Praha ani Krumlov to není: Japonští turisté zařadili jiné české město mezi evropské skvosty
Češi ho často míjejí: Podle japonských turistů patří toto město mezi 30 nejkrásnějších v Evropě.
Zdroj: Shutterstock
Mariánské Lázně patří k nejpůvabnějším místům v Česku. Nejsou jen zastávkou pro lázeňské hosty, ale městem parků, kolonád, pramenů, výhledů a klidné elegance, která zaujala i zahraniční návštěvníky.
Mariánské Lázně japonští turisté zařadili mezi třicítku nejkrásnějších evropských měst a při procházce centrem je snadné pochopit proč. Západočeské lázeňské město působí jako pečlivě komponovaná kulisa, ve které naleznete upravené parky, světlé fasády hotelů, historické pavilony, kolonády a lesy, které začínají téměř za poslední lavičkou. Patří do slavného lázeňského trojúhelníku spolu s Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi, zároveň si ale drží vlastní charakter. Jsou tišší, vzdušnější a v mnoha ohledech romantičtější.
Město, které vyrostlo z pramenů a bažin
Místo, kde dnes stojí druhé největší lázeňské město v Čechách, bývalo původně pustou a bažinatou krajinou. Zdejší minerální vody znali už mniši z nedalekého kláštera Teplá, prameny se zmiňují od středověku, skutečný lázeňský rozmach ale přišel až na počátku 19. století.
V roce 1818 byly Mariánské Lázně prohlášeny veřejným lázeňským místem. Název Marienbad se váže k Mariinu prameni a mariánskému obrázku, který měl podle tradice u pramene viset jako poděkování za uzdravení. Právě spojení vody, víry, léčby a krajiny dalo městu podobu, kterou si dodnes drží.
Největší zásluhu na jeho tváři měl zahradní architekt Václav Skalník. Díky němu Mariánské Lázně nejsou jen souborem honosných budov, ale promyšleným zahradním městem.
Parky tu nepůsobí jako doplněk, nýbrž jako hlavní scéna lázeňského života. Cesty se přirozeně stáčejí k pramenům, kolonádám a vyhlídkám, takže i krátká procházka má rytmus. To je jeden z důvodů, proč město dodnes oslovuje návštěvníky, kteří nehledají jen procedury, ale i klid, pomalejší tempo a krásné prostředí.
Kolonáda, Zpívající fontána a léčivé prameny
Srdcem města je Hlavní kolonáda, novobarokně secesní litinová stavba z roku 1889. Patří k nejvýraznějším památkám Mariánských Lázní a dodnes určuje atmosféru centra. Návštěvníci tu korzují s lázeňským pohárkem, ochutnávají minerální vody a zastavují se u pavilonu Křížového pramene.
Ten patří k nejznámějším a nejdéle využívaným pramenům ve městě. První zmínky o něm jako o slané kyselce pocházejí z roku 1749 a jeho pavilon s kopulí a zlatým křížem je jednou z nejfotografovanějších dominant lázeňské části. Mariánské Lázně jsou výjimečné i množstvím a pestrostí přírodních léčivých zdrojů. Ve městě a okolí vyvěrá více než stovka minerálních pramenů, z toho desítky se využívají nebo jsou přístupné návštěvníkům.
Jejich složení se výrazně liší, což je pro lázně zásadní. Kromě minerálních vod využívají také přírodní oxid uhličitý, rašelinu a nově i léčivé klima. Status klimatických lázní získaly v roce 2023 a zařadily se tím mezi jen několik takto uznaných lokalit v Česku. Pro běžného návštěvníka to znamená, že léčivou součástí pobytu není jen procedura v lázeňském domě, ale i samotné prostředí, čistý vzduch a procházky.
K ikonám města patří také Zpívající fontána. Přes den láká na vodní choreografie, večer přidává světlo a hudbu, takže se z ní stává jednoduchý, ale silný zážitek i pro ty, kteří přijedou jen na víkend. Kdo chce vidět město z výšky, může vystoupat na rozhlednu Hamelika, kamennou vyhlídku z 19. století nad lázeňským centrem. Rodiny s dětmi zase často míří k areálu Krakonoš do parku Boheminium, kde stojí zmenšené modely významných českých památek v měřítku 1:25, od Karlštejna po Ještěd.
Mariánky se vyplatí i bez lázeňského pobytu
Do Mariánských Lázní se tradičně jezdí kvůli pohybovému aparátu, ledvinám, močovým cestám, dýchacím potížím, gynekologickým či metabolickým onemocněním. Město ale dávno není jen cílem pacientů s předepsanou léčbou. Díky spojení architektury, lesů, kaváren, kultury a pramenů funguje i jako elegantní český city break.
Leží v Karlovarském kraji, zhruba 25 kilometrů jihovýchodně od Chebu, má něco přes třináct tisíc obyvatel a nadmořskou výšku kolem 578 metrů. I proto tu bývá příjemněji než v rozpálených nížinách a letní návštěva se dá dobře spojit s pěší turistikou ve Slavkovském lese.
Největší kouzlo mají Mariánské Lázně ráno u pramenů, odpoledne v parcích a večer u fontány. Právě tehdy vynikne, proč se o nich mluví jako o jednom z nejkrásnějších zahradních měst Evropy a proč jejich půvab funguje i na návštěvníky, kteří do Česka přijeli z druhého konce světa.