Vírská přehrada klesla o osm metrů: Ukázala staré cesty i ruiny, voda ale pořád míří do kohoutků

Hladina Vírské přehrady na Žďársku je zhruba osm metrů pod obvyklým letním stavem a z vody vystupují pozůstatky míst, která před desítkami let zmizela pod hladinou. Sucho letos z Víru udělalo krajinu, která se běžně ukazuje jen zčásti. Při březích jsou vidět kamenné obruby někdejší cesty, pařezy stromů vykácených před napuštěním nádrže i zbytky staveb, které musely ustoupit vodnímu dílu. U levého břehu se znovu objevuje také objekt betonárny, podle něhož se místní i pravidelní návštěvníci často orientují, jak hluboko hladina klesla.

Hladina padá, přítok je jen zlomkem běžného stavu

Vír se pohybuje kolem úrovně 453,6 metru nad mořem. Oproti jaru hladina klesla o více než 11 metrů a ve dnech bez deště ubývá téměř 12 centimetrů denně. Na poklesu se podílí slabý přítok i vysoký odpar při mimořádných vedrech.

Řeka Svratka v Dalečíně, tedy v profilu nad přehradou, měla v červenci jen přibližně 23 procent dlouhodobého červencového průměru. Generální ředitel Povodí Moravy David Fína uvedl, že za posledních 40 let jde v Dalečíně o třetí nejnižší červencový průtok v řadě nejsušších červenců. Do nádrže v těchto dnech přitékají jen stovky litrů vody za sekundu, zatímco odtok do Svratky je vyšší.

Vedoucí hrázný Antonín Hájek připomněl, že v srpnu 2018 byla hladina ještě o tři metry níž než nyní. Níže se Vír v některých srovnáních dostal také v roce 2017. Letošní situace je ale citelná kombinací slabých srážek a velmi vysokých teplot, které na Vysočině v posledních dnech vystoupaly i přes 40 stupňů Celsia.

Domácí

Ve Strážnici naměřili 41 °C. Moravský rekord padl třetí den za sebou

Jih Moravy byl ve středu největší výhní v Česku. Strážnické měření znovu překročilo čtyřicítku, data však meteorologové u extrémů ještě kontrolují.

Bouřky nestačí, pomohl by delší déšť

Krátké bouřky hladinu významně nezvednou. Český hydrometeorologický ústav zaznamenal po jedné z bouřkových epizod na Vysočině jen čtyři stanice, kde za 24 hodin spadlo více než 15 milimetrů srážek. Pro tak velkou nádrž a vyschlé povodí je to málo. Hrázný upozorňuje, že skutečnou úlevu by přinesl spíše delší vytrvalý déšť.

Nádrž je nyní ve druhém ze tří regulačních stupňů. Ke třetímu, při kterém by se snižoval odtok do řeky, chybí přibližně 3,5 metru. Podle Hájka je možné, že se k němu Vír při pokračujícím suchu dostane v září. Do Svratky zatím nádrž posílá zhruba 1,3 kubíku vody za sekundu a vodárny zásobuje bez omezení, v průměru 700 až 800 litry za sekundu.

Z nádrže se bere víc pitné vody než dřív

Vírská přehrada vznikla na konci 50. let minulého století. Její plocha přesahuje 220 hektarů a hráz je vysoká asi 70 metrů. Původně hrála zásadní roli hlavně při ochraně před povodněmi, stále výraznější je ale její vodárenský význam. Nádrž slouží také jako záložní zdroj pitné vody pro brněnskou oblast.

Odběry surové vody v posledních letech výrazně rostou. Ještě před deseti lety se z Víru ročně odebíralo přibližně 1,2 až 1,8 milionu metrů krychlových vody určené k úpravě na pitnou. Od roku 2018 objemy stoupají a loni dosáhly 5,5 milionu metrů krychlových. Letos už jen za první pololetí přesáhly 6 milionů metrů krychlových.

Naplněnost přehrady byla na konci července 63 procent. V horším stavu byla podle srovnání Povodí Moravy zejména v extrémně suchém roce 2018. Nízká hladina proto není jen turistickou zvláštností, ale i ukazatelem napětí mezi přítokem, odparem, nadlepšováním průtoku v řece a rostoucí potřebou pitné vody.

Domácí

Česko zažívá mimořádný rok: teplotní rekordy padly už na 132 stanicích

Doksany vystoupaly na 41,9 °C a Strážnice na 41 °C. Data ČHMÚ ukazují, že letošní vedra přepisovala dlouhé řady měření napříč zemí.

Odhalené vesnice lákají, vstup k vodě je ale zakázaný

Pokles hladiny znovu připomíná i lidské osudy spojené se stavbou přehrady. Pod vodou zůstaly části Chudobína, osada Hamry i vesnička Korouhvice. Z Korouhvice si jen několik rodin postavilo nové domy nad budoucí zátopou, většina obyvatel odešla jinam, mimo jiné na Znojemsko.

Právě Chudobín je spojený také s Chudobínskou borovicí, přibližně 350 let starým stromem na skalnatém výběžku, který se stal českým i evropským Stromem roku. O její prosazení se výrazně zasloužil brněnský ichtyolog Milan Peňáz, jehož matka z Chudobína pocházela a který stav hladiny Víru dlouhodobě sleduje.

Návštěvníci by si měli pohlídat jednu podstatnou věc: Vírská přehrada není rekreační nádrž. V jejím okolí platí kvůli vodárenskému využití přísný zákaz vstupu, koupání i rybaření. Odhalené zbytky cest a staveb se dají vnímat jako mimořádný pohled do historie, ne jako pozvánka k procházení po obnaženém dně.