Profesor Arday opustil Cambridge. Kauza řeší plagiátorství i hranice diverzity

Jason Arday rezignoval na místo profesora sociologie vzdělávání na Cambridgeské univerzitě krátce poté, co škola oznámila nové vyšetřování jeho akademické kvalifikace a čestných funkcí. Jednačtyřicetiletý akademik zároveň skončil jako člen Jesus College, která je součástí Cambridgeské univerzity. V dopise zveřejněném na internetu napsal, že odchod považuje za jediný způsob, jak ukončit mimořádně obtížné období. Současně odmítl, aby byla jeho rezignace vykládána jako přijetí tvrzení, která se kolem něj objevila.

Případ se netýká jen jedné disertace. Během několika týdnů se z obvinění z plagiátorství stal spor o věrohodnost veřejného životopisu, způsob univerzitního prověřování i o to, jak snadno se akademická kauza může změnit v kulturní válku.

Obvinění začalo u doktorské práce

Jádrem kauzy je Ardayova doktorská práce obhájená na Liverpool John Moores University. Obvinění z plagiátorství zveřejnil v červenci americký sociolog Nathan Cofnas, který dříve působil v Cambridgi. Tvrdil, že software na odhalování plagiátů našel v Ardayově disertaci pasáže převzaté doslova, v některých případech údajně i se stejnými chybami jako v nepřiznaných zdrojích.

Arday připustil, že v doktorské práci pochybil, odmítá však širší výklad kauzy, který z něj podle něj dělá podvodníka. Cambridge mezitím oznámila, že prošetřuje nové informace o jeho akademických kvalifikacích a čestných jmenováních. Samostatně se mají řešit také stížnosti týkající se akademického pochybení. Vlastní šetření vede i Jesus College.

Načasování bylo pro Ardaye zásadní. Rezignační dopis zveřejnil jen několik hodin po oznámení univerzity o novém prověřování. Veřejně tak dal najevo, že tlak už nepovažuje za únosný, zároveň ale trvá na tom, že se chce k akademické práci vrátit.

Zahraniční

EasyJet mění majitele: Apollo za nákup aerolinky zaplatilo 161 miliard korun

Britský lowcost má zamířit pod křídla amerického investora. Nabídka 7,15 libry za akcii ještě čeká na souhlas akcionářů a regulátorů.

Kdo obvinění vznesl, změnilo tón celé debaty

Případ od začátku rozdělovala také osoba Nathaniela Cofnase. Cambridge s ním ukončila spolupráci poté, co čelil kritice kvůli výrokům označovaným za rasistické a pseudovědecké. Cofnas se sám popisuje jako „rasový racionalista“ a veřejně spojoval údajné rozdíly v inteligenci s rasou.

Právě proto část veřejnosti i akademiků vnímala útok na Ardaye jako politicky nebo rasově motivovanou kampaň. Cambridge se za Ardaye zpočátku postavila a dřívější tvrzení proti němu označila za snahu podkopat jeho důvěryhodnost. Petice na jeho podporu nasbírala kolem 15 500 podpisů, připojili se k ní akademici, politici i předseda britských Zelených Zack Polanski.

Jenže později se pozornost přesunula od motivace kritika k ověřitelnosti Ardayových tvrzení. A právě tam začala být kauza pro Cambridge citlivější než samotný původní spor.

Univerzity a organizace opravovaly jeho životopis

Některé instituce zpochybnily části Ardayova veřejně uváděného akademického profilu. Univerzity v Glasgow a Ohiu popřely, že by u nich působil jako hostující profesor. Univerzita Nelsona Mandely v Jihoafrické republice potvrdila jeho působení, ale v nižším postavení, než jaké měl uvádět.

Objevily se také otázky kolem knihy s názvem „Být mladý, černoch a muž: Výzva dominantního diskurzu“. Vydavatelství Palgrave Macmillan uvedlo, že přijalo návrh této knihy, nikoliv že ji vydalo. Arday přitom v minulosti opakovaně mluvil tak, jako by publikace vyšla.

Další pochybnosti se týkaly jeho mimouniverzitních tvrzení. Cofnas upozorňoval například na Ardayovo líčení mimořádných běžeckých výkonů, včetně 30 maratonů za 35 dní. Arday později upřesnil údaj o běhu na pásu, kdy mělo jít o 966 kilometrů za dvanáct dní, nikoliv za šest. Za uběhnutými maratony si stojí. Ověřitelné je, že byl v roce 2012 jedním z nositelů olympijské pochodně před londýnskými hrami.

Nejvýraznější rozpor se objevil u jeho tvrzení o práci pro charitativní organizaci WaterAid při budování odběrných míst vody v Jižní Americe a Africe. Organizace uvedla, že dobrovolníky do zahraničí neposílá.

Zahraniční

Osm sekund nestačilo: Volleringová zlomila sokyni v Nice a má druhou Tour

Nizozemská cyklistka v poslední etapě zaútočila na Col d’Eze a proměnila těsný náskok ve druhé celkové vítězství. Niewiadomá v Nice ztratila přes minutu.

Z příběhu úspěchu se stala zkouška pro Cambridge

Arday se dostal do širšího povědomí v roce 2023, kdy ho Cambridge ve 37 letech jmenovala nejmladším černošským profesorem ve své historii. Veřejný obraz tehdy doplňoval jeho osobní příběh syna ghanských imigrantů, který měl v dětství čelit autismu a vývojovému opoždění, promluvit až v 11 letech a číst a psát se naučit až v 18 letech. Právě tento příběh je také součástí jeho chystaných pamětí Great and Unfortunate Things, které má vydat Simon & Schuster.

Pro Cambridge je kauza nepříjemná i proto, že univerzita dlouhodobě čelí kritice kvůli nízkému zastoupení černošských studentů a akademiků. Arday tak nebyl jen profesorem, ale i symbolem změny, kterou škola chtěla ukazovat navenek. Pokud se nyní ukáže, že část jeho profilu nebyla dostatečně prověřena, nepůjde pouze o selhání jednotlivce, ale také o otázku univerzitních procedur.

Případ přitom neříká, že podpora menšin v akademii je sama o sobě problém. Ukazuje spíše riziko, když instituce začnou komunikovat osobní příběh výrazněji než ověřitelné odborné výsledky. V takové chvíli se každá chyba v životopise stává zbraní pro odpůrce diverzity a zároveň komplikuje obranu těch, kteří čelí skutečnému rasismu.

Cambridge nyní musí dokončit vyšetřování bez Ardaye ve funkci. Pro veřejnost zůstává podstatné oddělit tři roviny: samotné obvinění z plagiátorství, sporná tvrzení v akademickém a osobním životopise a rasově vyhrocené prostředí, v němž se celá kauza odehrává. Teprve jejich rozlišení rozhodne, zda půjde hlavně o pád jednoho profesora, nebo o širší lekci pro prestižní univerzity.