V pátek 18. září se všichni budou dívat na oblohu. Lidé uvidí něco, co tu nebylo několik let

V pátek 18. září 2026 se pozornost milovníků noční oblohy obrátí k Venuši. Druhá planeta od Slunce se v těchto dnech dostává k největšímu jasu svého letošního večerního období. NASA uvádí právě 18. září jako den, kdy Venuše dosáhne vrcholu své současné večerní jasnosti, a také Česká astronomická společnost upozorňuje, že kolem tohoto data bude její jasnost přibližně −4,8 magnitudy. Na soumrakové obloze tak bude výrazně jasnější než kterákoliv hvězda a při jasném počasí ji nebude potřeba složitě hledat.

Celý úkaz má ale pro pozorovatele v Česku jeden důležitý háček. Venuše se nyní nachází velmi nízko nad západním až jihozápadním obzorem a po západu Slunce poměrně rychle mizí. Není proto vhodné čekat, až nastane úplná tma. Největší šanci budou mít lidé, kteří si krátce po západu Slunce najdou místo s dokonale odkrytým výhledem směrem na západ, bez domů, stromů, kopců nebo jiných překážek. NASA rovněž doporučuje sledovat právě nízký západní obzor, kde má planeta po západu Slunce vyniknout jako mimořádně jasný světelný bod.

Ve skutečnosti nebude mít podobu jasného kotouče

Přestože bude Venuše mimořádně nápadná, pouhým okem ji lidé neuvidí jako planetu s rozeznatelným povrchem ani jako výrazný srpek. Zůstane pouze velmi jasným bodem. V této části své dráhy se však při pozorování dalekohledem skutečně ukazuje jako úzký srpek. Důvodem je její poloha vůči Zemi a Slunci. Venuše se k Zemi přibližuje, takže se její zdánlivý průměr zvětšuje, současně ale ze Země vidíme stále menší část její osvětlené polokoule. Právě kombinace relativně malé vzdálenosti a stále dostatečně velké osvětlené plochy způsobuje mimořádnou jasnost planety.

Možná to působí paradoxně, protože u Měsíce jsme zvyklí, že nejjasnější je při úplňku. U Venuše ale hraje zásadní roli měnící se vzdálenost od Země. Planeta směřuje k dolní konjunkci se Sluncem, která nastane 24. října 2026. V té době projde z našeho pohledu mezi Zemí a Sluncem a na několik dní se ztratí ve sluneční záři. Už během druhé poloviny září proto bude na večerní obloze postupně klesat stále níže a její pozorování bude obtížnější.

Domácí

Na oblíbeném letišti začínají noční stávky. Omezení potrvá téměř měsíc a zasáhnout může i lety z Prahy

Cestující mířící do Belgie čeká od 16. září komplikované období. Na letišti Brussels South Charleroi začíná série nočních stávek řídících letového provozu, která může narušit stovky spojů. Riziko se týká přímo také cestujících z Prahy.

Kdo Venuši v pátek neuvidí, dostane ještě další šanci

Pátek 18. září proto představuje velmi dobrou příležitost zahlédnout Večernici v mimořádném jasu, není ale pravda, že by se podobná podívaná už nikdy neopakovala. Planetární pohyby jsou pravidelné a Venuše se do podobně příznivých poloh vrací. Dokonce už letos dostanou pozorovatelé další příležitost. Po říjnové konjunkci se planeta přesune na ranní oblohu a koncem listopadu má dosáhnout dalšího maxima jasu, tentokrát jako Jitřenka před východem Slunce. Podle výpočtů bude tehdy dokonce nepatrně jasnější než během zářijového večerního maxima.

Pro páteční pozorování nebude potřeba žádné speciální vybavení. Rozhodující bude především jasné počasí a ničím nezakrytý západní obzor. Kdo chce spatřit jen zářivou Venuši, vystačí si s očima. Teprve dalekohled umožní rozeznat její srpkovitý tvar. Pokud budou podmínky příznivé, právě Venuše bude jedním z prvních nápadných objektů, které se po západu Slunce na obloze objeví. A protože současně rychle klesá k obzoru, vyplatí se s pozorováním příliš neotálet.

Zdroje: nasa.gov, astro.cz, timeanddate.com