Známa oblíbená destinace Čechů chce zavést tvrdá pravidla. Kvůli nenasytným cestovatelům chce zrušit nejoblíbenější službu

Turisté v tureckých resortech si často nabírají plné talíře, ale mnohdy polovina jídla končí v odpadu. Turecké úřady se teď pustily do boje s obří potravinovou ztrátou, která už začíná být ostudná nejen pro samotná zařízení, ale i pro celý turismus.

Ještě donedávna vypadalo turecké all inclusive jako splněný sen pro milovníky jídla. Nespočet druhů, hory salátů, ovoce i teplých pokrmů, které se doslova předhánějí v barevnosti a lákavé úpravě. Během snídaně potěší bohatý výběr, oběd je pastvou pro oči a večeře rozmanitostí přetéká. Jenže tahle hojnost má nepříjemnou stránku – každoročně mizí stovky tisíc tun potravin, které nikdo ani nedegustuje.

Zbylé kousky, celé porce i nedotknuté talíře končí bez milosti v koši. Turecké podniky i hoteliéři si uvědomili, že nastal čas zakročit. Zprávy z posledních týdnů potvrzují, že se začíná uvažovat o kompletní změně systému. Obrovský bufet, kde si každý nabere, co chce, vybízí k plýtvání. Lidé zkrátka chtějí okusit co nejvíc, mají pocit, že když už za zájezd zaplatili, musí si dopřát, a to i za cenu, že polovinu jídla nechají nedotčenou.

Mohlo by vás zajímat

Domácí

11. 8. 2025

Problém Čechů na letištích, o kterém se nemluví. Stačilo by udělat jednu banální věc a všichni by mohli v klidu odletět

#Známá turistická destinace chce změnit pravidla

Právě tenhle zvyk, jak přiznávají odborníci na gastrotrendy i pracovníci hotelů, má kořeny v lidské psychologii. V hlavě hlodá myšlenka musím využít nabídku naplno, abych dostal, co mi patří, ale chuťové buňky a žaludek už dávno vzdaly souboj s očima, prozradila naší redakci psycholožka Lucie Konečná.

Jenže takové chování vyvolává rozpaky nejen mezi hostiteli, ale postupně i mezi samotnými turisty. V resortu je sice slibovaný ráj, ale s ním přichází obrovský nepořádek. Podle výpočtů odborníků na udržitelnost se v tureckých turistických destinacích vyhodí 220–400 gramů jídla na osobu a den. Ročně jde o miliardová čísla, která mají vliv nejen na ekonomiku, ale také na pověst země.

Mnozí už začínají považovat bezhlavé nabírání pětisetgramových porcí, které nejdou sníst, za skutečnou ostudu. Proč ale lidé tolik plýtvají? Svůj podíl má marketing hotelů, který láká na nekonečný výběr. Host má pocit, že za fixní cenu by měl sníst maximum. K tomu se přidává všudypřítomné soutěžení mezi hosty – kdo si naloží víc, kdo vyzkouší víc specialit.

#Zásobování jídlem je mezi turisty běžné

Někteří turisté se nechají strhnout pocitem, že na dovolené nemají žádná omezení, a tak ochutnávají vše bez rozmyslu. U bufetů se často mísí pokrmy, které by doma nikdy nespojili, hlavně proto, že nic není zakázáno. Vzniká tím ale paradox: místo potěšení z chutí se dostaví pocit viny a nakonec se odchází od stolů s poloprázdnou miskou, zbytek pak putuje rovnou do odpadu.

Podle nových plánů se má systém all inclusive zásadně proměnit. Turecká rada pro zemědělskou a potravinovou politiku připravuje zcela nový koncept, který by měl praktickou stránku all inclusive výrazně převrátit. Mluvčí rady navrhuje, aby hotely přešly na à la carte – tedy objednávku podle skutečné chuti a velikosti porce tak, aby si hosté brali pouze tolik, kolik sní. Zpráva se chystá podle expertů do dvou měsíců k projednání na nejvyšší úrovni.

Jde o krok, který má změnit vztah hosta k jídlu, ale i reputaci země před zahraničními návštěvníky. Turecko není v tomhle boji samo. S problémem plýtvání se potýká celý svět – včetně exotických destinací v Asii nebo populárních resortů v Evropě. Podle globálních statistik až třetina potravin produkovaných pro lidskou spotřebu končí bez využití. Ztráty vznikají napříč gastronomií, od restaurací po domácnosti, ale právě all inclusive resorty tvoří nezanedbatelný podíl v těchto číslech.

Mohlo by vás zajímat

Zahraniční

7. 8. 2025

Zapomeňte na Maledivy. Tahle evropská pláž vás dostane svou krásou a už z ní nebudete chtít odjet

#Systém stravování bude v hotelu zřejmě změněn

Důvody jsou jasné: hosté neřeší cenu a odpad je pro ně “neviditelný”, protože se o něj stará personál. Ten se snaží udržet dojem luxusu, takže raději naloží víc než míň – jenže přebytky se stávají součástí denního úklidu místo skutečného zážitku pro hosty. Dalším zajímavým důvodem, proč lidé tolik nabírají, je neochota odhadnout reálnou potřebu. Oči mají větší touhu než žaludek, a v atmosféře volnosti dovolené je lehké podlehnout pocitu, že na talíř patří všechno, na co padl pohled.

Někteří hosté dokonce berou jídlo do zásoby, byť nemají v plánu ho sníst. Výsledkem je situace, kdy krásně naservírované pokrmy čekají na vyhození, místo aby se staly součástí nezapomenutelné večeře. Jakkoli je all inclusive pro mnoho lidí synonymem odpočinku a svobody, moderní turismus čelí novým výzvám. Udržitelnost už není jen prázdné slovo v letáku, ale skutečná potřeba.

Turecké resorty si uvědomují, že změna je otázkou prestiže, ale i nutnosti přežít konkurenční boj. Pokud nezmění přístup, hrozí jim nejen finanční ztráty, ale také negativní publicita a odliv zájmu od stále citlivějších cestovatelů, kterým není lhostejné, co se děje za kuchyňskými dveřmi. Osud all inclusive tedy visí na vlásku.