Toto většina rodičů dělá špatně a svým dětem zadělávají na problém. Číslo na krabici nerozhoduje

Jednou z nejčastějších chyb je automaticky koupit dítěti další boty podle čísla, které nosilo naposledy. Označení velikosti ale není údaj, podle kterého lze bezpečně určit skutečný prostor uvnitř obuvi. Jednotlivé značky a modely používají odlišná kopyta, liší se tvarem špičky, šířkou i vnitřní délkou. Dvě boty se stejným číslem proto nemusejí dítěti sedět stejně. Navíc není neobvyklé, že je jedno chodidlo o několik milimetrů delší než druhé. Při výběru se proto vychází z větší nohy a současně se kontroluje, zda bota odpovídá jejímu tvaru.

Kontrolu velikosti není vhodné nechávat pouze na začátek školního roku nebo na okamžik, kdy si dítě začne stěžovat. U malých dětí mohou chodidla během krátkého období výrazně povyrůst a dítě navíc nemusí dokázat samo poznat nebo popsat, že ho obuv tlačí. U nejmenších je proto vhodné kontrolovat usazení chodidla v botě přibližně každý měsíc a nohy pravidelně přeměřovat. U předškoláků a školáků mohou být intervaly delší, stále ale platí, že několik měsíců může znamenat znatelnou změnu. Nakupovat několik velikostí dopředu jen proto, aby boty vydržely co nejdéle, proto není dobrým řešením.

Chodidlo se měří vestoje a vždy obě nohy

Při domácím měření by dítě mělo stát naboso na pevné podlaze s vahou rovnoměrně rozloženou na obou chodidlech. Právě při zatížení se noha přirozeně rozšíří a prodlouží, takže měření lépe odpovídá tomu, co se děje při chůzi. Změřit je potřeba vzdálenost od paty k nejdelšímu prstu, kterým nemusí být vždy palec, a následně také šířku chodidla v jeho přední části. Stejný postup se zopakuje na druhé noze. Pokud rodiče používají papír a tužku, je potřeba dávat pozor na jejich sklon. Šikmo vedená tužka může výsledek posunout o několik milimetrů. Přesnější bývá měřidlo nebo metoda s pevnou krabicí, která pomůže lépe určit krajní body chodidla.

Samotná délka však nestačí. Dítě může mít úzkou patu, širší přední část chodidla, vyšší nárt nebo celkově drobnější či naopak robustnější nohu. Příliš úzká obuv může prsty stlačovat a při pohybu vytvářet tlak, zatímco nadměrně široká bota nemusí chodidlo dostatečně držet a noha v ní může klouzat. Pozornost je proto potřeba věnovat také patě a nártu. Po obutí by neměly být na svršku patrné výrazné známky napětí, prsty musejí mít prostor a pata by při běžné chůzi neměla z boty výrazně vystupovat. Špatně padnoucí obuv mohou prozradit také otlaky, zarudnutí nebo opakované puchýře.

Domácí

Meteorologové náhle změnili víkendovou předpověď. V neděli přijde změna, která potěší mnoho Čechů

Víkendové počasí nakonec nebude vypadat přesně tak, jak meteorologové předpokládali ještě před několika dny. Nejnovější předpověď přinesla změnu především pro neděli. Teploty mají vystoupat výše, než se původně očekávalo, a část víkendu tak nabídne příjemnější podmínky. Úplně bez deště ale nezůstane.

Ani příliš velká bota není výhodou

Před nejdelším prstem musí zůstat určitý volný prostor, protože chodidlo se při kroku pohybuje a dětská noha současně roste. U dětské obuvi se běžně pracuje s rezervou přibližně kolem jednoho centimetru, konkrétní vhodná hodnota ale závisí na typu boty, věku a schopnosti dítěte v ní bezpečně chodit. Větší rezerva proto automaticky neznamená lepší nákup. Pokud je bota příliš dlouhá, dítě v ní může být méně stabilní, zakopávat nebo při chůzi nepřirozeně zvedat nohy. Nadměrek nemá sloužit k tomu, aby jeden pár vydržel několik sezon, ale k tomu, aby mělo chodidlo při pohybu dostatek prostoru.

Poslední kontrola proto přichází až po obutí. Dítě by v nových botách nemělo pouze několik sekund stát před zrcadlem. Mělo by se projít, otočit, rozběhnout, zastavit nebo si několikrát dřepnout a rodič může sledovat, zda jeho pohyb zůstává přirozený. Dobře zvolená obuv dítě nenutí měnit délku kroku, výrazně vytáčet špičky ani přehnaně zvedat chodidla. U menších dětí je důležitá také přiměřená hmotnost a ohebnost boty. Pokud rodiče váhají mezi několika velikostmi nebo dítěti opakovaně žádný běžný model dobře nesedí, má smysl nechat délku i šířku chodidel změřit ve specializované prodejně nebo situaci konzultovat s odborníkem.