Ryanair a Wizz Air schytává kritiku. Levné cestování je u těchto společností minulostí
Ryanair i Wizz Air čelí nespokojenosti cestujících. Levné cestování u nich rychle mizí.
Zdroj: Shutterstock
Na první pohled pár stovek za letenku. Ve finále ale často úplně jiná částka. U nízkonákladových aerolinek dnes lidem nevadí jen cena zavazadel, ale i nepřehledné doplatky, složitá komunikace a servis, který se může prodražit víc, než čekali.
Vypadá to jako splněný sen o levné dovolené. Otevřete vyhledávač, vidíte letenku za pár stovek a máte pocit, že levnější už to být nemůže. Jenže právě tady dnes naráží čím dál víc cestujících. U aerolinek jako Ryanair a Wizz Air už problém dávno není jen v samotné ceně letu. Kritika míří hlavně na celý systém příplatků, pravidel a doprovodných služeb, které z původně lákavé nabídky snadno udělají podstatně dražší cestu.
Spotřebitelské organizace v Evropě dlouhodobě upozorňují, že právě model rozdělené ceny mate zákazníky a komplikuje srovnání nabídek. V květnu 2025 podala evropská organizace BEUC spolu s dalšími sdruženími podnět proti sedmi aerolinkám včetně Ryanairu a Wizz Air kvůli poplatkům za příruční zavazadla. Už v roce 2024 navíc španělské ministerstvo spotřeby udělilo několika dopravcům vysoké pokuty za praktiky, které označilo za zneužívající a netransparentní.
Nejlevnější číslo často neříká skoro nic
To, co cestující vidí jako první, je základní cena. Jenže ta dnes u lowcost letenek často představuje jen vstupní částku bez všeho, co většina lidí považuje za normální součást cesty. U Ryanairu základní tarif zahrnuje jen malé osobní zavazadlo pod sedadlo. Pokud chcete ještě běžný kabinový kufr, musíte připlatit za prioritu nebo jiný balíček. Wizz Air funguje podobně. Zdarma dovoluje jen malé zavazadlo pod sedadlo a větší kabinové zavazadlo je navázané na službu WIZZ Priority.
V praxi ale vzniká problém ve chvíli, kdy si lidé porovnávají jen první zobrazenou cenu. Pokud jeden dopravce ukazuje tarif bez kabinového kufru a druhý už v ceně nabízí víc, přímé srovnání přestává dávat smysl. A přesně tady vzniká zklamání, že inzerovaná částka a reálná cena cesty jsou dvě různé věci.
Nejviditelnější spor se vede kolem toho, co je ještě běžné palubní zavazadlo a co už je zpoplatněný nadstandard. Právě u těchto poplatků zaznívá nejvíc kritiky. Spotřebitelské organizace tvrdí, že cestující jsou rozčíleni nejen kvůli samotné výši doplatku, ale i kvůli tomu, že každá aerolinka pracuje s trochu jinými rozměry, podmínkami a výjimkami. Výsledek je jednoduchý. Cestující se snadno splete a chyba se pak často řeší až na letišti, kde bývá všechno dražší a stresující.
BEUC ve svých materiálech opakovaně uvádí, že rozdílné a neprůhledné cenové přístupy kolem zavazadel spotřebitele matou a zvyšují jejich frustraci. Evropská debata se proto neposouvá jen k otázce, kolik má co stát, ale hlavně k tomu, aby pravidla byla napříč trhem čitelnější a srovnatelnější.
Když se levná letenka prodraží během pár kliknutí
Typický scénář zná skoro každý. Letenka vypadá skvěle, ale pak se přidá větší kabinové zavazadlo, výběr sedadla, případně odbavené zavazadlo, někdy i priorita nástupu. U některých cestujících se připojí ještě poplatky spojené s odbavením nebo řešením rezervace mimo aplikaci a web. Najednou je výsledná částka o stovky až tisíce korun výš.
