Smrt mladé laborantky vyvolala v Rusku obavy z moru. Stovky lidí skončily pod dohledem

Darja Šipilovová pracovala v Irkutském protimorovém výzkumném ústavu Sibiře a Dálného východu. Koncem září se její zdravotní stav prudce zhoršil a byla hospitalizována. Zemřela 2. října ve věku 28 let, přičemž oficiálně je příčinou jejího onemocnění nadále zápal plic neznámého původu. Ruské zdravotnické úřady tvrdí, že rozsáhlé testování dosud neodhalilo mikroorganismus související s její profesionální činností. Mor tedy v tuto chvíli u zemřelé ženy potvrzen není. Zároveň však právě rychlost průběhu nemoci a místo jejího zaměstnání spustily mimořádně důkladná protiepidemická opatření.

Do zdravotnického dohledu se podle dostupných údajů dostalo přibližně 200 lidí, kteří mohli se Šipilovovou přijít do kontaktu. Více než 60 zaměstnanců výzkumného ústavu bylo podle místních zpráv izolováno přímo v zařízení, omezení zasáhla také několik nemocnic. V některých zdravotnických zařízeních nebyly povoleny návštěvy a lidé uvnitř nemohli běžně odcházet. Preventivní opatření se objevila také mimo zdravotnictví, například zaměstnanci hliníkárny v Šelechově dostali pokyn nosit roušky. Některé plánované veřejné akce v oblasti byly zrušeny. Dosavadní testování lidí, kteří přišli se zemřelou do kontaktu, však podle ruských úřadů neodhalilo další případy moru ani stejného neobjasněného onemocnění.

Zprávy o rozbité zkumavce zatím nikdo nepotvrdil

Největší pozornost vyvolává otázka, jak se mohla žena nakazit. V ruských médiích a na sociálních sítích se objevila verze, podle které mohlo během práce v laboratoři dojít k nehodě a poškození zkumavky obsahující bakterii Yersinia pestis, která mor způsobuje. Tuto událost ale ruské úřady veřejně nepotvrdily, a nelze ji proto považovat za prokázanou. Objevily se také teorie spojující nemoc s cestováním do oblastí, kde se mor přirozeně vyskytuje, ani ty však nejsou doložené. Zmatek zvýšily rozdílné výroky regionálních představitelů. Jeden z nich původně zmínil úmrtí na mor, následně své vyjádření změnil na možnost, že o mor jít mohlo.

Na internetu se mezitím začaly šířit i úvahy o biologických zbraních. Ty vycházejí mimo jiné z historie sovětského programu biologických zbraní a z toho, že ruské protimorové instituty dlouhodobě pracují s mimořádně nebezpečnými patogeny. Samotný Irkutský institut ale funguje jako veřejně známé civilní pracoviště zabývající se sledováním a výzkumem infekcí včetně moru, antraxu nebo tularémie. K dispozici není žádný ověřený důkaz, že by smrt Šipilovové souvisela s vývojem biologické zbraně. Stejně tak zatím není prokázáno, že onemocnění vzniklo v důsledku laboratorní nehody. Spojovat současný případ přímo s programem biologických zbraní by proto v této chvíli bylo nepodložené.

Zahraniční

Velké evropské letiště ruší zhruba 140 letů. V pátek čekají tisíce cestujících komplikace

Bruselské letiště se v pátek 9. října připravuje na výrazné omezení provozu. Kvůli celostátní odborové akci a nedostatku pracovníků pozemního odbavení má být zrušeno přibližně 140 příletů a odletů. Komplikace se dotknou také společnosti Brussels Airlines, která počítá s omezením přibližně 40 procent svých plánovaných spojů.

Plicní mor je nebezpečný, ale léčitelný

Mor způsobuje bakterie Yersinia pestis, která přirozeně přežívá zejména mezi některými druhy hlodavců a jejich blechami. Nejběžnější je dýmějová forma, zatímco plicní mor postihuje plíce a může se šířit mezi lidmi prostřednictvím infekčních částic z dýchacích cest. Právě tato forma představuje největší riziko, protože se může rozvinout velmi rychle. Bez včasné léčby může být smrtelná během jednoho až několika dnů. Na rozdíl od středověkých morových epidemií však dnes existují účinná antibiotika a při včasném nasazení léčby bývá šance na uzdravení vysoká. U blízkých kontaktů nemocného se používá zdravotní dohled a v určitých situacích také preventivní podávání antibiotik.

Současná situace proto zatím nevypadá jako začátek rozsáhlé epidemie. Nejsou potvrzeny další případy, sledované osoby podle dostupných údajů nevykazují odpovídající příznaky a mezinárodní zdravotnické instituce hodnotí riziko šíření mimo Rusko jako velmi nízké. Pozornost ale vyvolává nejasná příčina smrti mladé ženy a také rozsah preventivních opatření, který je výraznější, než by odpovídalo běžnému případu neobjasněného zápalu plic. Právě nedostatek přesných informací vytváří prostor pro dohady, které se od nepotvrzené laboratorní nehody posunuly až k teoriím o biologických zbraních. Rozhodující proto budou především výsledky laboratorních vyšetření a přesnější vysvětlení okolností, za kterých Šipilovová onemocněla.

Použité zdroje: Reuters.com, WHO.int, TheGuardian.com, RFERL.org, Euronews.com