Právě byla vydána extrémní výstraha pro celou republiku. Hlavně senioři a nemocní lidé by měli zůstat doma
Česko zasáhne nebezpečné počasí: Výstraha se týká celé republiky a nejvíc ohrožuje slabší lidi.
Zdroj: Shutterstock
Horké dny už nejsou jen nepříjemností na koupališti. Vysoké teploty zatěžují zdraví, dopravu i města a stále častěji připomínají, že hranice čtyřiceti stupňů není v Česku nepředstavitelná.
Teplota kolem třiceti stupňů dnes v létě působí téměř běžně, skutečný problém ale nastává ve chvíli, kdy horko trvá několik dní, noci nepřinášejí úlevu a města se promění v rozpálené plochy bez stínu. Právě tehdy už nejde jen o pohodlí, ale o zátěž pro organismus. Meteorologové při podobných situacích upozorňují na riziko přehřátí, dehydratace a únavy z horka, které se nejvíce týká seniorů, malých dětí, nemocných lidí a těch, kteří pracují venku.
Česko má s extrémními teplotami vlastní zkušenost. Absolutní teplotní rekord drží Dobřichovice, kde bylo 20. srpna 2012 naměřeno 40,4 stupně Celsia. Tato hodnota se od té doby stala symbolem krajního českého vedra. Pokaždé, když předpovědi naznačí možný útok na čtyřicítku, vrací se otázka, zda rekord vydrží. Nejde přitom jen o číslo do statistik. Taková teplota výrazně mění běžný den, od cestování přes práci až po spánek.
Kdy se z tepla stává zátěž
Za tropický den se označuje den, kdy teplota dosáhne alespoň třiceti stupňů Celsia. Ještě náročnější jsou ale noci, během nichž teplota neklesne dostatečně nízko. Tělo si pak neodpočine, hůře se regeneruje a horko se kumuluje. Ve městech situaci zhoršuje beton, asfalt, hustá doprava a nedostatek zeleně. Rozpálené ulice sálají teplo i po západu slunce a byty v horních patrech domů se často ochlazují až nad ránem.
Evropské vlny veder ukazují, jak rychle se z meteorologické zprávy může stát společenský problém. Ve Francii byly během výrazné vlny horka hlášeny lidské oběti a úřady kvůli teplotám kolem čtyřiceti stupňů přistupovaly k omezením, posilování kontrol u vody i úpravám provozu některých míst. Podobné zprávy jsou varováním i pro české domácnosti. Horko nepůsobí dramaticky jako povodeň nebo vichřice, přesto může být pro zranitelné lidi velmi nebezpečné.
Rekordy nejsou jen záležitost jihu Evropy
Představa, že extrémní vedra patří hlavně ke Středomoří, už neplatí tak jistě jako dřív. V posledních letech se vysoké teploty posouvají i do střední Evropy a rekordy padají na místech, kde dlouhá desetiletí odolávaly. Pražské Klementinum, které patří k nejdéle měřícím stanicím u nás, zaznamenalo 30. června 2019 teplotu 37,9 stupně Celsia. Byl to nejsilnější údaj v dlouhé řadě tamních měření a ukázka toho, že i historické stanice musí přepisovat tabulky.
Pro běžný den v horku platí jednoduchá pravidla. Největší fyzickou námahu je lepší přesunout na ráno nebo večer, pít pravidelně ještě před pocitem žízně a chránit se před přímým sluncem. V autě nesmí zůstávat děti ani zvířata, ani na krátkou chvíli. Doma pomáhá větrat brzy ráno, přes den stínit a zbytečně nezvyšovat teplotu vařením nebo spotřebiči. Sledujte také varování meteorologů, protože rozdíl mezi horkým letním dnem a rizikovou vlnou veder bývá právě v délce trvání, nočních teplotách a zatížení konkrétního regionu.