Zapomenutý klenot Vysočiny: České moře láká vodou, která připomíná pobyt v lázních

Češi mají vlastní „Černé moře“ v lesích: Velké Dářko nabízí koupání s nečekaným lázeňským nádechem.
Zdroj: Petr1888, CC BY-SA 4.0, via Wikimedia Commons
Velké Dářko patří k nejhezčím místům Žďárských vrchů. Největší rybník Českomoravské vrchoviny má písčité břehy, mělkou vodu, vítr pro vodní sporty a okolí, které připomíná severskou krajinu.
Velkému Dářku se neříká moře Vysočiny náhodou: jeho hladina se rozlévá na ploše zhruba 206 hektarů a mezi lesy Žďárských vrchů působí mnohem větší, než by člověk od rybníka čekal. Leží na Žďársku, v krajině kolem Radostína, Polničky a Škrdlovic, a právě kombinace rozlehlé vody, písčitých břehů, větru a otevřené krajiny z něj udělala oblíbené letní místo pro koupání, procházky i nenáročné výlety s dětmi.
Proč se mu říká moře Vysočiny
Přezdívka vznikla hlavně díky rozloze a atmosféře místa. Velké Dářko je největším rybníkem Českomoravské vrchoviny a při pohledu z břehu opravdu připomíná menší vnitrozemské moře. Větrné počasí tu umí zvednout vlnky, hladina se otevírá doširoka a v létě kolem ní panuje dovolenková nálada.
Přitom nejde o hlubokou vodní nádrž. Rybník je poměrně mělký, maximální hloubka se uvádí kolem čtyř metrů a průměrná přibližně jeden a půl metru. I proto se voda v sezoně rychleji prohřívá a místo láká ke koupání. Historie Dářka sahá hluboko do minulosti. V roce 1480 nechal tehdejší majitel polenského panství Viktorín z Kunštátu proměnit bažinatý les v rybník.
Voda původně nesloužila hlavně rekreaci, ale praktickému provozu v kraji: pomáhala pohánět hamry, pily a mlýny na horním toku Sázavy. Dnes má místo úplně jinou tvář. Písčité břehy se v létě mění v přírodní koupaliště, vítr vyhovuje windsurfingu a jachtingu a na vodu se dá vyrazit také na loďce.

Koupání, kola i stezka mezi rašeliništi
Na Velké Dářko se vyplatí jet nejen s plavkami. Kolem rybníka vede naučná stezka dlouhá asi dvanáct kilometrů s patnácti zastaveními, která seznamuje s historií rybníka i zdejší přírodou. Trasa prochází územím dvou národních přírodních rezervací, Dářka a Radostínského rašeliniště.
Právě rašeliniště dávají okolí zvláštní, téměř severskou náladu. Krajina tu místy připomíná tajgu, je vlhká, tichá a výrazně odlišná od běžných českých lesních výletů. Pro cyklisty je zajímavé i spojení směrem na Žďár nad Sázavou a Polničku, takže se dá Dářko snadno zapojit do delšího výletu.
Dářská rašeliniště nejsou jen kulisou pro hezké fotografie. Patří k cenným přírodním lokalitám, kde se dlouhodobě řeší zadržování vody v krajině i ochrana vzácných druhů. V posledních letech se v okolí Velkého Dářka připravují a provádějí zásahy, které mají rašeliništím vrátit vodu a zlepšit jejich stav. Pro návštěvníky to znamená jediné, a to držet se značených cest, nevstupovat mimo povolené trasy a brát dřevěná mola i stezky jako způsob, jak se k mimořádné přírodě dostat bez jejího poškozování.


