Těžké chvíle u Adamczykových. Marek promluvil o krachu vztahu a prozradil, že je na pokraji svých sil
Fanoušci zůstali v šoku. Marek Adamczyk popsal, jak těžké je pro něj fungovat a vůbec přežít dny.
Zdroj: Nextfoto.cz
Herec Marek Adamczyk se po narození syna učí novému rytmu života. V roli otce našel nejen radost, ale i pokoru, a přiznává, že s manželkou Evou tvoří silný tým, který stojí na vzájemné úctě.
Když se Marek Adamczyk a jeho manželka Eva, olympijská vítězka v snowboardcrossu, stali rodiči malého Kryštofa, změnilo se pro herce téměř všechno, co ve svém životě měl. S úsměvem říká, že se jeho svět převrátil vzhůru nohama a že otcovství je zkušenost, na kterou se nelze připravit.
Každý den přináší něco nového, často i nečekaného, a on se učí zvládat situace tak, jak přicházejí. Přiznává, že sám sebe jako otce zatím neumí objektivně posoudit. Vysvětluje, že se ráno probudí a nechá se unést děním kolem sebe, aniž by o tom příliš přemýšlel.
Zvládat péči o syna je náročné
Jeho cílem je prostě zvládnout den, postarat se o rodinu a večer usínat s pocitem, že všechno funguje tak, jak má. Oproti filmovým rolím, kde se může po natáčení vzdálit od postavy, tady žádný konec dne neexistuje. Dítě podle něj nikam neodchází a jeho přítomnost je nepřetržitá.
Právě to vnímá jako největší rozdíl mezi hraním otce před kamerou a realitou. Zkušenost s rodičovstvím popisuje jako naprosto jedinečnou. Skutečné emoce se podle něj nedají s ničím srovnat, protože v sobě nesou opravdovost a intenzitu, kterou žádný scénář nepřipraví. Zatímco na place bývá po ruce tým, který pomůže, když dítě ztratí náladu, doma je všechno jen na nich.
Marek bere tuto novou životní kapitolu s pokorou a humorem, i když přiznává, že někdy bývá vyčerpaný. Kromě syna hraje v jeho životě klíčovou roli manželka Eva. Marek mluví o její síle a vytrvalosti s velkým respektem. Obdivuje, že dokáže čelit náročným situacím s klidem a rozhodností, aniž by ztrácela klid a úsměv na tváři.
Právě tato schopnost podle něj činí jejich vztah stabilním a vyrovnaným. Zdůrazňuje, že základem jejich manželství je vzájemná úcta. Když respekt funguje z obou stran, vztah podle něj přirozeně roste a posiluje. Eva je pro něj inspirací nejen jako partnerka, ale i jako sportovkyně.
Manželka má před sebou velké sny
Učí ho vnímat tělo, poslouchat jeho potřeby a zacházet s ním s rozvahou. Marek s nadsázkou říká, že se s ní snaží držet krok, i když do světa vrcholového sportu má daleko. Přesto ho její přístup motivuje k tomu, aby se sám zlepšoval a nepřestával se hýbat.
Společně tráví volné chvíle aktivně. Rádi vyrážejí na kolo, do posilovny nebo běhat, což je pro oba způsob, jak vypnout a načerpat novou energii. Marek vnímá tyto chvíle jako prostor, kde se mohou znovu propojit mimo pracovní povinnosti a rodičovské starosti.
Rodina pro něj zůstává tím nejcennějším, co má. Každodenní rutina, která by se mohla zdát monotónní, mu dává pocit jistoty a smyslu. Otcovství vnímá jako školu trpělivosti i vděčnosti, v níž se učí přijímat věci tak, jak přicházejí. Přestože se jeho dny změnily a často končí únavou, říká, že by neměnil. Kryštof i Eva jsou pro něj důvodem, proč ráno vstát s úsměvem a večer usínat s pocitem, že všechno to úsilí má smysl.