Kdysi král valašské farmy, dnes skromný muž u lesa. Takto žije Bolek Polívka po pádu svého impéria
Bolek Polívka se po ztrátě farmy neschovává. V Olšanech žije s rodinou skromně, ale šťastně.
Zdroj: Nextfoto.cz
Na místě, kde dřív býval ruch a smích, dnes panuje ticho a vůně lesa. Život se tu zpomalil, zjednodušil a získal jiný rozměr – takový, který se vymyká všem představám o slávě a úspěchu. Právě tady se odehrává příběh o návratu k podstatě, k věcem, na které v záři reflektorů často nezbývá čas.
Kraj mezi Vizovicemi a Vyškovem má pro Bolka Polívku zvláštní kouzlo. Narodil se ve Vizovicích jako nejmladší ze tří synů a právě tam se naučil milovat přírodu i obyčejné chvíle ticha. Dodnes se do rodného města rád vrací, projde se po parku, kde kdysi sedával na lavičce s knihou, a vzpomene si na potok, v němž jako kluk chytal pstruhy.
Láska k přírodě se promítla i do jeho života dospělého, kdy se rozhodl spojit hereckou slávu s vizí farmáře. Na začátku devadesátých let se pustil do odvážného projektu. V Olšanech na Vyškovsku, na místě starého kravína, začal budovat farmu, která se měla stát centrem turistiky i kultury. Nejprve vznikla stáj pro koně, později i hostinec a ubytování.
Vždy chtěl žít na poklidném místě
Polívka snil o místě, kam budou jezdit lidé z celé republiky. Kvůli tomu dokonce ukončil manželství s herečkou Chantal Poulain, protože jeho odhodlání stát se hospodářem bylo silnější než herecký svět. Po jeho boku se později objevila Marcela, žena, která s ním sdílela nadšení i práci na rozšiřování farmy.
Když se podařilo otevřít brány pro veřejnost, vypadalo to, že sen se mění ve skutečnost. Areál nabízel ubytování, bazén, wellness centrum i hospodu U Klauna. Lidé sem přijížděli nejen kvůli jídlu, ale i kvůli koncertům, výstavám a kulturním akcím. Farma se stala místem, kde se natáčely televizní pořady a kde se konaly pokusy o kuriózní rekordy.
Sám Polívka tam tehdy žil s rodinou. Společně bydleli nad hospodou a nadšeně rozvíjeli nový život. Měl tam i kancelář a hrdě ukazoval novou Černou věž, kterou považoval za symbol celé farmy. Bylo to období, kdy se zdálo, že se mu podařilo propojit herecký svět s venkovskou realitou, a že všechno, do čeho vložil energii, má smysl.
Po krachu musel prodat svou farmu
Jenže nadějné roky vystřídal pád. Na výstavbu farmy totiž čerpal evropské dotace a projekt nakonec nesplnil podmínky dlouhodobé udržitelnosti. Evropská unie požadovala vrácení peněz, a s tím se roztočil kolotoč dluhů, které se vyšplhaly na čtyřicet milionů korun.
Bolek se dostal do tíživé situace, hrozil mu osobní bankrot a farma zůstala prázdná. Po letech chátrání ji převzali noví majitelé a dnes nese název U černé věže. Přestože přišel o své životní dílo, od Olšan se neodstěhoval. Zůstal v kraji, který mu přirostl k srdci, a s manželkou Marcelou si pořídil menší dům obklopený zelení. Žijí tam se třemi dětmi, psem a dvěma kočkami. Herec často říká, že právě to mu stačí ke štěstí.
Blízkost rodiny považuje za největší jistotu, kterou má. Také jeho syn Vladimír se usadil nedaleko otcovy bývalé farmy. Rodina se proto schází často, a i když se okolnosti změnily, vazby zůstaly silné. Pro Polívku, kterého lidé znají jako krále valašského humoru, má dnes největší cenu obyčejnost a klid.