Září 2026 se zapsalo mezi nejteplejší v historii. Meteorologové zveřejnili údaje za 252 let měření

Září 2026 se v pražském Klementinu zařadilo na 15. až 18. místo mezi nejteplejšími zářími od začátku souvislé historické řady. Průměrná teplota dosáhla 17,7 stupně Celsia, což představuje odchylku 1,7 stupně nad klimatickým normálem z let 1991 až 2020. Ve srovnání se starším normálem z období 1961 až 1990 byl rozdíl ještě výraznější a činil 2,5 stupně. Stejnou odchylku vykazuje také porovnání s dlouhodobým průměrem za období 1775 až 2024. Letošní září tak patří k výrazně teplým měsícům, přestože nepřekonalo absolutní historický rekord. Výsledek zároveň potvrzuje, jak důležité jsou dlouhodobé řady měření, které umožňují porovnávat současné počasí s podmínkami před desítkami i stovkami let.

Nejteplejším dnem z hlediska průměrné denní teploty byl 4. září, kdy hodnota dosáhla 24,6 stupně Celsia. Naopak nejnižší denní průměr připadl na 22. září, kdy meteorologové zaznamenali 13,5 stupně. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami činil více než 11 stupňů a dobře ukazuje proměnlivost počasí během prvního podzimního měsíce. Přestože některé dny již připomínaly typický podzim, celkový měsíční průměr zůstal výrazně nad dlouhodobými hodnotami. Důležité je také rozlišovat denní průměrnou teplotu od nejvyšší teploty naměřené během dne. Uvedených 24,6 stupně proto neznamená, že šlo o nejvyšší okamžitou teplotu letošního září.

Historický rekord drží září 2023

Z historického srovnání vyplývá, že dosud nejteplejší září zaznamenalo pražské Klementinum v roce 2023. Tehdy měsíční průměr dosáhl 19,6 stupně Celsia, tedy o 1,9 stupně více než letos. Druhé místo patří překvapivě roku 1798, kdy průměrná teplota činila 19,4 stupně. Třetí nejteplejší září připadlo na rok 1947 s hodnotou 19,1 stupně. Následují roky 1810 a 2016, které shodně zaznamenaly 19 stupňů. Mezi deset nejteplejších září se dostal také rok 2024 s průměrnou teplotou 18,2 stupně, takže hned několik mimořádně teplých září pochází z nedávné minulosti.

Na opačné straně historických záznamů stojí září roku 1912, kdy měsíční průměr dosáhl pouhých 10,1 stupně Celsia. Rozdíl oproti letošnímu září tak činí 7,6 stupně. Druhé nejchladnější září zaznamenali meteorologové v roce 1931 s průměrem 11,5 stupně. Mezi mimořádně chladné měsíce patří také září 1877 a 1996, kdy teplota shodně dosáhla 12,2 stupně. Historická řada přitom obsahuje i výrazné denní výkyvy. Nejvyšší zářijový denní průměr od roku 1775 připadá na 2. září 1781 s hodnotou 27,1 stupně, zatímco nejnižší byl zaznamenán 20. září 1776 a dosáhl pouze 4,8 stupně.

Výjimečně teplé bylo také letošní léto

Výsledky letošního září navazují na další nadprůměrně teplé měsíce roku 2026. Už červen se v Klementinu zařadil na druhé místo mezi nejteplejšími červny celé historické řady, když dosáhl měsíčního průměru 22,9 stupně. Červenec následně skončil na 17. nejteplejším místě s průměrem 22,6 stupně. Také srpen byl mimořádně teplý a obsadil sedmé až osmé místo s průměrnou teplotou 22,9 stupně. Září tedy nebylo jediným měsícem letošního roku, který se zařadil vysoko v historických statistikách. Tyto výsledky však vycházejí z jediné meteorologické stanice a nelze je automaticky vztahovat na celé území České republiky.

Teploty v centru Prahy ovlivňuje také městská zástavba

Při hodnocení klementinských měření je nutné zohlednit také umístění stanice. Nachází se přímo v historickém centru Prahy, kde teplotní podmínky ovlivňuje hustá zástavba a takzvaný městský tepelný ostrov. Budovy, komunikace a další povrchy během dne pohlcují teplo a následně je uvolňují do okolí. Ve městech proto mohou panovat jiné teplotní poměry než v okolní otevřené krajině. Tento jev však neznamená, že by samotná měření byla chybná nebo bezcenná. Klementinská řada zůstává mimořádně důležitým podkladem pro sledování dlouhodobého vývoje teplot v konkrétní lokalitě, zatímco celostátní klimatické hodnocení vyžaduje údaje z širší sítě meteorologických stanic.

Zdroje: ČHMÚ, autorský text