Jiří Bartoška by se divil, co se děje v Karlových Varech. Slavný festival podle Čechů ztrácí svůj lesk
Karlovarský festival už podle Čechů nemá stejnou atmosféru. Jiří Bartoška by se možná hodně divil.
Zdroj: Shutterstock
Jubilejní 60. ročník MFF Karlovy Vary se uskuteční od 3. do 11. července 2026. Festival zatím odhalil první dramaturgické linky, poctu Magdě Vášáryové i projekty, které mají propojit film s literaturou a mladými tvůrci. Jak ale naše redakce zjišťovala, mnoho lidí stále vzpomíná na zesnulého prezidenta festivalu i na to, jak by on ve skutečnosti reagoval na letošní složení.
Jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se letos neponese jen ve znamení červeného koberce, ale hlavně dvojitého výročí. Festival připomene 80 let od svého prvního ročníku a zároveň vlastní šedesátou soutěžní kapitolu. Do Karlových Varů se filmový svátek vrátí od 3. do 11. července 2026 a už teď je jasné, že pořadatelé chtějí spojit slavnostní ohlédnutí s programem, který má ukázat, kam se festival posouvá dál.
Pro diváky to znamená známou směs premiér, debat, hostů, industry programu i společenského dění, kvůli němuž se lázeňské město na devět dnů promění v jedno z nejsledovanějších míst v Česku. Přesný výběr soutěžních filmů má být podle dostupných informací znám až v červnu, první dramaturgické obrysy už ale naznačují, že Vary nechtějí jubileum pojmout jen jako slavnostní vzpomínku.
Dramaturgie staví na paměti festivalu i na nových cestách
Nejvýraznější linkou letošního ročníku bude návrat k historii. Festival připomene své začátky venkovní výstavou dobových fotografií KVIFF 60/80 a také programovou sekcí Návraty k pramenům. V ní se objeví například britská válečná romance Otázka života a smrti z roku 1947 nebo sociálně laděný snímek Kes z roku 1969. Nejde jen o archivní výběr pro znalce. Takové sekce dávají divákům šanci pochopit, z jakého filmového i společenského prostředí festival vyrostl.
Karlovy Vary zároveň připomenou československou filmovou tradici. V programu má být digitálně restaurovaná tragikomedie Věry Chytilové Kopytem sem, kopytem tam, která vznikla v roce 1988 a z velké části se natáčela právě v Karlových Varech. Pro domácí publikum je to dramaturgicky silný návrat: film se do města vrací v obnovené podobě a zároveň připomíná režisérku, jejíž tvorba nikdy nebyla jen pohodlnou festivalovou klasikou.
Druhou linkou je práce s novými formáty a talenty. Festival pokračuje v programech, které mají podporovat mladé evropské tvůrce a rozvíjet projekty ještě předtím, než se dostanou do kin. Z pohledu běžného diváka to může znít vzdáleně, ale právě tady často vzniká budoucí festivalový program: v debatách producentů, autorů, scenáristů a režisérů, kteří hledají partnery, financování a cestu k publiku.
Book-to-Screen může být jedna z nejpraktičtějších novinek
Novinkou ročníku je projekt Book-to-Screen at KVIFF, který má propojit filmový a knižní svět. Cílem je vytvořit prostor pro prodej a hledání práv k adaptacím literárních předloh ze střední a východní Evropy. Mezinárodní porota má vybrat pět až deset titulů, které se 7. července představí během Industry Days producentům z Česka i zahraničí.
Pro čtenáře a diváky je to důležitější, než se může zdát. Úspěšné filmové adaptace často vznikají až po dlouhých letech vyjednávání a příprav. Pokud se ve Varech podaří zkrátit cestu mezi knihou a filmem, může z toho těžit celý regionální trh. České, slovenské, polské nebo maďarské příběhy se tak snáz mohou dostat k producentům, kteří hledají silný námět pro celovečerní film nebo televizní projekt.
Nejvýraznějším dosud potvrzeným jménem 60. ročníku je slovenská herečka Magda Vášáryová. Na slavnostním zakončení má převzít Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. Festival tím oceňuje její hereckou dráhu i symbolické propojení české a slovenské kinematografie, které k Varům dlouhodobě patří.
Pocta Vášáryové se nebude odehrávat jen na pódiu. Festival uvede film Juraje Jakubiska Vtáčkovia, siroty a blázni, který byl po roce 1968 na dlouhá léta zakázán. Volba tohoto titulu dobře zapadá do jubilejní dramaturgie: nejde pouze o připomenutí slavné herečky, ale i o návrat k filmu, který v sobě nese téma svobody, uměleckého vzdoru a složitého osudu středoevropské kultury.
Zahraniční hvězdy festival zatím v době přípravy článku neoznámil. To je u Karlových Varů obvyklé. Velká jména se často zveřejňují postupně, podle potvrzených cest, programových bloků a filmů, které osobnosti přijedou uvést. Právě hosté ale bývají pro širší veřejnost jedním z hlavních důvodů, proč festival sleduje i mimo čistě filmovou komunitu.
Červený koberec má být letos symbolem pro všechny
Vizuál 60. ročníku znovu připravilo studio Najbrt a pracuje s motivem červeného koberce. Pořadatelé ho představují jako prostor, který nemá patřit jen filmovým hvězdám, ale i návštěvníkům. Je to chytrý motiv, protože přesně vystihuje rozpor, na němž Vary dlouhodobě stojí: jsou prestižním festivalem kategorie A, ale současně akcí, kam může přijet běžný divák s festivalovým pasem, stát frontu na film a večer potkat herce na kolonádě.
Tahle otevřenost je jedna z největších předností Varů. Zároveň přináší i tradiční kritický bod. Festival se každoročně pohybuje mezi filmovou kvalitou a společenskou show. Média i publikum často řeší róby, večírky a celebrity stejně intenzivně jako soutěžní filmy. Pro jubilejní ročník proto bude důležité, aby červený koberec nepřekryl to, co má být podstatou festivalu: objevování filmů, setkávání s tvůrci a debatu o současné kinematografii.
Největší riziko jubilejního ročníku nespočívá v nedostatku programu, ale v jeho vyznění. Výročí svádí k nostalgii a slavnostnímu rámování. Pokud ale bude příliš silné, může zastínit současnou filmovou nabídku. Karlovy Vary potřebují ukázat, že historie není muzeální dekorace, ale základ, z něhož se dá mluvit o dnešním filmu, nových autorech a proměnách publika.
Druhým citlivým místem je skladba hostů. Magda Vášáryová je pro česko-slovenský kontext silné a důstojné jméno, ale širší veřejnost bude čekat i na zahraniční osobnosti. Vary jsou zvyklé pracovat s kombinací hereckých legend, aktuálních tváří a autorů, kteří mají na festivalu film. Právě rovnováha mezi hvězdností a dramaturgickým smyslem rozhodne, zda letošní hosté nebudou jen ozdobou, ale skutečnou součástí programu.
Třetí otázkou je dostupnost pro diváky. Festival sice stojí na otevřenosti veřejnosti, ale s velkým zájmem vždy přichází tlak na vstupenky, ubytování i pohyb po městě. Jubilejní ročník může přilákat ještě víc návštěvníků než obvykle. Kdo chce do Varů vyrazit, neměl by čekat až na kompletní program. Vyplatí se hlídat termíny prodeje pasů a ubytování řešit s předstihem, protože nejžádanější kapacity mizí rychle.