Řecké ostrovy vyhlašují stav nouze kvůli extrémnímu suchu. Některé ostrovy nemají pro turisty vodu

Sedm řeckých ostrovů, mezi nimiž jsou mimo jiné Astypalaia, Karpathos, Leros či Patmos, vyhlásilo stav nouze kvůli vážnému nedostatku vody. Podle tamních úřadů, na které se odvolává agentura Reuters, jsou léta stále horkější a srážky přicházejí méně často a v nepředvídatelných intervalech. Dlouhodobý trend sucha tak začíná zásadně ovlivňovat každodenní život obyvatel i fungování místní ekonomiky závislé na cestovním ruchu.

Astypalaia pod tlakem: druhá nejsušší sezona za poslední roky

Výrazným příkladem je ostrov Astypalaia, kde se obyvatelé už delší dobu při zajištění pitné vody spoléhají především na balenou vodu dováženou z pevniny. Podle dostupných údajů nyní ostrov zažívá druhé nejsušší období od roku 2020. Zatímco velká část Řecka měla za sebou jednu z nejdeštivějších zim posledních let, na Astypalaii téměř nepršelo.

Starosta ostrova Nikos Komineas situaci ilustroval na jednoduchém příkladu: „Kdybychom veškeré roční srážky zachytili do kýble nebo lavoru, hladina vody by dosahovala zhruba 2,5 centimetru.“ Tento obraz dobře ukazuje, jak extrémně nízké množství deště na ostrov spadlo.

Dlouhodobý trend sucha v Egejském moři

Astypalaia není jediným ostrovem, který se s nedostatkem vody potýká. V posledních letech se i na dalších ostrovech v Egejském moři opakovaně objevují období výrazného sucha a mírných zim. Klimatologické analýzy pro oblast Středomoří dlouhodobě upozorňují, že region patří mezi nejzranitelnější vůči změně klimatu – očekává se zde nárůst teplot, častější a intenzivnější vlny veder a nepravidelný režim srážek. To má přímý dopad na zásoby pitné vody, zemědělství i turistiku.

Zahraniční

Nejkrásnější místo Řecka bylo právě objeveno. Jakmile ho navštívíte, už nebudete chtít jinam

Naoussa na Parosu láká starým rybářským přístavem, kde se stoluje těsně u lodí. Nejvíc vynikne při západu slunce, kdy bílé domy, taverny a moře vytvoří nezapomenutelnou kulisu.

Omezení pro zemědělce: závislost na brakické vodě

V reakci na kritický nedostatek vody byly úřady nuceny přistoupit k nepopulárním krokům. Kvůli úsporám došlo k omezení či úplnému přerušení dodávek vody některým zemědělcům. Mezi postiženými je i Evdokia Palatianou, která je od dubna odkázána na čerpání vody ze studny s brakickou vodou, tedy směsí sladké a slané vody.

„Pokud nezačne pršet, nic sázet nebudu,“ říká 71letá farmářka, která má ovocný sad v oblasti u pobřežní obce Livadi, považované za nejúrodnější část ostrova. Nedostatek kvalitní sladké vody tak přímo ohrožuje pokračování tradičního zemědělství a místní produkce potravin.

Dopady sucha na místní zemědělství a soběstačnost

Omezení zavlažování vede ke snižování výnosů a v některých případech i k opouštění polí a sadů. Pro malé ostrovní komunity to znamená větší závislost na dovozu potravin z pevniny, což zvyšuje náklady i zranitelnost vůči výkyvům cen. Řada drobných farmářů navíc nemá finanční prostředky na vybudování vlastních malých nádrží, modernější zavlažovací systémy nebo úpravu brakické vody, a tak jsou na rozhodnutích místních úřadů obzvlášť závislí.

Kriticky nízká hladina v hlavní nádrži: jen zlomek kapacity

Jezero, které zásobuje vodou domácnosti i hlavní město ostrova, je na historickém minimu. Podle informací agentury Reuters obsahuje v současnosti přibližně 150 tisíc kubických metrů vody, což odpovídá zhruba jedné šestině jeho celkové kapacity. V praxi to znamená, že zásoba vody je extrémně omezená a musí být přísně regulována.

Až do podzimu proto platí zákaz využívání vody z nádrže k zavlažování. „To rozhodnutí jsme přijali s těžkým srdcem,“ uvedl starosta Komineas. Zároveň dodal, že na ostrově bylo uvedeno do provozu nové odsolovací zařízení, které má alespoň částečně zmírnit napjatou situaci.

Odsolování jako klíčová součást vodní strategie

Odsolovací technologie se v Řecku i na dalších středomořských ostrovech stávají jedním z hlavních nástrojů, jak čelit dlouhodobému suchu. Zařízení dokáží z mořské vody vyrobit vodu pitnou nebo technickou, vhodnou například pro zásobování domácností či hotelů. Tento proces je však energeticky náročný a finančně nákladný, proto je jeho provoz často závislý na státních dotacích a evropských fondech.

