Jan Potměšil dostal po nehodě vilu po komunistickém funkcionáři. Místo radosti přišlo zděšení

Herec Jan Potměšil se po těžké nehodě musel znovu učit nejen žít, ale i bydlet. Po probuzení z kómatu a návratu na invalidním vozíku dostal možnost nastěhovat se do bezbariérového domu v pražských Hodkovičkách. Jenže místo klidného začátku našel vilu s minulostí, která mu příliš klidu nepřinesla.

Když se člověk po vážné nehodě ocitne na vozíku, začne najednou řešit věci, které dřív považoval za samozřejmost. Schody, úzké dveře, koupelna nebo obyčejný pohyb po domě se stanou každodenní překážkou. Jan Potměšil, který po zdravotních komplikacích zemřel v polovině dubna, se do podobné situace dostal po hrozivé autonehodě v roce 1989. Když se po probuzení z kómatu vracel do života, potřeboval také nové bydlení.

Dům po Miroslavu Štěpánovi

S řešením tehdy pomohl bytový úřad. Potměšilovi byl nabídnut dům v pražských Hodkovičkách, který měl jednu zásadní výhodu: byl z velké části bezbariérový. Úpravu potřebovala především koupelna, jinak mohl herci na vozíku usnadnit běžné fungování. Nabídku proto přijal s vděčností.

Jenže dům měl i výrazně méně příjemnou stránku. Před ním v něm bydlel Miroslav Štěpán, někdejší vedoucí tajemník Městského výboru KSČ v Praze, který po sametové revoluci skončil ve vězení kvůli násilnému potlačování demonstrací.

Po nastěhování přišlo rozčarování. Potměšil po letech vzpomínal, že stav domu ho vyděsil. Původní stropní trámy se ukázaly až poté, co v domě strhli nevkusné umakartové obložení.

Kuchyň byla podle jeho vzpomínek vymalovaná ostrou žlutou barvou a na dveřích se objevovala tapeta s horskou bystřinou. Právě tato místnost měla údajně sloužit jako pracovna předchozího obyvatele. Pro herce to nebyla jen otázka vkusu, ale i nepříjemné připomenutí doby, od které se tehdejší společnost právě snažila odstřihnout.

Domácí

Vláda podpořila zákaz mobilů ve školách. Platit má i pro přestávky a družinu

Novela by od září 2027 nastavila jednotná pravidla pro děti v mateřských a základních školách. Telefony by směly použít jen při výuce, ze zdravotních důvodů nebo jako pomůcku.

Jednadvacet zdířek, ale telefon nikde

Podivnosti pokračovaly i při snaze zavést telefon. Potměšilovi v domě našli jednadvacet telefonních zdířek, a tak čekali, že připojení nebude problém. Jenže od telekomunikací se dozvěděli, že v domě žádná běžná linka připojená není. Herec později s nadsázkou připouštěl, že mohlo jít o přímé spojení na vládní nebo stranické struktury.

Aby se z domu stalo obyvatelné místo, musela rodina udělat řadu úprav. Ačkoli pražská vila vyřešila praktickou stránku života, zdá se, že Potměšilovi nikdy nepřirostla k srdci tak, jak by si člověk u domova představoval. Mnohem raději odjížděl s manželkou Radkou do jižních Čech, kde měli chalupu v Lomu u Tábora.

Právě tam nacházel prostor k odpočinku, který mu dům s těžkou minulostí zřejmě nikdy úplně nedal. I v posledních letech, kdy cestování komplikoval covid i jeho zdraví, pro něj pobyt u Tábora představoval místo, kde si s manželkou dokázali užít čas po svém.