Nebezpečné měchýřovky zaplavují evropské pláže, hlášeno je přes tisíc žahnutí

Na první pohled může vypadat skoro krásně. Průsvitný měchýř s modrými, fialovými a růžovými odstíny připomíná nafouknutou bublinu, která se pohupuje na hladině. Pod ní se ale mohou skrývat dlouhá žahavá chapadla schopná způsobit člověku velmi bolestivý kontakt s jedem. Právě měchýřovka portugalská, známá také jako portugalská galéra, se v létě 2026 stala nepříjemnou součástí dovolené na některých evropských plážích.

Situace je nejvýraznější kolem Biskajského zálivu, francouzského Baskicka a severního pobřeží Španělska. Místní úřady opakovaně omezují koupání, plavčíci sledují situaci přímo na pobřeží a turisté se učí věnovat pozornost nejen počasí a výšce vln, ale také vlajkám upozorňujícím na nebezpečné mořské organismy.

Ve Francii už evidují více než tisíc zasažených lidí

Rozsah letošního výskytu dobře ukazuje situace na jihozápadě Francie. Od začátku léta se portugalské galéry objevují na plážích francouzského Baskicka, v oblasti Landes a také v části Gironde. Jen ve francouzském Baskicku bylo zaznamenáno více než 1 100 případů zasažení žahavými chapadly.

Od 21. července navíc místní úřady přistoupily k více než stovce dočasných uzavření či omezení koupání. Neznamená to, že by zdejší pobřeží bylo trvale nepřístupné. Portugalské galéry jsou do značné míry odkázané na vítr a mořské proudy, takže situace se dokáže změnit velmi rychle. Jedno odpoledne může být pobřeží bez problémů a o několik hodin později se mohou objevit další kusy.

Podobnou zkušenost mají letos také severní oblasti Španělska, především Baskicko a Kantábrie. Na některých plážích bylo koupání dočasně zakázáno a během jediného dne tam zdravotníci zaznamenali více než stovku případů zasažení. Většina skončila lehčími obtížemi, přesto jde o situaci, kterou není rozumné podceňovat.

Zahraniční

V Baltském moři přibývá mořského kanibala. Podle odborníků může jeho šíření představovat hrozbu

Na první pohled připomíná malou průsvitnou medúzu a člověku prakticky neublíží. Žabernatka americká se ale v Baltském moři zabydlela natolik, že její další šíření sledují vědci. Problémem není koupání, ale to, co dokáže udělat s potravním řetězcem pod hladinou.

Ve skutečnosti nejde o obyčejnou medúzu

Portugalská galéra bývá automaticky označována jako medúza, biologicky je ale trochu jiným organismem. Physalia physalis je trubýš, tedy kolonie několika specializovaných jedinců, kteří společně fungují jako jeden organismus.

Nápadný plovák vyčnívající nad hladinu funguje podobně jako malá plachta. Portugalská galéra díky němu využívá vítr a mořské proudy, které ji mohou zanést na velké vzdálenosti. Sama proto nemá možnost jednoduše změnit směr a odplavat od pobřeží.

To je také jeden z důvodů, proč se jejich množství u konkrétní pláže obtížně předpovídá. Pod hladinou se nachází mnohem nebezpečnější část. Chapadla dosahují běžně několika metrů a u největších jedinců mohou být dlouhá až kolem třiceti metrů. Obsahují obrovské množství žahavých buněk, které galéra používá při lovu drobných ryb a dalších mořských živočichů.

Pro člověka nebývá kontakt ve většině případů smrtelný, rozhodně však není neškodný. Objevit se může prudká bolest, zarudnutí, otok a typické pruhy na kůži. Silnější reakce mohou zahrnovat nevolnost, závratě, svalové křeče nebo potíže s dýcháním.

Nebezpečná může zůstat i na suchém písku

Velkou chybou je předpokládat, že tvor vyplavený na pláž už nepředstavuje žádné riziko. Žahavé buňky mohou zůstat aktivní i poté, co portugalská galéra uhyne nebo nějakou dobu leží na břehu.

Na modrofialového tvora proto není vhodné sahat, přenášet ho ani ho zkoumat holou rukou. Platí to dvojnásob u dětí, pro které může nezvyklý vzhled působit lákavě.

Nebezpečí navíc nemusí být na první pohled patrné. Zatímco plovák je poměrně dobře viditelný, dlouhá tenká chapadla mohou ležet ve vodě nebo na písku dál od něj.

