Za pokácení vlastního stromu na zahradě dostal pokutu 200 tisíc. O tomto nařízení většina Čechů nemá ponětí (Foto: Depositphotos)
Za pokácení vlastního stromu na zahradě dostal pokutu 200 tisíc. O tomto nařízení většina Čechů nemá ponětí
Vlastní zahrada ještě neznamená, že si majitel může se vzrostlým stromem naložit podle svého. U některých dřevin rozhoduje obvod kmene a pravidla se týkají dokonce i stromů, které už uschly.
Majitelé zahrad někdy počítají s tím, že strom stojící na jejich vlastním pozemku mohou jednoduše pokácet. Zákon o ochraně přírody a krajiny ale chrání také dřeviny rostoucí mimo les. Jedním ze základních údajů je obvod kmene. Bez povolení lze za běžných podmínek pokácet strom, jehož obvod nepřesahuje 80 centimetrů, přičemž se měří ve výšce 130 centimetrů nad zemí. U vzrostlého stromu nad tuto hranici už je zpravidla nutné předem získat povolení orgánu ochrany přírody.
Ani pravidlo 80 centimetrů však neplatí bez výjimek. Strom například nesmí být součástí stromořadí, významného krajinného prvku nebo náhradní výsadby, na které se vztahují přísnější podmínky. Za stromořadí se přitom považuje souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy. V takovém případě může být povolení potřeba i u stromů, které samy uvedeného obvodu nedosahují.
Ovocné stromy mají vlastní výjimku
Pro majitele klasických zahrad je podstatná výjimka týkající se ovocných dřevin. Povolení se nevyžaduje u ovocných stromů, které rostou v zastavěném území na pozemku vedeném v katastru nemovitostí jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. Nezáleží tedy pouze na tom, jak pozemek vypadá ve skutečnosti. Rozhodující může být také jeho evidence v katastru.
Jiná situace nastává například u velkého ořešáku, lípy, smrku nebo jiné neovocné dřeviny na zahradě. Pokud obvod kmene překročí stanovenou hranici a strom nespadá pod jinou zákonnou výjimku, je potřeba požádat příslušný orgán ochrany přírody o povolení ke kácení. V běžných případech se majitel obrací na obecní nebo městský úřad podle místa, kde strom roste.

Českem se šíří nebezpečný dopis. Kdo na něj zareaguje a odpoví, ten může přijít o svůj majetek
Ve schránce se může objevit dopis, který na první pohled působí velmi znepokojivě. Odesílatel zná jméno majitele, jeho adresu i údaje o pozemcích a nabízí jejich odkup. Unáhlená reakce ale není na místě.
Ani suchý strom není automaticky bez pravidel
Překvapením může být situace se suchým stromem. Samotné uschnutí totiž neznamená, že jej lze bez dalšího ihned pokácet. Podle České inspekce životního prostředí se u suchého stromu z hlediska administrativního postupu postupuje stejně jako u živého. Pokud tedy jeho velikost a umístění vyžadují povolení, musí jej vlastník standardně získat.
Výjimkou je skutečně havarijní stav. Jestliže strom svým stavem zjevně a bezprostředně ohrožuje život nebo zdraví lidí, případně hrozí škoda značného rozsahu, může být pokácen bez předchozího povolení. Kácení je však následně nutné oznámit příslušnému orgánu ochrany přírody do 15 dnů a majitel by měl být schopen doložit, proč byl okamžitý zásah nezbytný, například fotografiemi stavu stromu.
Za jeden strom a skupinu stromů hrozí rozdílné sankce
Vyplatí se proto nejdříve změřit obvod kmene a ověřit druh stromu i charakter pozemku. Nepodnikající fyzické osobě může za poškození nebo pokácení jednoho stromu bez potřebného povolení hrozit pokuta až 20 000 korun. Pokud člověk bez povolení pokácí nebo závažně poškodí skupinu dřevin, zákonná hranice sankce stoupá až na 100 000 korun. U dřevin ve zvláště chráněných územích může být za určitých okolností pokuta ještě vyšší.
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!