Ivanka Trumpová chce vybudovat soukromý ostrov v Albánii. Ten by sloužil jen vyvoleným
Soukromý ostrov Ivanky Trumpové budí pozornost. Albánie může získat resort jen pro vybrané hosty.
Zdroj: Shutterstock
Soukromý výlet Ivanky Trumpové a Jareda Kushnera k albánskému ostrovu Sazan přerostl v politicky citlivý developerský plán. Projekt luxusního resortu za desítky miliard korun teď v Albánii vyvolává protesty, které dostaly přezdívku plameňáková revoluce.
Tisíce Albánců protestují proti plánu Jareda Kushnera a Ivanky Trumpové vybudovat u albánského pobřeží luxusní turistický resort. Spor se točí kolem ostrova Sazan a chráněné oblasti Zvërnec nedaleko města Vlora, kde se nachází cenné přírodní lokality s výskytem plameňáků, pelikánů, želv i tuleně středomořského. Z původně soukromého výletu se stal projekt za 1,6 miliardy dolarů, tedy přes 33 miliard korun, a zároveň jeden z nejcitlivějších střetů mezi rozvojem turismu, ochranou přírody a vlivem politicky napojených investorů.
Ostrov je nadchl při soukromé cestě
Ivanka Trumpová později popsala, že s manželem byli před několika lety na lodi u rodinného přítele, zastavili se kvůli koupání a k ostrovu doplavali. Naboso se pak vydali na vrchol a místo je podle jejích slov okamžitě uchvátilo. Nešlo o oficiální státní návštěvu, ale o soukromou cestu, která zapadá do toho, že Kushnerovi Albánii navštívili opakovaně.
Právě tady se podle jejich vyprávění zrodil zájem o Sazan, neobydlený ostrov s pozůstatky někdejší vojenské infrastruktury z dob komunistické Albánie. Jared Kushner, který má rozsáhlé podnikatelské aktivity v realitách a investicích, nezůstal jen u dojmu z krásné krajiny.
Jeho plán počítá s vybudováním luxusního letoviska pro movité turisty. Vedle samotného Sazanu se mluví také o rozsáhlém resortu v oblasti Zvërnec, kde mají podle dostupných informací vzniknout hotely s kapacitou až 10 tisíc pokojů, byty, vily a přístav. Do projektu mají být zapojeny i další firmy, včetně katarské společnosti Power Holding.
Lidé proti nápadu protestují
Protestující neodmítají jen jeden hotelový komplex. Vadí jim kombinace několika věcí najednou: zásah do chráněné přírody, nedostatek transparentnosti, speciální investiční status pro firmu napojenou na Kushnera a pocit, že albánské pobřeží se předává zahraničním miliardářům.
V ulicích se objevují hesla jako Albánie není na prodej nebo narážky na plameňáky, podle nichž celé hnutí získalo označení plameňáková revoluce. Demonstrace organizují hlavně environmentální a antikorupční občanské skupiny, silně se do nich zapojují mladí lidé.
Ochránci přírody upozorňují, že oblast patří k důležitým útočištím ptáků a mořských živočichů. Okolní vody jsou spojované s výskytem tuleně středomořského, v širší lokalitě se vyskytují stovky druhů ptáků včetně ohrožených druhů, plameňáků a pelikánů. Kritici se obávají, že rozsáhlá výstavba, přístav, doprava a tlak turistů naruší prostředí, které je cenné právě tím, že zůstalo dlouho mimo běžný masový provoz. Napětí zesílilo i poté, co se objevily záběry bagrů, nákladních vozů, oplocení a soukromé ostrahy.
Albánský premiér Edi Rama tvrdí, že nejde o žádné zabírání chráněného území Trumpovou rodinou ani o projekt, který by měl ničit plameňáky. Investici naopak prezentuje jako příležitost, jak do země přivést bohatší klientelu a peníze z cestovního ruchu. Albánie se v posledních letech rychle mění v oblíbenou středomořskou destinaci a vláda vidí v luxusních resortech cestu k dalším příjmům.