Tohle by možná potřebovali i čeští učitelé. Dánsko chce povolit použití síly proti neukázněným žákům

Dánská vláda chce změnit pravidla, podle kterých mohou učitelé zasahovat proti problémovým žákům. Návrh zákona předložený 8. října počítá s tím, že pedagog bude moci v určitých situacích dítě fyzicky zadržet nebo odvést z učebny, pokud se jeho chování nepodaří zvládnout běžnými výchovnými prostředky. Dosavadní možnosti zásahu se vztahují především na situace, kdy hrozí bezprostřední nebezpečí nebo poškození majetku. Nově by se pravomoci rozšířily také na závažné narušování výuky a psychické ubližování ostatním. Zákon zatím nebyl schválen a parlament se jeho prvním projednáváním má zabývat 10. listopadu. Pokud návrh projde, půjde o významnou změnu pravidel pro každodenní fungování škol.

Učitelé budou moci zasáhnout i při narušování výuky

Navrhovaná úprava vymezuje několik případů, ve kterých by bylo možné fyzický zásah použít. Patří mezi ně napadání spolužáků, ničení školního vybavení, ohrožování bezpečnosti, psychické ubližování i závažné vyrušování během vyučování. Učitel by například mohl žáka zadržet nebo odvést z místnosti, pokud by opakovaně odmítal respektovat pokyny a znemožňoval ostatním dětem pokračovat ve výuce. Takový postup však nesmí být první reakcí na nevhodné chování. Pedagog musí nejprve využít přiměřené mírnější možnosti, například domluvu nebo výzvu k opuštění konfliktní situace. Zásah musí být co nejšetrnější, krátkodobý a odpovídat závažnosti konkrétního incidentu.

Nová pravidla přitom neznamenají návrat tělesných trestů. Facky, bití ani jiné formy fyzického trestání žáků nebudou povoleny. Zákon má řešit pouze situace, ve kterých je potřeba ukončit nebezpečné nebo závažně rušivé chování. Dánské ministerstvo školství zároveň zdůrazňuje, že fyzický zákrok nikdy nesmí nahrazovat pedagogickou práci a péči o děti. Školy mají předcházet opakovaným konfliktům a věnovat zvláštní pozornost žákům, kteří se do podobných situací dostávají pravidelně. Smyslem změny je podle vlády také odstranit nejistotu učitelů, kteří se obávají pracovních nebo právních následků přiměřeného zásahu.

Zahraniční

Ve vaně lidské výkaly, podlaha černá od much. Mladá žena zdarma uklízí domácnosti v otřesném stavu

Hromady odpadků, všudypřítomná plíseň, mrtvá zvířata nebo místnosti zamořené hmyzem. Osmadvacetiletá Britka Bea Eltonová se při své práci dostává do domácností, ve kterých se často celé roky neuklízelo. Některé nálezy překvapují i zkušené pracovníky úklidových služeb. Mladá žena přesto lidem pomáhá bezplatně a její proměny zanedbaných domovů sledují miliony lidí.

Násilí se objevuje ve více než polovině tříd

Důvodem připravované změny jsou také výsledky rozsáhlého šetření zveřejněného začátkem října. Fyzické násilí mezi žáky se během sledovaného školního roku objevilo v 55 procentech zkoumaných tříd. Ve 36 procentech tříd docházelo k podobným incidentům nejméně jednou měsíčně. Nejvýraznější problémy zaznamenaly školy u nejmladších dětí, kde se násilné nebo výrazně problémové chování vyskytlo přibližně ve třech čtvrtinách tříd. V každé páté třídě došlo také k fyzickému útoku na zaměstnance školy. Více než čtvrtina dotazovaných učitelů navíc uvedla, že se situace během posledních pěti let zhoršila.

Zajímavé je, že samotní pedagogové nepovažují rozšíření pravomocí za jediné řešení. Přibližně 78 procent dotazovaných učitelů věří, že by jim při zvládání agresivního chování pomohla častější přítomnost dvou dospělých ve třídě. Naproti tomu 43 procent očekává zlepšení díky možnosti širšího fyzického zásahu. Vláda proto vedle legislativních změn plánuje také větší personální podporu škol a včasnější pomoc dětem s náročným chováním. Průzkum rovněž ukázal, že v mnoha třídách se násilných incidentů dopouští pouze jeden nebo dva žáci. Právě včasná odborná pomoc těmto dětem může zabránit dalším konfliktům.

V Česku mají učitelé právo na ochranu před násilím

Dánský návrh nabízí zajímavé srovnání s českým školstvím. Tuzemský školský zákon ukládá školám povinnost zajistit bezpečnost žáků a pedagogům výslovně přiznává právo na ochranu před fyzickým násilím a psychickým nátlakem. Učitel může v nezbytné situaci zakročit například při bezprostředním napadení dítěte, musí však respektovat zákonné podmínky a přiměřenost svého jednání. Česká legislativa na rozdíl od připravované dánské úpravy nestanovuje obdobný samostatný výčet situací, kdy je možné fyzicky zasáhnout kvůli závažnému narušování výuky. K řešení kázeňských problémů školy využívají školní řády, výchovná opatření a spolupráci s rodiči či odborníky. Také v Česku přitom platí, že tělesné trestání není přípustným prostředkem školní kázně.

Dánská reforma nicméně vyvolává i nesouhlas části odborné veřejnosti. Kritici upozorňují na riziko nepřiměřených zásahů a požadují především lepší podporu dětí s náročným chováním. Proti dřívější podobě návrhu se postavily stovky odborníků a zástupců organizací. Vláda proto do předlohy doplnila větší důraz na prevenci a následné vyhodnocování používání nových pravomocí. Parlament nyní rozhodne, zda učitelé dostanou jasněji vymezené možnosti fyzického zásahu. Zkušenosti z Dánska pak mohou být důležité i pro další evropské země, které řeší bezpečnost ve školách a ochranu pedagogů.

Použité zdroje: uvm.dk, ft.dk, novinky.cz, Le Monde