Na expediční lodi zemřeli tři lidé po podezření na hantavirus. Influencer popsal nejhorší část izolace
Podezření na hantavirus skončilo na expediční lodi tragédií. Influencer popsal, co bylo v izolaci nejhorší.
Zdroj: Shutterstock
Expediční loď MV Hondius uvízla po podezření na ohnisko hantaviru v Atlantiku a cestující zůstávají pod přísnými opatřeními. Podle dostupných informací zemřeli tři lidé a zdravotníci evidují několik potvrzených nebo podezřelých případů. Mezi pasažéry je i cestovatelský influencer Jake Rosmarin, který ve videu popsal strach, nejistotu i to, jak těžké je být najednou součástí světových titulků.
Na palubě expediční lodi MV Hondius se řeší podezřelé ohnisko hantaviru, kvůli kterému zemřeli tři cestující a další lidé skončili v péči lékařů. Plavidlo zůstalo pod dohledem úřadů poté, co se na cestě přes Atlantik objevily případy závažného respiračního onemocnění. Situace se dotkla zhruba stovky cestujících a členů posádky z mnoha zemí, kteří čekají na další pokyny, vyšetření a možnost bezpečného návratu domů.
MV Hondius není klasická výletní loď s bazény, zábavními palubami a tisíci pasažérů. Jde o menší polární expediční plavidlo určené pro cesty do odlehlých oblastí, pozorování přírody a výsadky na pobřeží pomocí člunů Zodiac. Právě tento typ cesty je pro vyšetřování důležitý, protože cestující se během programu mohli pohybovat v prostředí, kde se virus běžněji vyskytuje u volně žijících hlodavců.
Co je hantavirus a proč je nebezpečný
Hantaviry jsou skupinou virů, jejichž přirozeným rezervoárem bývají hlavně hlodavci. Člověk se nejčastěji nakazí při kontaktu s jejich močí, trusem nebo slinami, případně vdechnutím prachu z kontaminovaného prostředí. Méně často se infekce může přenést kousnutím nebo poškrábáním zvířetem.
Nemoc se zpočátku nemusí tvářit nijak výjimečně. Podle popisovaných případů se mohou objevit horečka, bolest hlavy, bolesti svalů, břicha, průjem nebo celková slabost. U těžšího průběhu se nemoc může rychle přesunout k dýchacím potížím, poškození plicní tkáně, poklesu tlaku a selhávání organismu. Právě proto se u nakažených řeší rychlé sledování, kyslíková podpora a intenzivní péče.
Odborníci rozlišují starosvětské a novosvětské hantaviry. První skupina se vyskytuje hlavně v Evropě a Asii a bývá spojována s krvácivou horečkou a postižením ledvin. Druhá skupina se vyskytuje v Americe a může způsobovat hantavirový plicní syndrom, tedy rychle se zhoršující onemocnění dýchacího systému. V Jižní Americe se zmiňuje zejména virus Andes, u něhož už byl vzácně popsán i přenos mezi velmi blízkými kontakty.
Právě tato možnost je u lodi MV Hondius jedním z bodů vyšetřování. Hantavirus se běžně nešíří jako chřipka nebo covid pouhým pobytem ve stejném prostoru. Světová zdravotnická organizace ale připustila, že u některých velmi blízkých kontaktů na palubě mohlo dojít k omezenému přenosu mezi lidmi, například mezi osobami sdílejícími kajutu.
Zdroj nákazy je v tuto chvíli nejistý
Přesný zdroj nákazy zatím úřady nepotvrdily. Podle dostupných informací se nejpravděpodobněji prověřuje možnost, že se první lidé nakazili mimo loď během expedičního programu. Cesta vedla z Ushuaie na jihu Argentiny směrem ke Kapverdám a zahrnovala aktivity spojené s pozorováním přírody a pohybem v odlehlých lokalitách.
Zástupkyně WHO Maria Van Kerkhove uvedla, že pracovní předpoklad směřuje k nákaze mimo plavidlo. Cestující se podle ní účastnili aktivit v přírodě, včetně pozorování ptáků a divoké zvěře. To odpovídá známému způsobu šíření hantavirů, protože rizikové může být narušení prostředí kontaminovaného výměšky infikovaných hlodavců, zejména v uzavřených nebo špatně větraných místech.
