, čísla šokují odborníky.
Zdroj: Shutterstock
Každý druhý žadatel o invalidní důchod odchází s neúspěchem. Statistika za rok 2024 ukazuje nárůst zamítnutí, nejčastěji kvůli neuznání zdravotního stavu jako invalidního.
Počet žádostí o invalidní důchod se v posledních letech nijak výrazně nemění, ale jejich úspěšnost klesá. Důchodová ročenka České správy sociálního zabezpečení přinesla statistiku za rok 2024 a podle ní bylo zamítnuto už 45 procent žádostí. V praxi to znamená, že téměř každý druhý žadatel narazil na verdikt posudkového lékaře, že jeho zdravotní stav nedosahuje potřebné míry poklesu pracovní schopnosti.
Tento podíl se postupně zvyšuje od roku 2020, kdy se pohyboval okolo 28 procent. V menší míře se na výsledku podílí i chybějící doba pojištění. Přibližně třetina všech zamítnutí se váže na situace, kdy žadatel neměl dostatek odpracovaných let. U lidí starších 28 let se nejčastěji jedná o podmínku alespoň pěti let důchodového pojištění v posledních deseti letech.
Každá druhá žádost byla zamítnuta
Výjimky tvoří případy, kdy invalidita vznikne následkem pracovního úrazu, poškození zdraví při zaměstnání nebo ještě před dosažením osmnácti let věku. Podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové zůstávají hlavní důvody zamítnutí dlouhodobě stejné. Buď lékařský posudek neuzná vznik invalidity, nebo uchazeč nesplní požadovanou dobu pojištění.
Jiných příčin se v praxi vyskytuje jen minimum. Invalidita se v Česku hodnotí podle stupně poklesu pracovní schopnosti. První stupeň se uznává při poklesu mezi 35 a 49 procenty, druhý při rozmezí 50 až 69 procent a třetí při poklesu 70 procent a více. Bez dosažení těchto hranic není možné nárok na důchod přiznat, a proto se právě v této oblasti odehrává nejvíce zamítnutí.
Vývoj posledních pěti let ukazuje pozvolný, ale soustavný nárůst. Zatímco podíl zamítnutí z důvodu neuznání invalidity vzrostl mezi roky 2020 a 2024 z 28 na 33 procent, zamítnutí kvůli jiným příčinám se zvýšila jen mírně, z devíti na jedenáct procent.
Nastává přísnější posuzování a nároky
Otázkou zůstává, proč je počet neúspěšných žádostí rok od roku vyšší. Odborníci připouštějí, že za tím může stát přísnější posuzování, ale také větší počet lidí, kteří o důchod žádají s méně vážnými zdravotními obtížemi. Někteří upozorňují i na důsledky covidu.
Po prodělání nemoci se u části pacientů rozvinul postcovidový syndrom nebo dlouhodobé zdravotní komplikace, ale jejich uznání jako invalidity bývá obtížné. Objevují se příběhy lidí, kteří s vážnými potížemi narazili na nedůvěru lékařů. Přesný vliv tohoto fenoménu na statistiku však zatím nelze vyčíslit.
Od roku 2023 se do procesu posuzování zapojila i nová profese, takzvaný odborný nelékařský zdravotnický pracovník. Tuto roli mohou vykonávat například zdravotní sestry, fyzioterapeuti, záchranáři nebo porodní asistentky. Jejich úkolem je vyhodnotit zdravotnickou dokumentaci a připravit podklad pro posudek.
Podle ČSSZ musí zvládnout odlišit objektivní nálezy od subjektivních pocitů a výsledky srozumitelně sepsat. Pokud se současný trend nezmění, může se brzy stát, že zamítnutých žádostí bude více než polovina.
Stárnoucí populace a rostoucí věk odchodu do důchodu přitom znamenají, že zdravotní problémy v produktivním věku budou stále častější. Statistiky ukazují, že délka života ve zdraví se v Česku už delší dobu pohybuje kolem 61 až 62 let, což naznačuje, že tlak na systém invalidních důchodů jen poroste.