Jaká bude letošní zima? Staré pranostiky upozorňují na důležité říjnové znamení, které mnozí přehlížejí

Říjen byl pro naše předky jedním z nejdůležitějších měsíců při přípravě na zimu. Pozorovali ranní mrazíky, množství deště, chování ptáků i to, jak rychle opadává listí ze stromů. Právě z těchto pozorování postupně vznikaly pranostiky, které měly napovědět, zda bude nutné počítat s dlouhými mrazy a vydatným sněžením. Některá lidová rčení spojují teplý a slunečný říjen s následnou studenou zimou, jiná naopak upozorňují na předčasný příchod chladného počasí. Přestože jejich předpovědní schopnost nebyla spolehlivě prokázána, dodnes patří k oblíbeným způsobům, jak lidé odhadují vývoj počasí. Letos navíc připadá jeden z tradičně sledovaných dnů na závěr října, takže jeho skutečný průběh teprve poznáme.

Jeden říjnový den měl prozradit příchod zimy

Významné místo mezi podzimními pranostikami zaujímá 28. říjen, který byl v lidovém kalendáři spojován se svatými Šimonem a Judou. Právě k tomuto datu se vztahuje známé rčení „Šimona a Judy, zima je všudy“, které upozorňuje na příchod chladného počasí. Další pranostika připomíná, že na svatého Šimona má zima přiklusat tiše, zatímco jiná očekává sníh nebo zmrzlou půdu. Naši předkové tak považovali poslední říjnové dny za období, kdy se podzim začíná výrazně přibližovat zimě. Samotné ochlazení na konci měsíce ovšem ještě neznamená, že budou stejně mrazivé také prosinec, leden a únor. Vypovídá především o aktuálním počasí, nikoliv o průběhu celé nadcházející zimní sezony.

Domácí

Na zahradě si postavil obyčejný přístřešek na auto. Pak přišel dopis z úřadu a začaly problémy

Postavit si na vlastním pozemku jednoduché zastřešení pro automobil nemusí být tak snadné, jak se na první pohled zdá. Přestože některé přístřešky nevyžadují stavební povolení, majitelé musejí dodržet řadu dalších podmínek. Rozhodovat může vzdálenost od sousedního plotu, velikost střechy i způsob připojení k domu. Při porušení pravidel hrozí komplikace se stavebním úřadem, vysoké poplatky a v krajním případě také odstranění stavby.

Důležitým znamením bývalo také padající listí

Při odhadování zimního počasí nesledovali lidé pouze kalendář, ale také změny v přírodě. Jedna z dochovaných pranostik například tvrdí, že pokud listí na stromech dlouho zůstává, může následovat tuhá zima. Jiné lidové pozorování spojuje velké množství žaludů a bukvic s nadcházejícím zimním obdobím. Pozornost se věnovala rovněž ptákům, zejména jejich odletu do teplejších oblastí. Včasný odlet nebo neobvyklé chování zvířat lidé někdy vykládali jako upozornění na blížící se ochlazení. Z dnešního pohledu však podobné přírodní jevy ovlivňuje více okolností, například počasí během předchozích měsíců, dostupnost potravy nebo délka dne. Nelze z nich proto spolehlivě určit, jak nízko klesnou teploty uprostřed zimy.

Meteorologové očekávají postupné ochlazování

Zatímco pranostiky pracují s tradičními pozorováními, aktuální meteorologický výhled počítá s postupným poklesem teplot. Pro období od 19. října do 15. listopadu očekává Český hydrometeorologický ústav převážně průměrné až slabě podprůměrné teploty. V posledních dvou týdnech sledovaného období by se nejnižší noční teploty mohly pohybovat kolem nuly a nejvyšší denní přibližně kolem šesti stupňů Celsia. Celé období má být z hlediska srážek přibližně průměrné, přestože jejich množství se může mezi jednotlivými týdny výrazně lišit. Ochlazení na přelomu října a listopadu tedy odpovídá předpokládanému vývoji počasí. Z tohoto výhledu však nelze vyvozovat, zda budou Vánoce zasněžené nebo zda v lednu udeří dlouhotrvající mrazy.

Domácí

Plot na vlastním pozemku nestačil: Spor o příjezd ukázal častou chybu majitelů

Příjezdová cesta může být právní pastí: dlouhodobě užívaný průjezd, nový povrch i odtok vody řeší soudy a úřady jinak, než majitelé čekají.

Poslední zimy přinášejí překvapivé výsledky

Zajímavé srovnání nabízí uplynulá zima 2025/2026, která byla v České republice již devátou zimou v řadě teplejší než dlouhodobý klimatický normál. Průměrná teplota dosáhla minus 0,2 stupně Celsia, což představovalo odchylku půl stupně nad normálem let 1991 až 2020. Přesto se během ledna vyskytovaly výrazné mrazy a na některých místech se sníh udržel delší dobu. Nejnižší teplotu zaznamenala stanice Kvilda-Perla, kde 5. ledna naměřili minus 30,6 stupně. Únor naopak přinesl mimořádně teplé dny a v Českých Budějovicích vystoupila teplota až na 20,7 stupně. Právě tyto rozdíly ukazují, že i celkově teplejší zima může nabídnout několik výrazně mrazivých období. O skutečné podobě zimy 2026/2027 proto rozhodne až vývoj atmosférických podmínek v následujících měsících.