Zahraniční

Rodinná dovolená do Turecka skončila sporem s Ryanairem. Otec s dětmi nakonec nepustili do letadla

Rodinná dovolená v Turecku skončila způsobem, který polský cestující podle svých slov vůbec nečekal. Po konfliktu se stewardem Ryanairu jej při zpáteční cestě nepustili do letadla. Jeho dvě děti odletěly domů bez něj a muž později zjistil, že jej aerolinka zařadila mezi nežádoucí cestující. Případ se po několika letech dostal až před soud.

Extrémně teplé moře mění evropské pobřeží

Letošní výskyt přichází v době mimořádně teplých evropských moří. Průměrná povrchová teplota mimopolárních oceánů dosáhla v červenci 2026 hodnoty 20,96 stupně Celsia, což je nejvyšší červencová hodnota v dostupných měřeních.

Rekordně teplá voda byla zaznamenána také kolem Evropy. Silné až extrémní mořské vlny veder zasáhly Atlantik u evropského pobřeží, Biskajský záliv i západní část Středozemního moře.

Bylo by ale příliš jednoduché tvrdit, že teplejší voda automaticky způsobila letošní výskyt portugalských galér. Jejich přesun závisí na kombinaci teploty vody, větru, oceánských proudů a dalších podmínek. Vědci proto mluví spíše o širší změně prostředí, která může teplomilným druhům umožnit pronikat do oblastí, kde dříve nebyly tak časté.

Zajímavé jsou zkušenosti z okolí francouzského Arcachonu. Zatímco dříve se výraznější výskyt physalií objevoval přibližně jednou za několik let, v poslední době jsou pozorovány prakticky každou sezonu. Vědci si rovněž všímají velmi malých jedinců. Právě jejich přítomnost vyvolává otázku, zda se podmínky v oblasti nemění natolik, že by zde mohlo docházet i k rozmnožování. Zatím však nejde o definitivně potvrzený závěr.

Nejde jen o nepříjemnost pro turisty

Změny evropských moří mají mnohem širší následky než několik uzavřených pláží. Teplejší voda mění rozšíření ryb, bezobratlých i dalších organismů a některé druhy se postupně posouvají do oblastí, kde dříve nebyly běžné.

Letošní léto nabídlo ve Francii ještě jeden neobvyklý příklad. Masivní množství medúz u pobřeží Severního moře proniklo k čerpacím systémům jaderné elektrárny Gravelines a přispělo k odstavení několika reaktorů. Nešlo nutně o stejné portugalské galéry, událost však ukazuje, že velké koncentrace žahavců už nejsou pouze problémem dovolenkářů.

Pro odborníky je důležité také to, jak změny oceánu ovlivňují celý potravní řetězec. Některým rosolovitým organismům vyhovují podmínky, s nimiž se jiné druhy vyrovnávají podstatně hůře. Svůj vliv může mít teplota, obsah kyslíku ve vodě, dostupnost potravy i úbytek přirozených predátorů.

Co dělat, pokud vás portugalská galéra zasáhne

První pravidlo je jednoduché. Co nejrychleji opusťte vodu a vyhledejte plavčíka. Pokud na kůži zůstanou části chapadel, není vhodné je odstraňovat holýma rukama. Bezpečnější je pinzeta nebo jiný předmět, kterým se člověk vyhne dalšímu kontaktu.

Postižené místo se doporučuje opláchnout mořskou vodou nebo fyziologickým roztokem. Sladká voda není vhodnou první volbou, protože může podráždit zbývající žahavé buňky a vyvolat další uvolnění jejich obsahu. Následně lze bolest mírnit chladem, například studeným obkladem přes látku.

Pokud se objeví potíže s dýcháním, výrazná nevolnost, závratě, prudká bolest nebo celková silná reakce organismu, je na místě lékařská pomoc.

Před vstupem do vody se letos vyplatí sledovat vlajky

Výskyt portugalských galér není důvodem rušit dovolenou ve Francii nebo ve Španělsku. Miliony lidí se na tamních plážích koupou bez komplikací a i místní úřady upozorňují, že počet zasažených zůstává ve srovnání s celkovým počtem návštěvníků relativně nízký.

Letošní sezona ale ukazuje, že pravidla bezpečného koupání se postupně mění. Nestačí už sledovat jen vlny a počasí. Vyplatí se zkontrolovat aktuální stav pláže, respektovat výstražné vlajky a neignorovat upozornění plavčíků. A pokud se na písku objeví zvláštní modrofialový útvar připomínající malou nafouknutou plachtu, nejlepší reakce je jednoduchá. Prohlédnout si ho z bezpečné vzdálenosti a rozhodně na něj nesahat.

Zdroje: ft.com, lemonde.fr, euronews.com, climate.copernicus.eu, oceanservice.noaa.gov, frontiersin.org, reuters.com