Tento herec byl miláčkem žen i ikonou socialismu. Když ztratil nervy, zfackoval kolegy a vydědil syna
Herecká legenda, kterou miloval celý národ. Za kamerou ale ukázal krutost, kterou mu dodnes nikdo nezapomněl.
Zdroj: Shutterstock
Jiří Sovák patřil k legendám české kinematografie, přesto jeho život provázely spory, výčitky i bolestná rozhodnutí. Za maskou sarkastického humoru se skrýval muž, který dokázal bavit miliony, ale nezvládl odpustit vlastnímu synovi.
Rodák z pražských Vinohrad přišel na svět 27. prosince 1920 do rodiny hostinského, který si přál, aby jednou převzal rodinný podnik. Mladý Jiří se sice vyučil číšníkem, ale místo tácku s pivem ho lákalo jeviště. Rodina zpočátku nesouhlasila, přesto se rozhodl jít vlastní cestou.
Absolvoval dramatické oddělení Státní konzervatoře a brzy se objevil na divadelních prknech. Jeho talent si všimli režiséři z Vinohradského divadla, kde působil řadu let, a od roku 1966 se stal členem činohry Národního divadla. V nejprestižnější české scéně zůstal až do odchodu do důchodu.
Odraz temnoty v jeho tváři
Na filmovém plátně zanechal stopu, která ani po letech nebledne. Diváci si ho dodnes pamatují jako učitele Kroupu z komedie Marečku, podejte mi pero!, svérázného Evžena z Chalupářů nebo Skopce ze Světáků. Jeho ironie a suchý humor se staly poznávacím znamením celé generace.
I v roli pohádkového Viga z Arabely dokázal být přesvědčivý, ať už hrál komicky nebo vážně. Byl typem herce, který ovládl prostor jediným gestem a věděl, jak z obyčejné věty udělat nezapomenutelný moment. Sovákův osobní život byl ovšem daleko méně harmonický než jeho filmové postavy.
Třikrát se oženil, ale jen z prvního manželství měl syna Jiřího Schmitzera. Rodinu brzy opustil a chlapec vyrůstal s matkou i prarodiči. Vztah mezi nimi se nikdy zcela nenapravil, přestože otec se synem později spolupracovali při natáčení. Setkali se například při práci na Chalupářích a komedii Marečku, podejte mi pero!, kde se zdálo, že by se jejich pouto mohlo obnovit.
Naděje ale brzy vzala za své. Jednoho večera po divadelním představení Schmitzer usedl opilý za volant. Při tragické nehodě zemřel chodec a soud ho poslal do vězení na tři roky. Pro Jiřího Sováka to byla rána, kterou nedokázal přijmout. Odmítl se s tím smířit a rozhodl se syna vydědit. Tvrdil, že člověk, který se dopustil podobného činu, pro něj přestal existovat. Mezi nimi už nikdy nepadlo slovo smíření.
Syna vyhodil a odmítal s ním mluvit
Osud ale připravil překvapivý zvrat. Z archivů bezpečnostních složek se později ukázalo, že Sovák měl za sebou velmi podobný incident. V roce 1971 byl podezřelý, že v opilosti srazil chodce a z místa nehody ujel.
Svědci popisovali, že toho dne vypil dvě deci koňaku, čtyři deci vína a dvě piva. Přesto nikdy nebyl obviněn. Jeho společenské postavení mu tehdy zřejmě zajistilo klid a případ se uzavřel bez trestu.
Podle dobových záznamů si dokonce stěžoval přímo ministrovi, že vyšetřování bylo přehnané. Herec byl známý prudkou povahou a neústupností. Dokázal se pohádat s kolegy i režiséry a nikdy si nebral servítky. V sedmdesátých letech se dostal do sporu s režisérem, který ho obvinil z kolaborace.
Sovák reagoval fackou tak silnou, že dotyčný skončil na zemi. Před soudem ho tehdy zachránila manželka Anna, která údajně sepsala žádost o milost prezidentovi. Ta byla vyřízena kladně a známý herec se trestu vyhnul. Ačkoli měl za sebou bouřlivý život, ve třetím manželství s Annou, jíž přezdíval Andulka, našel klid i jistotu.
Společně prožili čtyři desetiletí. Jeho vztah k alkoholu zůstal dlouho předmětem klepů, ale nakonec se rozhodl pití ukončit. Poslední roky trávil převážně na chalupě, kde v roce 2000 utrpěl zlomeninu krčku stehenní kosti. Po komplikacích při operaci mu selhal organismus a 6. září 2000 zemřel.