Češi objevili místo, kde čas neexistuje. Lidé tady cítí zvláštní klid a sílu, která je dokáže během hodiny proměnit
Starobylé hradiště skrývá tajemnou moc. Návštěvníci popisují ticho a energii, která je doslova zmrazí.
Zdroj: Wikimedia Commons
Na návrší u Kouřimi se otevírá místo, kde se historie prolíná s mýty. Stará Kouřim nabízí ticho, daleké výhledy a vzpomínky na dobu, kdy patřila k nejvýznamnějším centrům celé oblasti.
Rozlehlý areál hradiště zaujímá čtyřiačtyřicet hektarů a patří k nejstarším opevněným lokalitám v Česku. Skalnaté svahy se tu zvedají do výšky šedesáti metrů a okolní krajina působí klidně, přestože v minulosti zdejší prostor patřil k rušným střediskům obchodu, kultury, duchovního i politického života.
Hradiště leží nedaleko místa, které bývá označováno za astronomický střed Evropy, což mu dodává zvláštní symboliku. S tímto místem se pojí pověst, podle níž hradiště založil Lech, bratr praotce Čecha. Ten měl dojít až na návrší s mohutným balvanem a rozdělat na něm oheň, aby vyslal kouřový signál příbuzným u Řípu. Právě od kouře se prý odvozuje jméno Kouřim.
Město, které ukrývá bohatou historii
Archeologické stopy však ukazují na dlouhé a pestré osídlení dávno předtím, než pověst vznikla. Severovýchodní část hradiště je chráněna trojitým pásem valů. Vnější val měří přes kilometr a i po staletích dosahuje téměř čtyřmetrové výšky. Střední val je dlouhý 820 metrů a nejmenší, vnitřní, má 400 metrů.
Tyto proporce svědčí o rozloze a významu místa. Kromě valů chránil areál také příkop pět metrů hluboký a dvanáct metrů široký, který odrazoval případné útočníky. Slované se zde usadili už v 6. století a postupně osídlili celý areál. V devátém století vyrostlo v jižní části hradiště centrum Zličanů.
Odtud vládla knížata, která proměnila Starou Kouřim v jedno z nejmocnějších hrazených sídel střední Evropy. Do hradiště se vstupovalo branou širokou patnáct metrů, jež zajišťovala přístup do pevně chráněného prostoru.
Lidé mluví o nepopsatelné energii
Na počátku 10. století se areál stal obětí rozsáhlého požáru. Následná přestavba mezi lety 910 a 940 mu však vrátila podobu a sílu. Archeologové tu objevili i mnohem starší stopy osídlení. V okolí Libušina jezírka nalezli pozůstatky sloupového domu, palisádové hradby, keramiku i poháry z doby 4800 let před naším letopočtem.
Součástí nálezů je také pohřebiště. Zvláštní pozornost poutá hrob, který badatelé označují jako hrob Kouřimské kněžny. Žena byla uložena s výbavou, jež patří k nejhonosnějším nalezeným na českém území. Náušnice se zavěšenými řetízky a náhrdelník s kovovými perlami dokládají nejen vysoké společenské postavení, ale také řemeslnou vyspělost zdejších tvůrců v 10. století.
Nálezy ukazují, že Kouřim byla nejen mocenským, ale i uměleckým centrem západoslovanského prostoru. Část pokladů, případně jejich kopie, je možné spatřit v městském muzeu Kouřimska. Hradiště samo se nachází na pravém břehu říčky Výrovky, před městem Kouřim.
Chodit sem můžete po vyznačené stezce
Turisty k němu dovede žlutě značená stezka od nádraží, která prochází kolem Lechova kamene, akropole a Libušina jezírka. Místo je tak snadno dostupné a přitom si uchovává zvláštní atmosféru odloučenosti. Jen kousek odtud, na opačném břehu, se rozkládá kouřimský skanzen.
Ten se postupně rozrůstá a po dokončení má patřit k největším ve střední Evropě. Návštěvu hradiště tak lze spojit i s prohlídkou tradiční architektury a života minulých generací.
Pokud zvolíte cestu do města, stojí za to zastavit se na náměstí s kostelem svatého Štěpána ze 13. století a prohlédnout si raně gotické opevnění s dochovanými baštami a Pražskou bránou. Stará Kouřim tak nabízí jedinečnou možnost spojit klidný výlet do přírody s objevováním historie, která se tu psala po tisíce let.