Ryanair na svém webu uvádí, že letištní check in může být zpoplatněn, pokud cestující nevyužije online odbavení v daném časovém okně. Wizz Air zase výslovně pracuje s placeným odbavením na letišti, pokud není dostupné zdarma z konkrétních důvodů. To je přesně ten typ pravidla, který působí nenápadně do chvíle, než ho člověk přehlédne. Pak se z levné letenky stává drahá chyba.
Tohle je důležitý moment, který bývá v debatě často opomíjený. Cestující většinou přijmou, že základní tarif je omezený. Mnohem víc jim vadí, když mají pocit, že se k finální ceně dostávají postupně, nepřehledně a pod tlakem. Každý další krok rezervace nabízí další doplatek a zároveň vytváří dojem, že bez něj bude cesta nepohodlná nebo komplikovaná.
Právě proto se mluví o skrytých poplatcích. Ne vždy jsou doslova schované. Často jsou někde uvedené. Problém je spíš v tom, že běžný zákazník je při rychlém nákupu nevnímá jako hlavní součást ceny. A když je zjistí později, má pocit, že byl nalákán na částku, která ve skutečnosti neodpovídá běžné podobě cesty.
Kritika míří i na komunikaci a zákaznický servis
Druhá velká slabina se týká toho, co se stane, když se něco pokazí. Změna letu, problém s odbavením, nejasnost kolem zavazadla nebo potřeba rychlé pomoci. Právě tady bývají nízkonákladové aerolinky terčem nejostřejší kritiky. Wizz Air v minulých letech opakovaně čelil výtkám kvůli zákaznickému servisu a vysokému počtu eskalovaných stížností. I v novějších spotřebitelských žebříčcích patřily Wizz Air a Ryanair mezi nejhůře hodnocené aerolinky v oblasti spokojenosti cestujících a služeb.
To neznamená, že by s nimi bylo vždy něco špatně. Miliony lidí s nimi létají bez komplikací. Jenže hodnota dopravce se nepozná ve chvíli, kdy všechno běží podle plánu. Pozná se ve chvíli, kdy potřebujete něco rychle vyřešit. A právě tehdy se ukazuje rozdíl mezi extrémně levným modelem a službou, která je postavená na větší podpoře zákazníka.
To nejdůležitější pro běžného cestujícího je jednoduché. Nejlevnější letenka ještě nemusí znamenat nejlepší nákup. Pokud cestujete jen s malým batohem, umíte se odbavit online, nepotřebujete konkrétní sedadlo a nevadí vám přísná pravidla, může být lowcost pořád velmi výhodný. Jakmile ale letíte s kufrem, ve dvojici nebo s rodinou, chcete sedět spolu, potřebujete pružnější podmínky nebo oceníte dostupnější servis, rozdíl proti klasickým dopravcům se může rychle zmenšit.
V některých případech může být dokonce běžná aerolinka výhodnější už od začátku. Ne proto, že by měla nižší základní cenu, ale proto, že v ní je zahrnuto víc a cestující nemusí doplácet za každou další běžnou potřebu. Skutečně chytrý výběr letenek proto dnes nespočívá v lovu nejnižší částky na první obrazovce, ale v porovnání celkové ceny za konkrétní způsob cestování.
Na co se dívat dřív, než kliknete na objednávku
- Zjistěte si, jaké zavazadlo je opravdu v ceně a jaké má rozměry
- Spočítejte si finální cenu i s kufrem, sedadlem a případným odbavením
- Porovnávejte stejné podmínky u více dopravců, ne jen první číslo ve vyhledávači
- Ověřte si, jak fungují změny rezervace a jak dostupná je zákaznická podpora
- Počítejte i s tím, že chyba udělaná na letišti bývá výrazně dražší než online
Právě tohle je dnes největší posun v tom, jak o letenkách přemýšlet. Nízkonákladové létání nezmizelo a samo o sobě není špatně. Jen už dávno neplatí, že nejnižší cena automaticky znamená nejlevnější cestu. U Ryanairu a Wizz Air to dnes vidíme velmi názorně. Kritika se netýká jen jedné položky navíc, ale celého modelu, ve kterém se levný vstup často mění v dražší realitu. A pro cestujícího, který vybírá jen podle nejnižší částky, je to možná nejdražší omyl ze všech.