Nezaplacené účty za telefon a internet patří mezi nejčastější dluhy. Průměrná pohledávka dosahuje 17 tisíc korun

Nezaplacené faktury za běžné služby tvoří podstatnou část dluhů, které se dostávají do vymáhání. Telekomunikační společnosti mají na svědomí přibližně 25 procent evidovaných pohledávek, jejich podíl na celkové dlužné částce však nedosahuje ani sedmi procent. Průměrná pohledávka v tomto odvětví činí zhruba 17 tisíc korun. U bankovních závazků přitom přesahuje 168 tisíc korun, tedy téměř desetinásobek. Na bankovní sektor připadá 42 procent celkové hodnoty sledovaných pohledávek. Údaje za leden až srpen 2026 tak ukazují značný rozdíl mezi četností jednotlivých dluhů a jejich finanční závažností.

Praha vede výší dluhů, Ústecko jejich počtem

Mezi českými kraji existují výrazné rozdíly nejen v počtu vymáhaných závazků, ale také v jejich hodnotě. Nejvíce pohledávek v přepočtu na obyvatele připadá na Ústecký kraj, kde průměrná částka dosahuje přibližně 50 tisíc korun. Praha se podle počtu pohledávek na obyvatele nachází až na devátém místě, přesto vykazuje nejvyšší průměrnou hodnotu ze všech regionů. Ta se blíží 91 tisícům korun a celorepublikový průměr převyšuje přibližně o polovinu. Jedním z možných vysvětlení je vysoká koncentrace podnikatelských subjektů v hlavním městě, protože neuhrazené firemní faktury mohou dosahovat podstatně vyšších částek než běžné závazky domácností. Republikový průměr evidovaných pohledávek se během prvních osmi měsíců letošního roku pohyboval kolem 60 tisíc korun.

Největší podíl dlužných peněz připadá na střední generaci

Z hlediska věku se největší podíl evidovaných dlužných částek soustřeďuje mezi lidmi ve středním věku. Na skupinu od 45 do 54 let připadá přibližně 27 procent hodnoty sledovaných pohledávek, zatímco mladí lidé mezi 18 a 24 lety představují jen 2,5 procenta. U osob ve věku 55 až 64 let dosahuje průměrná pohledávka zhruba 78 tisíc korun. Výrazné rozdíly ukazují také údaje rozdělené podle pohlaví, neboť přibližně dvě třetiny evidovaných pohledávek i dlužných částek připadají na muže. Převážnou část peněz přitom dluží fyzické osoby, na které připadá 76,1 procenta celkové hodnoty závazků. Firmy a podnikatelé představují přibližně zbývající čtvrtinu, konkrétně 23,8 procenta.

Domácí

Velká změna v Ústí: ANO po osmi letech končí, vítěz voleb má většinu

Jedno Ústí má v sedmatřicetičlenném zastupitelstvu 22 křesel a radnici povede samo. Primátorem se má stát Tomáš Vohryzka, ANO míří do opozice.

Počet pohledávek neodpovídá počtu dlužníků

Při hodnocení zadluženosti je důležité rozlišovat mezi počtem pohledávek a počtem samotných dlužníků. Statistiky totiž nezahrnují všechny nezaplacené účty v České republice, ale pouze závazky evidované zapojenými inkasními agenturami. Jeden člověk přitom může mít několik různých dluhů a jeho pohledávky mohou být spravovány více společnostmi současně. Údaje jednotlivých agentur se navíc neslučují do jednotné evidence osob. Nelze proto například tvrdit, že každá čtvrtá zadlužená osoba v Česku dluží právě za telekomunikační služby. Sledované případy rovněž zahrnují různé fáze vymáhání, od mimosoudního řešení až po insolvenční nebo exekuční řízení.

Inkasní agentury ročně řeší miliony nových případů

Rozsah vymáhání přibližují také výsledky samostatného průzkumu inkasního trhu za rok 2025. Věřitelé tehdy předali agenturám přibližně 2,1 milionu nových pohledávek v celkové hodnotě 40,5 miliardy korun. Počet nově předaných případů meziročně vzrostl téměř o 30 procent, výsledek však částečně ovlivnily přesuny pohledávek mezi společnostmi na trhu. Agenturám se během roku podařilo věřitelům vrátit 8,4 miliardy korun, což představovalo dosud nejvyšší zaznamenanou částku. Tyto výsledky pocházejí z odlišného průzkumu, a nelze je proto přímo srovnávat s měsíčními údaji o stavu pohledávek za letošní rok. Ukazují však, že správa nesplacených závazků představuje rozsáhlou činnost, která se týká domácností i podnikatelského sektoru.

Neuhrazenou fakturu lze řešit ještě před exekucí

Přestože mohou nezaplacené účty postupně přerůst ve vážný finanční problém, předání pohledávky inkasní agentuře automaticky neznamená zahájení exekuce. Věřitel může nejprve požadovat úhradu dlužné částky a pokusit se s klientem dohodnout na způsobu jejího zaplacení. Pokud člověk s fakturou za telekomunikační služby nesouhlasí, má právo vyúčtování reklamovat, zpravidla nejpozději do dvou měsíců od jeho doručení. Poskytovatel musí reklamaci běžně vyřídit do jednoho měsíce. V případě zamítnutí nebo nedodržení lhůty lze následně do jednoho měsíce podat námitku k Českému telekomunikačnímu úřadu. Samotná reklamace ovšem automaticky neodkládá povinnost zaplatit vyúčtovanou částku, o odklad platby je nutné požádat. Včasné řešení závazku může omezit riziko dalších nákladů spojených s jeho vymáháním.

zdroje: autorský text