Češi míří do Chorvatska každý rok. Dvě hodiny od Splitu přitom leží místo, které je krásnější a téměř prázdné
Češi se v Chorvatsku drží známých míst. Přitom dvě hodiny od Splitu najdou krásu bez davů a hluku.
Zdroj: Shutterstock
Pelješac patří k místům, která si většina lidí nechává až na někdy příště. A právě v tom je jeho síla. Zhruba dvě až tři hodiny od Splitu čeká kus jižní Dalmácie s vinicemi, prázdnějšími plážemi, čistým mořem a atmosférou, která dnes na známějších adresách často mizí.
Kdo jede v létě do Chorvatska, většinou míří na jistotu. Split, Makarská, Hvar, případně Dubrovník. Jenže právě mezi těmito profláknutými jmény se často ztrácí místo, které dokáže nabídnout přesně to, co lidé od letní dovolené chtějí nejvíc. Krásné moře, silnou atmosféru jihu, dobré jídlo, víno a hlavně klid. Pelješac je poloostrov v jižní Dalmácii, kam se dnes dá dostat mnohem snáz než dřív.
A právě proto překvapí, že ho spousta českých turistů stále jen projede, nebo o něm vůbec neuvažuje. Z pohledu mapy to přitom není žádná exotická odbočka na konec světa. Ze Splitu je to autem podle trasy zhruba něco přes 170 kilometrů a mimo největší sezonní zácpy se dá na začátek Pelješace dostat přibližně za dvě až tři hodiny. V létě je samozřejmě potřeba počítat s pomalejší jízdou, hlavně na pobřežních úsecích a o víkendech.
Místo, které mnoho lidí nikdy nevidělo
Na první pohled není Pelješac tak okázalý jako nejznámější chorvatské adresy. A možná právě proto funguje. Místo velkých promenád, hlučných center a nekonečného boje o parkování tu najdete menší letoviska, zátoky, vinice a výrazně uvolněnější rytmus.
Nejznámějšími body jsou Orebić, Žuljana, Trpanj a Ston, ale právě mezi nimi leží spousta menších míst, kde se dá zažít Chorvatsko bez pocitu, že jste součástí obřího letního přesunu národů. Pelješac je navíc silný v tom, že nesází jen na koupání. Je to oblast spojená s vínem, hlavně s odrůdou Plavac Mali, a místní turistické materiály přímo připomínají vinařské oblasti Dingač a Postup, které patří k tomu nejznámějšímu, co chorvatský jih nabízí.
K tomu přidejte ústřice z okolí Mali Stonu, staré kamenné vesnice, výhledy na Korčulu a pláže, které pořád nepůsobí jako městské koupaliště. Nejjednodušší je cesta autem. Pokud jedete ze Splitu na jih, můžete využít dálnici směrem na Ploče a pak pokračovat k Pelješackému mostu.
Dobrá zpráva je, že Pelješacký most je bez mýta, takže neplatíte žádný speciální poplatek za přejezd. Platí se jen běžné dálniční úseky podle toho, odkud vyrážíte a kde sjíždíte. U trasy z oblasti Záhřebu směrem k výjezdu Karamatići se letos uvádí sazba pro osobní auto kolem 33,70 eura, ze Splitu je to samozřejmě méně podle konkrétního nájezdu.
Místo, kam se dojede velmi snadno autem
Druhá možnost je vzít si cestu víc na pohodu a kombinovat auto s trajektem. Zajímavá bývá trasa Drvenik – Sućuraj, tedy krátký trajekt na východ Hvaru, odkud pak pokračujete dál po ostrově a zase na pevninu. Samotná plavba trvá asi 30 minut. Podle oficiálního ceníku Jadrolinije pro rok 2026 vyjde dospělý cestující na této lince v hlavní sezoně na 4,10 eura a osobní auto v základní kategorii na 16,70 eura. Je to varianta spíš pro ty, kdo si chtějí cestu rozdělit a nevadí jim trochu víc logistiky.