Ve hře zůstává i méně pravděpodobná možnost, že se virus dostal do některých prostor plavidla prostřednictvím hlodavců nebo kontaminovaných materiálů. Podle Guardianu však WHO dostala informaci, že na palubě nebyly krysy. Vyšetřování proto dál pracuje s více scénáři a čeká se na laboratorní testy a sekvenování viru.
Co se stalo na palubě MV Hondius
První vážně nemocný měl být sedmdesátiletý Nizozemec, který se náhle zhoršil během plavby a zemřel po příjezdu na ostrov Svatá Helena. Jeho devětašedesátiletá manželka následně onemocněla také a zemřela v nemocnici v Jihoafrické republice. Další obětí je podle novějších informací německý pasažér, jehož úmrtí se rovněž vyšetřuje v souvislosti s podezřením na infekci.
K 6. květnu 2026 se uvádělo celkem sedm potvrzených nebo podezřelých případů, z toho dva laboratorně potvrzené. Jeden britský pasažér byl už dříve evakuován do nemocnice v Johannesburgu a zůstával na jednotce intenzivní péče, podle dostupných informací se ale jeho stav zlepšoval. Dva členové posádky, Brit a Nizozemec, měli být kvůli dýchacím potížím urgentně evakuováni přes Kapverdy do Nizozemska.
Kapverdy podle dostupných informací nechtěly loď běžně přijmout k vylodění, aby se předešlo dalšímu riziku. Španělské úřady následně oznámily, že plavidlo přijmou na Kanárských ostrovech, kde mají být cestující i posádka vyšetřeni, ošetřeni a postupně repatriováni. Na palubě mezitím platí izolační a hygienická opatření, včetně pobytu cestujících v kajutách.
Influencer popsal nejhorší část čekání
Mezi lidmi uvězněnými na palubě je i americký cestovatelský influencer Jake Rosmarin. Na Instagramu zveřejnil emotivní video, v němž vysvětlil, že běžně by podobný záznam nenatáčel, ale cítil potřebu promluvit. Podle něj nejde o vzdálenou událost ani anonymní zprávu v médiích, ale o skutečné lidi s rodinami, životy a blízkými, kteří na ně čekají doma.
Rosmarin přiznal, že nejtěžší je pro něj nejistota. Lidé na palubě podle něj chtějí hlavně vědět, že jsou v bezpečí, dostat jasné informace a vrátit se domů. Ve videu také požádal veřejnost o laskavost a pochopení, protože za titulky o mrtvých a nakažených jsou konkrétní lidé, kteří se bojí a čekají na další kroky.
Současně ocenil posádku a společnost Oceanwide Expeditions. V popisku uvedl, že podle něj dělají vše, co je v jejich silách, aby situaci zvládli, a že je za jejich úsilí vděčný. Později přidal i další příspěvek, v němž se snažil své sledující uklidnit a zdůraznil, že posádka pracuje na tom, aby lidé na lodi byli v bezpečí a měli informace.
Léčba je hlavně podpůrná
Pro hantavirová onemocnění neexistuje běžně dostupná specifická léčba, která by virus jednoduše odstranila. Lékaři se proto soustředí na včasné rozpoznání, sledování stavu a podporu životních funkcí. U těžkých plicních forem může jít o kyslík, umělou plicní ventilaci, tekutinovou léčbu a podporu krevního tlaku.
Důležitá je i inkubační doba. Hantaviry se mohou projevit až po několika týdnech, podle odborníků zhruba v rozmezí jednoho až osmi týdnů. To komplikuje zjišťování přesného místa nákazy, protože člověk může onemocnět až dlouho poté, co opustil prostředí, kde se s virem setkal.
Na MV Hondius se nyní čeká na další vyšetření, přesun do místa, kde mohou úřady provést kontrolu a dezinfekci, a na postupné zajištění návratu cestujících. Podle dostupných informací zůstává hlavním úkolem evakuace nemocných členů posádky, zdravotní screening lidí na palubě a laboratorní potvrzení toho, jaký typ viru za ohniskem stojí.