V posledních letech se klade důraz také na modernizaci starších nádrží, snižování ztrát ve vodovodních sítích a zavádění chytrých systémů měření spotřeby vody. Cílem je nejen zajistit základní zásobování obyvatel, ale i zvýšit odolnost ostrovů vůči budoucím suchým obdobím.

Zahraniční

Češka si vysnila dovolenou v Řecku: Místo koupání přišlo zklamání, do vody se podle ní nedá jít

První pobyt v Řecku si představovala jako odpočinek v teplém a klidném moři. Na severu ostrova Kos ji však čekal silný vítr a vlny, do kterých si netroufli ani méně zkušení plavci.

Turistický ruch pod tlakem: hotely šetří vodou

Významnou roli v spotřebě vody hraje cestovní ruch, který je pro řecké ostrovy klíčovým zdrojem příjmů. Některé hotely na Astypalaii proto z vlastní iniciativy zavádějí opatření, která mají pomoci snížit spotřebu vody, aniž by výrazně utrpěla kvalita služeb.

Hoteliérka Carolina Alkalai, která provozuje ubytovací zařízení v hlavním městě ostrova, nabízí hostům poukazy v hodnotě pěti eur (zhruba 121 korun) výměnou za to, že se vzdají každodenního úklidu pokoje. „Hosté to přijali,“ říká. Méně časté praní ručníků a povlečení či omezení úklidu pomáhá snížit nejen spotřebu vody, ale i energie a čisticích prostředků.

Ekologické chování turistů jako součást řešení

Podobné iniciativy se postupně objevují i na dalších ostrovech. Hotely a penziony hosty častěji informují o potřebě šetřit vodou, instalují úsporné sprchové hlavice a baterie a motivují návštěvníky, aby ručníky používali více dní. V kombinaci s osvětou – například prostřednictvím informačních letáků na pokojích či digitálních průvodců – tak mohou turisté přispět k výraznému snížení spotřeby vody v nejvytíženější letní sezoně.

Státní pomoc: milionové investice do odsolování a infrastruktury

Řecký ministr životního prostředí Stavros Papastavrou schválil finanční balík ve výši 15 milionů eur (přes 363 milionů korun), který je určen pro devět řeckých ostrovů zasažených nedostatkem vody. Tyto prostředky mají být využity především na výstavbu nových odsolovacích zařízení a na modernizaci či rozšíření stávajících vodních nádrží a rozvodné infrastruktury.

Astypalaia z tohoto balíku získá 1,5 milionu eur. Peníze mají pomoci stabilizovat zásobování vodou, snížit závislost na dovozu balené vody a zajistit dlouhodobější udržitelnost vodního hospodářství na ostrově. „Pro Řecko není voda jen teoretickou otázkou, ale otázkou bezpečnosti, ekonomického růstu a ochrany místních komunit,“ zdůraznil ministr Papastavrou.

Voda jako strategický zdroj v době klimatické změny

Investice do vodohospodářských projektů jsou v kontekstu klimatické změny vnímány jako strategické. Dostatek pitné vody je klíčový nejen pro zdraví obyvatel, ale i pro stabilitu turistického sektoru, zemědělství, průmyslu a celkové fungování ostrovních komunit. Stát proto stále častěji propojuje vodní politiku s energetikou, územním plánováním a ochranou životního prostředí.

Na evropské úrovni se zároveň diskutuje o podpoře projektů, které kombinují odsolování s využitím obnovitelných zdrojů energie, například solární nebo větrné energie. Taková řešení mohou do budoucna snížit provozní náklady odsolovacích zařízení a omezit jejich uhlíkovou stopu.

Vyhlídky do budoucna a závěr: nutnost adaptace a úspor

Situace na Astypalaii a dalších řeckých ostrovech ukazuje, že nedostatek vody už není ojedinělým jevem, ale stává se opakujícím se problémem, který je nutné systematicky řešit. Kombinace extrémního sucha, rostoucího turistického ruchu a zastaralé infrastruktury vytváří tlak na rychlou adaptaci a zavádění nových technologií i úsporných opatření.

Klíčovou roli budou hrát investice do odsolovacích zařízení, modernizace nádrží a vodovodních sítí, ale také změna přístupu obyvatel a návštěvníků k využívání vody. Přestože rozhodnutí omezit zavlažování či přerušit dodávky zemědělcům jsou bolestná, místní samosprávy je považují za nezbytné pro zajištění základních potřeb obyvatel.

V roce 2026 se tak voda na řeckých ostrovech stále více ukazuje jako klíčový strategický zdroj, jehož ochrana a udržitelné využívání budou zásadní pro budoucnost místních komunit, ekonomiky i životního prostředí v celém středomořském regionu.