Pro většinu českých řidičů ale dnes dává největší smysl právě přímá cesta přes most. Je rychlejší, přehlednější a člověk nemusí hlídat návaznosti. Jakmile se dostanete na poloostrov, hlavní tepnou je silnice D414, která spojuje Ston, centrální část poloostrova i Orebić na jeho západním konci.
Právě cena je dnes v Chorvatsku velké téma a Pelješac není výjimka. Není to už levná dovolená ve stylu devadesátek, ale ve srovnání s nejvytíženějšími místy kolem Splitu nebo Dubrovníku umí pořád nabídnout rozumnější poměr mezi cenou a zážitkem. Ubytování se liší podle termínu i standardu, ale mimo úplně nejžádanější adresy se stále dají najít apartmány a kempy za méně bolestivé částky než v centru velkých letovisek. Přehledy ubytovacích portálů i kempů ukazují, že na Pelješaci začínají některé letní varianty zhruba od desítek eur za noc, zatímco lepší hotely a glamping jdou výrazně výš.
Háček je jinde. Pelješac není pro každého. Jestli někdo hledá promenádu plnou barů, vodní atrakce na každém rohu a město, které jede do noci, tady může být zklamaný. Místní kouzlo stojí na tom, že se tu pořád víc bydlí a žije, než jen obsluhuje turistický provoz. Některé pláže jsou menší, některé cesty užší a dojezd mezi jednotlivými obcemi zabere víc času, než by člověk čekal podle mapy.
Proč tam pořád není tak plno
Důvodů je několik. Za prvé Pelješac dlouho stál trochu stranou hlavních tras. Dřív cesta na jih znamenala víc komplikací a řada lidí raději zůstala severněji nebo zamířila na známější ostrovy. Otevření Pelješackého mostu dostupnost výrazně zlepšilo, ale turistické návyky se nemění přes noc. Češi i další Evropané často jezdí tam, kde už to znají, nebo kam je nasměruje cestovka a sociální sítě.
Za druhé tu není jeden dominantní magnet typu historického centra Dubrovníku nebo party pověsti Hvaru. Pelješac funguje jinak. Je roztažený, klidnější a víc o jednotlivých místech než o jedné ikonické adrese. To je pro část turistů mínus, pro druhou část obrovská výhoda. A za třetí pořád platí, že mnoho lidí poloostrov vnímá spíš jako průjezdní zónu směrem na Korčulu, Mljet nebo Dubrovník. Přitom právě tohle místo si zaslouží zastavit.
Pokud chcete kombinaci koupání a výletů, dobrým vstupním bodem je Orebić. Má slušné zázemí, výhled na Korčulu a zároveň se odtud snadno dostanete na pláže i do vinařských oblastí. Rodiny často míří také do Žuljany, kterou místní materiály popisují jako místo s mělkými a čistými plážemi vhodnými i pro děti. Kdo chce něco fotogeničtějšího, často hledá Divnu, jednu z nejhezčích zátok severní části poloostrova.
Velký zážitek nabízí i Ston a Mali Ston. Tady už nejde jen o moře. Čekají vás slavné stonské hradby, solné pánve a také ústřice, které patří k místnímu podpisu. Turistické podklady oblasti připomínají, že jde o jednu z největších evropských fortifikačních soustav a zároveň o místo spojené s historickými solanami a chovem mušlí a ústřic. Na jednodenní výlet je to přesně ten typ zastávky, který dovolenou vytáhne nad běžný režim pláž, apartmán, večeře, spánek.
A pak je tu víno. Kdo má rád lokální gastronomii, ten se na Pelješaci neztratí. Vinařské sklepy, menší rodinné podniky a výhledy na svahy nad mořem dávají celé oblasti jiný rozměr než běžnému pobytu v turistickém resortu. Je to místo, kde dává smysl zpomalit, dát si sklenku místního červeného a nikam nepospíchat.
autorský text, redakce