Do střední Evropy se žene vlna studeného vzduchu. Meteorologové určili datum, kdy přijde největší zlom

Počasí ve střední Evropě se ve druhé polovině října může postupně změnit. Dlouhodobé předpovědní modely naznačují možnost výraznějšího ochlazení, které by mohlo zasáhnout Českou republiku, Polsko i další okolní státy. Hlavní příčinou má být změna proudění vzduchu, při níž se do střední Evropy dostane chladnější vzduch ze severních oblastí. Takový vývoj by znamenal pokles denních maximálních teplot a častější výskyt přízemních i nočních mrazů. Nejvýraznější ochlazení zatím modely připouštějí v závěru příštího týdne, tedy kolem 23. října, případně během posledních říjnových dnů. Přesné načasování i intenzita ochlazení se však mohou s dalšími aktualizacemi předpovědí změnit.

Vývoj počasí bude záviset především na rozložení tlakových útvarů nad Evropou. Pokud se vytvoří vhodné podmínky pro proudění od severu, mohou se teploty dostat několik stupňů pod dlouhodobý průměr. Meteorologové pro takové odchylky používají označení záporná teplotní anomálie. Neznamená to automaticky příchod mimořádných mrazů, ale období, kdy jsou naměřené teploty nižší, než bývá pro danou část roku obvyklé. Výraznější odchylky se navíc nemusejí projevit rovnoměrně na celém území. Zatímco některé oblasti mohou zaznamenat citelné ochlazení, jinde bude pokles teplot mírnější.

V Česku mohou teploty klesnout pod nulu

Také Česká republika se musí připravit na chladnější pokračování podzimu. Dlouhodobý výhled Českého hydrometeorologického ústavu počítá v posledních dvou říjnových týdnech s teplotami, které mohou zůstávat pod obvyklými hodnotami. Nejvyšší denní teploty by se měly často pohybovat kolem 10 stupňů Celsia. Při déletrvající mlze nebo nízké oblačnosti však mohou zůstat pouze kolem pěti stupňů. Noční minima se mohou přibližovat ke dvěma stupňům a při vhodných podmínkách klesnout i pod bod mrazu. Pravděpodobnost mrazivých rán bude vyšší zejména při vyjasnění a slabém větru.

V nejbližších dnech přitom ještě není nutné očekávat celodenní zimní počasí. Aktuální předpověď pro čtvrtek 15. října počítá s celostátním rozpětím teplot přibližně od 5 do 14 stupňů, podobné hodnoty mají panovat také v pátek a v sobotu. Výraznější změna se tedy podle dlouhodobějších výhledů může projevit až později. Pro další vývoj bude důležitá zejména oblačnost, která výrazně ovlivňuje noční ochlazování zemského povrchu. Při jasné obloze uniká teplo rychleji a teploty mohou během několika hodin výrazně klesnout. Naopak souvislá oblačnost často brání silnějšímu nočnímu ochlazení, přestože přes den udržuje teploty nízko.

S příchodem chladnějšího vzduchu se zvyšuje také pravděpodobnost sněhových srážek. Největší šanci na první výraznější sněžení budou mít horské oblasti, kde se teploty mohou dostávat pod nulu i během dne. Při dostatečně intenzivním ochlazení však nelze vyloučit sněhové vločky ani v některých nižších polohách střední Evropy. Samotný pokles teplot ovšem k příchodu sněhu nestačí. Rozhodující bude také dostatek vlhkosti, poloha srážkových pásem a teplota vzduchu v jednotlivých výškových hladinách. Konkrétní oblasti, ve kterých by mohlo na konci října sněžit, zatím nelze spolehlivě určit.

Domácí

Češi mají pár dnu na to, aby splnili zákonnou povinnost. Někteří však nemohou sehnat termín

Motoristé by s výměnou letních pneumatik za zimní neměli příliš otálet. Od 1. listopadu začíná v České republice období, kdy zákon za stanovených podmínek vyžaduje zimní obutí. Pneuservisy se postupně zaplňují a získat vhodný termín může být stále obtížnější. Řidiči, kteří výměnu nestihnou, přitom musí počítat nejen s rizikem pokuty, ale v některých případech také se zákazem pokračovat v jízdě.

Neobvyklé ochlazení nemusí znamenat předčasnou zimu

Výraznější pokles teplot po teplém období může působit nezvykle, podobné změny však k podzimnímu počasí patří. Letošní září bylo v České republice teplotně nadprůměrné, když průměrná měsíční teplota dosáhla 14,2 stupně Celsia. To představovalo odchylku 1,2 stupně od klimatického normálu z let 1991 až 2020. Očekávané ochlazení proto může být ve srovnání s předchozími týdny poměrně citelné. Polské dlouhodobé modely přitom pro celý říjen původně připouštěly převážně průměrné teploty, což možnost několika výrazně chladných dnů nevylučuje. Současné výhledy tak zatím neznamenají, že by měla do střední Evropy dorazit trvalá zima.

Výrazné ochlazení by navíc nemuselo trvat příliš dlouho. Dlouhodobý výhled pro Českou republiku připouští, že po chladnějších posledních dvou říjnových týdnech by se teploty mohly začátkem listopadu vrátit k obvyklým hodnotám. Spolehlivost předpovědí však s rostoucím časovým odstupem klesá, a proto nelze přesně určit, jak dlouho případná chladná epizoda potrvá. Měsíční výhledy ukazují především pravděpodobný charakter počasí, nikoliv konkrétní průběh jednotlivých dnů. Podrobnější představu o síle ochlazení přinesou až předpovědi zveřejněné několik dnů před jeho očekávaným příchodem. Zatím je nejpravděpodobnějším scénářem chladnější konec října s možností nočních mrazů a přechodného sněžení především na horách.

Použité zdroje: chmi.cz, intersucho.cz, imgw.pl, obserwator.imgw.pl