Stát od října zavedl novou povinnost pro některé chovatele. Důvodem je virus, který se šíří Evropou

Nové opatření se zaměřuje především na odhalování možné nákazy u nenarozených a novorozených telat. Povinné laboratorní testování se týká vybraných případů potratů u skotu, mrtvě narozených mláďat a telat s vývojovými vadami. Součástí vyšetřování jsou také případy, kdy existuje podezření na infekční příčinu vážných zdravotních potíží nebo úhynu telete krátce po narození. Stát tím chce získat přehled o případném výskytu viru na českém území. Vyšetření zajišťují státní veterinární ústavy v Praze, Jihlavě a Olomouci. Nová pravidla jsou součástí aktualizované Metodiky kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace pro rok 2026.

Vyšetření zaplatí stát, ale pouze ve stanovených případech

Nová povinnost neznamená, že by všichni chovatelé museli nechat preventivně otestovat veškerý skot. Vyšetřování je zaměřeno na konkrétní případy reprodukčních problémů a zdravotního postižení telat, u nichž může být příčinou infekční onemocnění. Laboratorní postup počítá nejprve s vyšetřením na katarální horečku ovcí, která může způsobovat podobné zdravotní komplikace. Pokud je výsledek tohoto testu negativní, následuje vyšetření na virus Shamonda. U mrtvě narozených telat se k němu přednostně využívají vzorky mozkové tkáně, případně dalších orgánů. U živých telat se vyšetřuje krev a diagnostika se provádí podle stanovených pravidel.

Vedle povinného vyšetřování existuje také možnost nechat otestovat další hospodářská zvířata s podezřelými příznaky. Týká se to zejména skotu, koní, ovcí a koz. V takovém případě může chovatel zajistit vyšetření prostřednictvím soukromého veterinárního lékaře, náklady však hradí sám. Samotný pozitivní nález přitom automaticky neznamená zavedení mimořádných veterinárních opatření na daném hospodářství. Virus totiž v současnosti není v České republice zařazen mezi nebezpečné nákazy podle veterinárního zákona. Hlavním účelem nového systému je proto sledování jeho výskytu a včasné rozpoznání možných dopadů na chovy.

Domácí

Češi dostávají dopisy, které vypadají jako poslední varování. Kdo hned zaplatí, může udělat velkou chybu

Někteří lidé v Česku dostávají předžalobní výzvy kvůli údajným několik let starým dluhům za elektřinu nebo plyn. Energetický regulační úřad nyní varuje, že požadovanou částku není vhodné automaticky zaplatit. Nejdříve je nutné ověřit, zda dluh skutečně vznikl, komu dnes patří a zda už nemůže být promlčený.

Nákaza se rozšířila do řady evropských zemí

Virus Shamonda byl během léta 2026 potvrzen u hospodářských zvířat ve Francii, Švýcarsku a Německu. Následně se objevil také v Rakousku, Nizozemsku, Belgii, Itálii a Lucembursku. V některých oblastech se infekce projevila především u dojnic, které náhle vykazovaly horečku, průjem, nechutenství a pokles produkce mléka. Zvířata se často během několika dnů zotavila, zdravotní potíže se však v rámci jednoho stáda mohou objevovat postupně po delší dobu. Pro zemědělské podniky tak představuje problém zejména snížení mléčné užitkovosti a zhoršení zdravotního stavu většího počtu zvířat. Virus byl kromě skotu zjištěn také u některých dalších druhů hospodářských zvířat.

Dosavadní výzkum navíc odhalil dvě geneticky odlišné evropské varianty viru, označované SHAV-EU1 a SHAV-EU2. První byla zaznamenána zejména v jižním Německu, Švýcarsku a Francii a prokázala se u několika druhů zvířat. Druhá se vyskytuje především v severnějších oblastech Evropy a dosavadní pozitivní nálezy se týkají skotu. Rozdíly mezi variantami jsou důležité pro laboratorní diagnostiku i další sledování nákazy. Odborníci současně zkoumají možné důsledky infekce během březosti. Přestože byl virus nalezen také ve vzorcích potracených plodů, zatím není spolehlivě určeno, do jaké míry přímo způsobuje potraty a vývojové vady.

Virus přenáší drobný krevsající hmyz

Na rozdíl od některých jiných infekcí se virus Shamonda šíří především prostřednictvím drobného bodavého hmyzu označovaného jako tiplíci. Tito živočichové měří přibližně jeden až tři milimetry a živí se krví zvířat. Jejich aktivitu podporuje teplejší počasí, takže šíření nákazy souvisí také s ročním obdobím a povětrnostními podmínkami. Přímý přenos mezi zvířaty dosud nebyl prokázán, virus však může během březosti přejít z matky na vyvíjející se plod. Pro chovatele je proto důležité sledovat zdravotní stav stáda, zejména náhlý pokles dojivosti, horečky a zažívací obtíže. Při podezřelých příznacích je vhodné kontaktovat veterináře, protože podobně se mohou projevovat i jiné nákazy.

Z hlediska ochrany lidského zdraví je situace příznivější. Podle dosavadních vědeckých poznatků nepředstavuje virus Shamonda významné riziko pro člověka a nejsou známé případy lidského onemocnění způsobeného současnou evropskou variantou. Preventivní pozornost se proto soustředí především na hospodářská zvířata. Rakouské veterinární orgány doporučují omezovat výskyt tiplíků v prostředí chovů a chránit před nimi zvířata. Švýcarsko se podobně jako Česká republika od října zaměřilo na vyšetřování potracených plodů a postižených mláďat. Výsledky těchto vyšetření mohou pomoci upřesnit, jak závažné následky má virus pro rozmnožování hospodářských zvířat.

Zdroje: svs.gov.cz cschms.cz fli.de, lua.rlp.de