Léčba roztroušené sklerózy se v Česku výrazně změnila. Pacienti se k moderním lékům dostávají dřív
Léčba roztroušené sklerózy se v Česku zásadně posunula. Pacienti se k moderním lékům dostanou mnohem dřív.
Zdroj: Shutterstock
Roztroušená skleróza stále patří mezi diagnózy, které člověku dokážou během krátké chvíle změnit život. Česká data ale ukazují i nadějnější část příběhu. Pacienti se dnes častěji dostávají k účinné léčbě hned na začátku nemoci, a právě včasnost může rozhodnout o tom, jak dlouho si udrží běžný život bez těžkého omezení.
Ještě před deseti lety začínalo vysoce účinnou léčbou jen zhruba 5 až 10 procent lidí s nově zjištěnou roztroušenou sklerózou. Dnes je situace úplně jiná. Podle čerstvých dat registru ReMuS se takto léčí už 84 procent nově diagnostikovaných pacientů. Nejde přitom jen o číslo v tabulce. U nemoci, která může postupně zasahovat hybnost, zrak, řeč i psychiku, znamená rychlejší a silnější léčba větší šanci oddálit chvíli, kdy pacient ztrácí samostatnost.
Léčba začíná rychleji než dřív
Registr ReMuS sleduje pacienty léčené v 15 specializovaných centrech pro roztroušenou sklerózu. Díky tomu mají lékaři, pacienti, pojišťovny i stát přesnější přehled o tom, jak léčba funguje, jak bezpečné jsou jednotlivé léky a zda se lidé dostávají k péči včas.
Nová data ukazují, že doba od prvních příznaků po nasazení léčby se zkrátila ze 7,5 měsíce na 6,4 měsíce. Pacienti se zároveň do specializovaných center dostávají zhruba do tří až čtyř měsíců od prvních potíží, což je u této diagnózy zásadní rozdíl.
Pokrok podle odborníků stojí hlavně na nových lécích a práci neurologických center. Roztroušená skleróza ale zůstává závažnou a nevyléčitelnou nemocí. V Česku s ní žije odhadem 26 tisíc lidí a každý rok přibývá dalších 700 až 800 pacientů. Celosvětově se počet nemocných odhaduje na 2,8 milionu.
Nemoc může prozradit i řeč
Lékaři dnes nehledají jen způsoby, jak nemoc léčit, ale také jak ji zachytit dřív a přesněji sledovat její vývoj. Jedním z nových směrů je technologie vyvíjená ve spolupráci ČVUT, 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Systém analyzuje řeč pacienta a podle změn v artikulaci, myšlení nebo emocích může upozornit na zhoršení zdravotního stavu, které by se při běžné kontrole nemuselo ukázat. Do projektu se má zapojit 100 až 150 pacientů, výhledově až 300. První už dostávají mobilní telefony, které pomáhají jejich stav monitorovat.
Další důležitou oblastí je takzvaný radiologicky izolovaný syndrom. Jde o změny viditelné na magnetické rezonanci, které mohou naznačovat, že se u člověka v dalších letech roztroušená skleróza rozvine. Pokud se podaří tyto signály zachytit včas, lékaři mohou začít situaci sledovat ještě před propuknutím nemoci. Právě propojení těchto dat s registrem ReMuS může v budoucnu zlepšit diagnostiku i rozhodování o léčbě.
V registru je nyní 24 696 pacientů s roztroušenou sklerózou. Ženy tvoří 70,8 procenta z nich a průměrný věk začátku onemocnění je 33,1 roku. To připomíná, že nemoc často zasahuje lidi ve věku, kdy řeší práci, rodinu a běžný aktivní život. Moderní léčba ji zatím neumí vyléčit. Umí ale dát pacientům něco velmi cenného: čas, funkčnost a větší šanci zůstat co nejdéle soběstační.
autorský text, tisková zpráva MaVe