Ruské rafinerie dál pohlcují plameny. Ukrajina udeřila na citlivé místo Putinovy války
Ruský ropný průmysl čelí tvrdým útokům. Ukrajina trefuje místo, které Kreml bolí nejvíc.
Zdroj: Shutterstock
Ropné rafinerie se z vojenského zákulisí přesunuly do centra války. Ukrajinské drony v posledních týdnech opakovaně zasahují ruské závody, terminály i tankery, které pomáhají Moskvě vydělávat na ropě. Nejvíc pozornosti teď poutá Tuapse u Černého moře, kde po útocích hořel areál rafinerie, ropa unikla do moře a obyvatelé mluvili o černém dešti. Kyjev tím dává najevo, že ruská ropa už není jen ekonomické téma, ale přímý cíl války.
Ukrajinské údery na ruské ropné rafinerie v posledních dnech ukázaly, jak citlivým místem je pro Moskvu celý ropný řetězec od zpracování suroviny přes přístavy až po tankery takzvané stínové flotily. Rafinérie už nejsou jen vzdálené průmyslové komplexy za hranicí fronty. Staly se cílem, který může ovlivnit vývoz, zásobování palivy, příjmy státního rozpočtu i každodenní život v ruských regionech.
Nyní Ukrajinci podle dostupných zpráv v noci na úterý zasáhli rafinerii Kirišiněftěorgsintěz ve městě Kiriši v Leningradské oblasti. Jde o jeden z největších podniků svého druhu v Rusku a zároveň závod, který leží stovky kilometrů od ukrajinských hranic. Ruská média informovala o požáru, místní úřady připustily zásah v průmyslové zóně.
Kiriši ale nejsou osamocený případ. V dubnu se opakovaně vracela pozornost k černomořskému Tuapse v Krasnodarském kraji. Tamní rafinerie a ropný terminál se staly terčem několika útoků během krátké doby. Po jednom z nich museli hasiči bojovat s rozsáhlým požárem několik dní, úřady nařídily evakuaci v okolí závodu a na místě pracovaly desítky kusů techniky.
Tuapse ukázalo ekologickou cenu útoků
Záběry z Tuapse zachytily hustý dým, poničené části areálu a následky požárů v ropném komplexu. Podle zpráv z místa se po útocích objevila ropná skvrna v Černém moři a lidé popisovali nánosy tmavých zplodin na ulicích, autech i pobřeží. Výraz černý déšť se proto stal symbolem situace, kdy vojenský zásah do ropné infrastruktury rychle přeroste v ekologický a civilní problém.
Rafinerie v Tuapse dokáže podle zveřejněných údajů zpracovat zhruba 12 milionů tun ropy ročně. Není tedy důležitá jen pro region, ale i pro ruský export ropných produktů. Právě proto se její opakované vyřazování nebo omezování provozu dotýká širšího problému, který Moskva řeší od začátku sankcí. Jak prodávat ropu a ropné produkty dál, když se na ně Západ snaží tlačit cenově, právně i logisticky.
Ukrajina své údery vysvětluje snahou oslabit ruskou schopnost financovat válku. Ropa je pro Rusko jedním z hlavních zdrojů příjmů a rafinerie jsou místem, kde se ze surové ropy stává benzin, nafta, topné oleje nebo další produkty s vyšší hodnotou. Když takový závod hoří nebo musí omezit provoz, nejde jen o lokální havárii. Zadrhne se část řetězce, který začíná těžbou a končí penězi v rozpočtu agresora.
Tankery jako další článek stejného řetězce
Do stejné logiky zapadají i útoky na tankery ruské stínové flotily. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 3. května oznámil, že ukrajinští vojáci u vjezdu do přístavu Novorossijsk zasáhli dvě lodě, které podle něj sloužily k přepravě ruské ropy. Rozsah škod na plavidlech nebyl v době oznámení známý a Moskva se k útoku nevyjádřila.
Takzvaná stínová flotila je síť lodí, často plujících pod vlajkami třetích států, které Rusku pomáhají obcházet západní sankce. Nejde tedy jen o samotné rafinerie, ale o celý systém, díky němuž se ruská ropa dostává na světový trh i přes omezení. Kyjev proto míří na skladovací nádrže, zpracovatelské závody, přístavní terminály i plavidla, která mají ropné produkty odvézt dál.
Už 29. dubna ukrajinský generální štáb uvedl, že drony v Černém moři zasáhly sankcionovaný tanker Marquise plující pod kamerunskou vlajkou. Plavidlo se podle ukrajinské armády nacházelo asi 210 kilometrů jihovýchodně od Tuapse a mělo vypnutý systém AIS, který slouží k identifikaci a sledování lodí. Drony podle Kyjeva zasáhly záď, kde jsou pohonné systémy.
Proč jsou rafinerie tak zranitelné
Ropná rafinerie je mimořádně složitý provoz. V areálu bývají nádrže s hořlavými látkami, potrubí, jednotky primárního zpracování, čerpací systémy a napojení na železnici, přístav nebo produktovody. I částečný zásah proto může způsobit požár, odstavit konkrétní technologii nebo zpomalit nakládku. Opravy navíc nemusí být jednoduché, protože specializované vybavení se v sankční ekonomice shání hůř než před válkou.
Pro Rusko je nepříjemné i to, že útoky přicházejí do míst vzdálených stovky až více než tisíc kilometrů od Ukrajiny. Vedle Tuapse a Kiriši se ve zprávách objevily také zásahy na ropnou infrastrukturu v Permu nebo požáry v dalších průmyslových areálech. Každý takový incident nutí Moskvu rozptylovat protivzdušnou obranu, posilovat ochranu podniků a vysvětlovat obyvatelům, proč se válka odehrává i daleko od fronty.
Ruský prezident Vladimir Putin situaci v Tuapse veřejně zlehčoval s tím, že podle něj žádné vážné nebezpečí nehrozí a lidé na místě výzvy zvládají. Jenže záběry požárů, evakuace a zprávy o ropě na pobřeží působí na běžné obyvatele jinak než oficiální uklidňování. Právě tento rozpor je pro Kreml politicky citlivý, protože válka se tím z televizních prohlášení přesouvá do ulic, přístavů a průmyslových zón.