Po návratu z dovolené přichází nepříjemné překvapení: Následky se u Čechů často objeví až později
Dovolená může mít nepříjemnou dohru: Většina Čechů pozná následky až dlouho po návratu.
Zdroj: Shutterstock
Dovolená v tropech může skončit nepříjemným kožním problémem, který si lidé často nejprve spletou s bodnutím hmyzem nebo alergickou reakcí. Na chodidle či nártu se může objevit červená klikatá stopa, která svědí a mění tvar. V diskusích cestovatelé často zmiňují kožní larvu migrans, parazitární infekci spojovanou hlavně s kontaminovaným pískem a půdou v teplých oblastech.
Na první pohled to může vypadat jako štípanec, podráždění od bot nebo pásový opar. Typickým varovným znakem je ale červená, nepravidelně se vinoucí linka pod kůží, která může svědit a postupně se posouvat. Právě takto se často popisuje kožní larva migrans, anglicky cutaneous larva migrans nebo také creeping eruption. Nejde o brouka, který by člověka kousl. Původcem bývají larvy měchovců, tedy parazitů, kteří běžně napadají psy a kočky.
Do lidské kůže se mohou dostat při kontaktu s pískem nebo vlhkou půdou znečištěnou zvířecími výkaly. Rizikové je proto hlavně chození naboso po pláži, sezení přímo v písku nebo ležení bez podložky v tropických a subtropických oblastech. Nákaza vzniká ve chvíli, kdy larvy proniknou do nechráněné kůže, například při chůzi naboso nebo kontaktu s kontaminovaným pískem.
Proč se to řeší právě po dovolené v Thajsku
Thajsko patří mezi oblíbené tropické destinace, kde lidé tráví hodně času na plážích, v písku a v lehké obuvi. Přesně to jsou okolnosti, při kterých může ke kontaktu s larvami dojít. Podobné případy se ale neomezují jen na Thajsko. Popisují se i u cestovatelů po Karibiku, jihovýchodní Asii, Africe, Jižní Americe nebo dalších teplých přímořských oblastech.
Kožní larva migrans se typicky objevuje na místech, která byla v přímém kontaktu se zemí. Nejčastěji jde o chodidla, nárty, prsty u nohou, hýždě nebo stehna. Podle CDC se projevuje jako výrazně svědivé, lineární nebo hadovité ložisko, protože larva se pohybuje v nejsvrchnějších vrstvách kůže.
Podezřelá je hlavně stopa, která není obyčejným štípancem. Může připomínat červenou klikatou čáru, mapku nebo malý tunýlek pod kůží. Někdy je místo oteklé, lesklé, citlivé a silně svědí. U některých lidí se mohou objevit i puchýřky nebo drobné ranky, zvlášť když si místo škrábou.
Se svým problémem se na Facebooku svěřila i paní Lenka, která strávila dovolenou v Thajsku. „Prosím, nevíte někdo, co by to mohlo být? Vrátila jsem se z Thajska a na noze se mi objevila červená klikatá stopa. Nejdřív jsem si myslela, že je to štípanec nebo alergie, ale místo svědí a vypadá to, jako by se čára trochu posouvala. Máte s tím někdo zkušenost?“
A po několika komentářích ji bylo jasné, čím se na vysněné dovolené nakazila. A s podobnou zkušeností se setkali i ostatní cestovatelé. „Nejdřív to vypadalo jako obyčejné štípnutí od hmyzu. Jenže červená čára se začala kroutit po kůži a každý den byla trochu jinde,“ napsal například Petr. „Svědilo to tak, že se to nedalo nechat být. Nejhorší bylo, že to nevypadalo jako běžná vyrážka, ale spíš jako cestička pod kůží,“ dodala Monika.
Co dělat, když se podobná stopa objeví
První pravidlo zní: nepanikařit, ale neignorovat. Pokud se po dovolené v tropech objeví svědivá červená klikatá stopa na noze, je vhodné kontaktovat kožního lékaře, infekční ambulanci nebo praktického lékaře a zmínit cestu do tropů. Lékaři pomůže i fotografie, datum návratu a informace, zda člověk chodil naboso po pláži.
Léčba obvykle patří do rukou lékaře. U kožní larvy migrans se používají antiparazitární léky, nejčastěji albendazol nebo ivermektin, případně lokální léčba u menších ložisek. Naopak se nedoporučuje místo rozřezávat, propichovat, vypalovat ani lovit domnělého parazita pod kůží.
Larva se pohybuje povrchově, ale bývá jinde, než kde člověk vidí konec zarudlé stopy. Domácí zásahy mohou kůži zbytečně poškodit a zanést do ní infekci. Nejlepší ochranou je obyčejná prevence. Na plážích a v místech, kde se pohybují psi a kočky, je lepší nechodit dlouho naboso. Na písku se vyplatí sedět nebo ležet na dece, ručníku či lehátku, ne přímo na zemi. Opatrnost je na místě hlavně u dětí, které si v písku hrají a často sedí nebo klečí přímo na zemi.
CDC Yellow Book, CDC Zoonotic Hookworm, DermNet, MSD Manual.