Známý český biatlonista ukončí své sportovní působení. Rozhodl se zkusit jinou sportovní kariéru
Oblíbený český biatlonista uzavírá jednu etapu. V nové sportovní roli chce začít znovu.
Zdroj: shutterstock
Jakub Štvrtecký po jedenácti letech končí v biatlonu, ale sportovní kariéru neuzavírá. Sedmadvacetiletý reprezentant se rozhodl přejít k běhu na lyžích, kde chce využít svoji dlouhodobě silnou stránku. O střelnici už neměl tolik radosti jako dřív a změna pro něj není únikem, ale šancí začít znovu s čistší hlavou.
Jakub Štvrtecký po jedenácti letech opouští biatlon a místo malorážky si chce naplno vyzkoušet běh na lyžích. Pro české fanoušky je to výrazná změna, protože sedmadvacetiletý závodník patřil k tvářím mužské reprezentace, startoval na olympiádě v Pekingu a v minulosti dokázal ve Světovém poháru zajet výsledek v elitní desítce.
Rozhodnutí nepadlo ze dne na den. Štvrtecký podle rozhovoru pro Sport.cz o přestupu k takzvaným hlaďařům mluvil už během mistrovství Evropy v norském Sjusjoenu s trenérem Janem Burianem. Definitivně si měl jasno udělat při závodech IBU Cupu v Americe, přestože výsledkově nešlo o špatné období. Nevěděl jen, zda o něj bude mít běžecký tým zájem.
První sportovní odpověď přišla na Horních Mísečkách. Na mistrovství republiky v běhu na lyžích vyhrál desítku volně a porazil i českou jedničku Michala Nováka. Sám výsledek nepřeceňoval, protože běžci měli za sebou delší závodní program a mohli být unavenější. Přesto šlo o jasný signál, že jeho rychlé nohy nejsou jen biatlonovou výhodou, ale mohou obstát i v samostatném lyžařském světě.
Když rychlost nestačí k radosti
Štvrteckého kariéra v biatlonu měla silné momenty, ale poslední zimy už mu nepřinášely stejný pocit jako dřív. V rozhovoru přiznal, že ho tréninky pod Janem Burianem bavily a v přípravě problém necítil. Sezonu mu ale zkomplikoval covid, po kterém se delší dobu vracel do závodního rytmu, a do Světového poháru už se neprobojoval tak, jak si představoval.
Právě věta, že už z biatlonu neměl tolik radosti, vysvětluje jeho krok možná lépe než tabulky výsledků. Biatlon je sport, ve kterém nestačí umět běhat. Závodník musí opakovaně spojit vysoké tempo, přesnost, práci s tlakem a klid na střelnici. Pokud jedna část přestane dávat smysl, může i výborný běžec ztratit chuť pokračovat ve stejném režimu.
U Štvrteckého přitom dlouhodobě platilo, že běžecká část patřila k jeho nejsilnějším zbraním. Ve sprintu Světového poháru v Hochfilzenu v prosinci 2022 dojel osmý, trefil všech deset ran a poprvé se dostal do nejlepší desítky. Výsledek tehdy ukázal, jak vysoko může být, když se sejde rychlost na trati se spolehlivou střelbou.
Biatlonová kapitola nebyla malá
Štvrtecký neodchází jako někdo, kdo se kolem reprezentace jen mihnul. V juniorské kategorii získal stříbro na mistrovství světa ve sprintu v Lenzerheide, ve Světovém poháru bodoval a zažil i štafetové závody, na které sám vzpomíná nejraději. V jeho vyprávění se vracejí hlavně týmové momenty, společná radost a závody, ve kterých česká sestava dokázala držet krok s velkými biatlonovými zeměmi.
Právě parta mu bude podle jeho slov chybět nejvíc. Biatlonová reprezentace funguje velkou část roku jako uzavřený tým, který společně cestuje, trénuje, závodí a tráví týdny mimo domov. Přechod k běžcům na lyžích neznamená jen jiný sportovní plán, ale i jiné zázemí, jinou atmosféru závodů a komornější prostředí než biatlonové podniky v Novém Městě na Moravě.
Zároveň ale Štvrtecký nepůsobí jako sportovec, který za sebou pálí mosty. S vedením biatlonu svůj plán řešil, sportovní ředitel Ondřej Rybář podle něj reagoval vstřícně a ptal se i na možnost kombinace obou disciplín. Tu už bývalý biatlonista považoval za příliš náročnou. V praxi by znamenala trénovat objem běžce, dál se starat o střelbu a zároveň zvládat dvě rozdílná závodní prostředí.
Nový režim bude bolet jinak
Přechod k běhu na lyžích může na první pohled vypadat jednoduše. Štvrtecký přece celé roky závodil na lyžích a patřil k rychlým biatlonistům. Jenže běžecké lyžování stojí na jiném typu přípravy. Odpadne střelnice, přibude větší objem kilometrů, jiná práce s technikou a větší důraz na čistý výkon bez možnosti získat nebo ztratit čas na položce.
Sám Štvrtecký připustil, že objemově bude příprava náročnější. Nejbližší je mu bruslení, tedy technika, kterou biatlonisté používají prakticky pořád. Klasiku má také rád, ale otevřeně říká, že v ní není tak vyježděný. Pokud má někde hledat první šanci, nabízí se tratě volnou technikou, zvlášť desítka, která by mu podle jeho vlastního odhadu mohla sedět.
Pro české běžecké lyžování je jeho příchod zajímavý i kvůli širšímu kontextu. Po výrazných výkonech mladého Jiřího Tuže na mezinárodní scéně je kolem mužského týmu víc pozornosti než v minulých sezonách. Štvrtecký nepřichází jako hotová hvězda běžek, ale jako sportovec s rychlostním základem, zkušeností z velkých závodů a motivací, kterou v biatlonu postupně ztrácel.
Český biatlon mezitím skládá nový tým
Štvrteckého odchod přichází ve chvíli, kdy český biatlon hlásí i další změny. U mužské reprezentace bude vedle Ondřeje Moravce působit Michal Šlesingr, někdejší opora národního týmu a mistr světa ze smíšené štafety. Ondřej Rybář se vedle role sportovního ředitele vrací také do pozice šéftrenéra.
V mužské reprezentaci pro další sezonu už Štvrtecký nefiguruje. Tým tvoří Vítězslav Hornig, Michal Krčmář, Mikuláš Karlík, Tomáš Mikyska, Jonáš Mareček a Petr Hák. Jeho místo tak nezůstává jen osobním příběhem jednoho závodníka, ale zapadá do širší přestavby českého biatlonu po sezoně, v níž se řeší budoucí směr i práce s mladšími ročníky.
Štvrtecký se s biatlonem nerozloučil velkým gestem ani slavnostním posledním závodem. V rozhovoru řekl, že není sentimentální a sportuje dál. Právě v tom je jeho změna zajímavá. Nejde o konec kariéry, ale o přesun do prostředí, kde už nebude rozhodovat klidná ruka na spoušti, ale čistě tempo, technika a schopnost znovu najít radost ze závodění.