Houbaři šílí, lesy jsou plné, ale má to háček. Zkušená mykoložka varuje před nebezpečným problémem
Košíky plné, houbaři nadšení. Mykoložka ale varuje: letos se v lesích děje něco, co jsem ještě nezažila.
Zdroj: Shutterstock
Houbařská sezona se pomalu rozbíhá. Po deštích a teplých dnech mají šanci růst desítky druhů, přesto je letošní situace velmi rozdílná v jednotlivých regionech. Mykologové varují před nebezpečnou záměnou.
Počátek podzimu přinesl houbařům příznivou kombinaci tepla a vlhka. Déšť posledních dnů doplnil vláhu do půdy, zatímco předchozí horké období podpořilo klíčení podhoubí. Odborníci proto očekávají, že se v nejbližších dnech rozjede jedna z hlavních vln letošního růstu. Přesto není možné přesně určit, kdy nastane vrchol sezony.
Podmínky se totiž liší místo od místa a houby reagují na lokální klima s rozdílnou rychlostí. Petr Pokorný z Mykologického klubu Náchod připomíná, že někde už je vrchol růstu znatelný, zatímco jinde se čeká na vydatnější srážky. Právě množství deště hraje klíčovou roli.
Podle odborníků je úroda letos bohatá
Mykoložka Tereza Tejklová z Muzea východních Čech upozorňuje, že tam, kde během dvou týdnů napršelo více než dvacet milimetrů vody, by mohli lidé najít plné košíky už o víkendu. Kdo se chystá do lesa, může využít online databázi Českého mykologického ústavu.
Lidé tam sdílejí fotografie svých nálezů a upozorňují ostatní na místa, kde se houby objevují. Právě z těchto záznamů je patrné, že na Šumavě a v okolí Náchoda už košíky praskají ve švech. Broumovsko i Rychnovsko hlásí bohaté úlovky, zatímco jiné regiony zůstávají pozadu. Podle Tejklové je situace letos nezvykle rozkolísaná.
Tradičně úrodné lokality, jako Jesenicko nebo Trutnovsko, hlásí mizivý výskyt a dokonce musely zrušit plánované výstavy. Na Šumpersku se liší nálezy vesnici od vesnice. Tejklová přiznává, že tak velké rozdíly na tak malém prostoru si nepamatuje.
Houbaři se mohou těšit na plné košíky
Pokud jde o jednotlivé druhy, letošní rok přeje především klouzkům, kozákům a křemenáčům. Daří se jim i na místech, kde dříve prakticky nerostly. K vidění je také řada typicky podzimních hub, od hřibovitých přes ryzce a holubinky až po méně známé slizáky. Zájem budí i nově rozšířené druhy, například americký hřib štíhlotřenný, který se do střední Evropy dostal přes Polsko.
Výrazně přibylo i dřevokazných hub. Některé druhy, které byly ještě loni uvedeny v červeném seznamu nezvěstných, se letos podařilo znovu nalézt. Jak vysvětluje Tejklová, mycelium dokáže přežívat v půdě i několik desítek let bez toho, aby vytvořilo plodnice.
Samotná skladba lesa má na druhovou pestrost zásadní vliv. V porostech tvořených javory a jasany se hřiby hledají marně, protože tyto dřeviny netvoří symbiózu s podhoubím.
Vhodnější jsou smíšené lesy, které poskytují prostor pro rozmanitější druhy. Ani správný typ lesa ale nezaručí úspěch, pokud chybí déšť a půda zůstává suchá. Sezona houbařům přináší i rizika. Podle Pokorného z Mykologického klubu se stále častěji objevují případy záměny jedlých hub s nebezpečnými druhy. Typickým příkladem je pečárka, kterou si lidé pletou s bílou formou muchomůrky zelené.
autorský text, TN.cz, Novinky.cz