Tohle koření přidávají Italky do polévky. V Česku se nachází v každé kuchyni, ale vůbec nevíme, k čemu slouží

Majoránka má u nás pověst bylinky do polévky a zabijačkových jídel, ve Středomoří ale patří k jemným aromatům, která dokážou pozvednout rajčata, luštěniny, maso i obyčejné brambory.

Majoránka je jednou z těch bylinek, které Češi dobře znají, ale často je používají mnohem užším způsobem, než si zaslouží. Zatímco u nás končí hlavně v bramboračce, guláši nebo jitrnicích, ve středomořské kuchyni má mnohem jemnější a pestřejší roli. Přidává se k rajčatům, fazolím, pečenému masu, zelenině i jednoduchým omáčkám, kde nevystupuje do popředí tak ostře jako oregano, ale jídlu dodá teplou, lehce nasládlou a bylinnou hloubku.

Mohlo by vás zajímat

Zahraniční

7. 5. 2026

Řekové si tuhle pláž nechávali pro sebe roky. Stihněte ji ještě toto léto, než tady bude plno

Bylinka z jihu, která zdomácněla i u nás

Majoránka pochází z oblastí kolem Středozemního moře a Blízkého východu, kde se pěstovala jako kuchyňská i voňavá rostlina už ve starověku. Postupně se rozšířila do Evropy a v mnoha zemích se stala běžnou součástí domácího vaření. V Itálii se s ní pracuje především tam, kde je potřeba jídlo zjemnit, ne přebít. Hodí se k telecímu, kuřecímu, krůtímu masu, k rybám, k cuketám, lilku, rajčatům i k luštěninám. Právě v tom je její středomořský půvab.

Nejčastější chyba je zaměňovat majoránku za oregano. Obě bylinky jsou příbuzné a v sušené podobě mohou působit podobně, chuťově se ale chovají jinak. Oregano je výraznější, ostřejší a snese pizzu, grilované maso nebo hutnější rajčatové omáčky. Majoránka je měkčí, sladší a o něco květinovější. Proto se hodí tam, kde nechcete, aby bylinka převzala celé jídlo. V italském nebo obecně středomořském vaření funguje skvěle v kombinaci s olivovým olejem, česnekem, petrželí, citronem, rajčaty a bílým masem.

Při vaření záleží na tom, jestli používáte majoránku čerstvou, nebo sušenou. Čerstvá je jemná a přidává se spíš ke konci, aby neztratila vůni. Sušená je koncentrovanější, proto jí stačí méně. Dobré pravidlo je promnout ji mezi prsty až těsně před přidáním do jídla. Uvolní se tím silice a bylinka bude výraznější. Do dlouze vařených jídel ji není nutné dávat hned na začátku. Lepší je přidat část během vaření a špetku až před koncem, kdy zůstane zachovaná její vůně.

Jak ji dostat do běžného vaření

Nejjednodušší středomořský trik je smíchat olivový olej, prolisovaný česnek, trochu citronové šťávy, špetku soli a majoránku. Taková směs poslouží jako rychlá marináda na kuřecí stehna, krůtí plátky nebo pečenou zeleninu. Výborná je i s bramborami: nakrájené brambory promíchejte s olejem, solí, majoránkou a trochou drceného kmínu nebo pepře a upečte dozlatova. Chuť bude známá, ale lehčí než u klasických českých úprav.

Majoránka se dobře hodí také do rajčatové omáčky, pokud ji nechcete vést směrem k typické pizze. Stačí cibule, česnek, rajčata, olivový olej a menší špetka majoránky ke konci vaření. Jemně zvýrazní sladkost rajčat a nepřehluší těstoviny ani sýr. Podobně funguje u fazolí, čočky nebo cizrny, kde pomůže zjemnit zemitou chuť luštěnin. V domácí kuchyni se tak vyplatí mít ji po ruce nejen kvůli polévce, ale i jako univerzální bylinku pro rychlé večeře z pár surovin.