Vyšší než Eiffelovka a viditelné zdaleka. Nyní půjde legendární česká stavba k zemi

Česko v krátké době přišlo o výrazné technické dominanty, které desítky let patřily ke krajině: rozhlasové stožáry v Liblicích a skipovou věž bývalého Dolu Československé armády. Nejde o jednu událost, ale o stejný vzorec. Stavby, které vznikly kvůli těžbě uhlí nebo šíření rozhlasového signálu, ztratily původní účel. Jejich další provoz by vyžadoval nákladnou údržbu, nové využití se nenašlo nebo už nedávalo smysl. Výsledkem nejsou jen technické demolice, ale i viditelná změna míst, která si lidé po desetiletí spojovali s prací, orientací v krajině nebo osobními vzpomínkami.

Liblice přišly o nejvyšší konstrukce v zemi

Nejviditelnější změnou byl pád dvou stožárů vysílače Liblice B u Českého Brodu. Každý z nich měřil 355 metrů, tedy více než pařížská Eiffelova věž včetně anténního systému, která má zhruba 330 metrů. Stožáry byly postaveny v letech 1975 a 1976, do provozu se vysílač dostal v prosinci 1976.

Po téměř půlstoletí šlo o nejvyšší konstrukce v České republice. Jejich význam ale postupně slábl. Po ukončení středovlnného vysílání Českého rozhlasu před pěti lety pro ně nebylo nalezeno dlouhodobé využití. V letech 2023 a 2025 je ještě používalo Country Radio, provoz však skončil a zájemce o převzetí se nenašel.

Český rozhlas nabízel nejen samotné stožáry, ale i kotevní systém, lana, dva výtahy a anténní domek z roku 1955. Překážkou byly mimo jiné náklady na základní opravy, které měly činit přibližně 170 milionů korun. Konstrukce, jejichž signál bylo možné zachytit až v Japonsku, tak nakonec zamířily k zemi.

Domácí

Praha vrací cenové stropy pro klasické taxi, zrušení vydrželo jen krátce

Po několika týdnech bez limitů mohly některé jízdy po Praze vyjít násobně dráž. Magistrát kvůli stížnostem obnovuje maximální sazby pro taxíky s taxametrem.

Odstřel musel počítat s lany i pádem do omezeného prostoru

Demolice liblických stožárů proběhla současně. Důvodem bylo křížení kotevních lan, kvůli němuž nešlo postupovat odděleně. Konstrukce se při pádu složily do sebe tak, aby zabraly co nejmenší plochu. Střelmistr Petr Mikula po odstřelu uvedl, že vše proběhlo přesně podle plánu.

K pádu obou stožárů bylo použito 4,5 kilogramu speciální kumulativní nálože Semtex Razor 30. Na místě následně pracuje demoliční firma s rypadly vybavenými hydraulickými nůžkami. Ocelová konstrukce se má postupně rozdělit na menší části, které bude možné odvézt po silnici. Na odstranění konstrukce ze země je vyčleněno 20 dní.

Důlní věž připomínala konec jedné hornické kapitoly

Jiný typ technické dominanty představovala skipová věž nad jámou ČSA 3, nejmladší ze tří jam bývalého Dolu Československé armády. Mluvčí státního podniku Diamo Tomáš Indrei uvedl, že jáma pod věží měla hloubku 1005 metrů a průměr sedm a půl metru. Sloužila k dopravě vytěženého uhlí na povrch a zároveň k odvětrávání dolu.

Samotnému odstranění věže předcházelo uzavírání jámy. Diamo začalo se zasypáváním loni v listopadu a podle uvedených údajů bylo k uzavření potřeba přibližně 100 tisíc tun zásypového materiálu. Pro odstřel věže bylo nutné navrtat 948 děr určených pro rozbušky.

Důl Československé armády vznikl sloučením dolů Františka, Jindřicha, Jana Karla a Hlubiny. Doly Jindřich a František byly založeny už v roce 1856 a těžební jámy umožňovaly dobývat uhlí v hloubkách kolem 1200 metrů. Pod názvem Důl ČSA byla šachta známá od roku 1951. Do ukončení těžby v únoru 2021 se z ní vyvezlo 144,418 milionu tun uhlí.

Domácí

ČT a ČRo čeká nestandardní vysílání. Spor o poplatky míří do Sněmovny

Zaměstnanci veřejnoprávních médií chtějí protestovat přímo ve vysílání. Vadí jim plán převést financování ČT a ČRo ze zákonných poplatků na státní rozpočet.

Nejvyšší stavba není totéž co nejvyšší budova

Po pádu liblických stožárů se nejvyšší stavbou v Česku stal 15. října 2026 televizní a rozhlasový vysílač Krašov na Plzeňsku. Měří 347,5 metru a stejně jako Liblice patří mezi konstrukce, které výškou překonávají Eiffelovu věž.

Často se přitom plete pojem nejvyšší stavba a nejvyšší budova. Nejvyšší budovou v Česku zůstává brněnský AZ Tower ve Štýřicích, vysoký 111 metrů. Dokončen byl v roce 2013 a má 30 nadzemních a 2 podzemní podlaží. Tento primát má v budoucnu převzít pražský projekt Top Tower, který v červenci získal stavební povolení a má měřit 126 metrů.

Mizející věže a stožáry ukazují, že technické památky nemizí jen kvůli stáří. Rozhoduje hlavně jejich současný účel, náklady a možnost najít nové využití. Když se to nepodaří, zůstane po nich prázdné místo v krajině a několik čísel, která teprve zpětně ukazují jejich skutečné měřítko.