Kombinovaná výuka na základních školách končí. Rodiče i některé školy řeší, co bude od září
Kombinovaná výuka na základních školách definitivně končí. Rodiče i školy teď řeší, co je čeká od září.
Zdroj: Shutterstock
Ministerstvo školství ukončuje pokusné ověřování kombinované výuky na základních a základních uměleckých školách. Program měl pokračovat až do roku 2028, školy s ním ale musejí skončit nejpozději 30. června 2026.
Ministerstvo školství rozhodlo, že základní a základní umělecké školy zapojené do pokusného ověřování kombinované výuky musejí tento režim ukončit nejpozději k 30. červnu 2026. Jde o model, v němž se střídá prezenční výuka ve škole s distanční částí, tedy učením na dálku. Program přitom měl podle dřívějších plánů běžet až do roku 2028. Pro část škol a rodičů tak přišla změna velmi rychle, jen několik týdnů před koncem školního roku.
Ministerstvo mluví o malém vzorku škol
Resort školství svůj krok vysvětluje tím, že se do ověřování zapojil jen omezený počet škol. Podle ministerstva tak vzorek neposkytoval dostatečně reprezentativní podklad pro širší systémové závěry. Úřad zároveň uvedl, že kombinovaná výuka nebyla ve větším rozsahu využívána ani na zapojených školách a její zavádění bylo organizačně, personálně i technicky náročné. Podklady má nyní vyhodnotit Národní pedagogický institut, závěrečná zpráva má být hotová do konce září.
Pokusné ověřování začalo v únoru 2021 jako reakce na zkušenosti s distanční výukou během pandemie covidu-19. Původně se týkalo základních, středních i základních uměleckých škol, od ledna 2026 už v něm pokračovaly jen základní školy a ZUŠ. Distanční část se navíc nesměla používat v prvním až třetím ročníku základních škol. Podle údajů ministerstva bylo k letošnímu únoru do ověřování zapojeno 23 škol.
Nejtěžší dopad hlásí školy postavené na dálkové části výuky
Největší problém mají školy, které na kombinovaném modelu postavily významnou část svého fungování. Expediční Základní ScioŠkola podle vyjádření jejích zástupců přišla o právní rámec, v němž mohla fungovat. Zhruba sedmdesát dětí tak podle školy řeší, kde budou od září pokračovat. Spolumajitel společnosti Scio Jon Šotola označil náhlé ukončení dlouhodobého projektu za selhání státu jako předvídatelného partnera. Škola zároveň uvedla, že jejím žákům i zaměstnancům nabídne místo v jiných školách.
Kriticky se ozvali také další zástupci škol. Ředitel školy Erazim Touzapo Matěj Frgala označil rozhodnutí za ministerskou podpásovku a uvedl, že škola má záložní plán, díky němuž chce pokračovat i v příštím roce, byť složitěji a dráž. Podle něj bude změna znamenat také výpadek financování, který si škola bude muset pokrýt z vlastních prostředků. Někteří rodiče podle zástupců škol nyní, jen měsíc před prázdninami, řeší, kam dítě od září přihlásit.
Plaga odmítá, že by šlo o nárok škol
Ministr školství Robert Plaga na síti X uvedl, že ověřování bylo pokusné právě proto, že se v něm něco zkouší a na základě průběžného vyhodnocení je možné ho přerušit nebo zastavit. Mluvčí ministerstva Ondřej Macura zároveň odmítl, že by rozhodnutí znamenalo konec provozu některé školy. Podle něj mohou školy dál vzdělávat v souladu se školským zákonem, jen už nemohou využívat ukončený režim pokusného ověřování jako právní základ pro kombinovanou výuku.
Krok ministerstva kritizovala poslankyně Renáta Zajíčková z ODS. Podle ní má být stát pro odvážné ředitele a aktivní rodiče předvídatelným partnerem, ne překážkou. Oznámila, že chce ministra oslovit prostřednictvím poslanecké interpelace a otevřít odbornou debatu o dopadech rozhodnutí. Ve hře tak není jen osud několika školních projektů, ale i širší otázka, jak velký prostor má české školství dávat rodinám a školám, které hledají pružnější formy vzdělávání.
Inspekce upozorňovala i na riziko nerovností
Kombinovaná výuka má podle svých zastánců pomáhat dětem k větší samostatnosti a lépe využívat digitální prostředí. Česká školní inspekce ale upozorňovala, že může také prohlubovat rozdíly mezi žáky, zejména pokud děti z chudších rodin nemají doma vhodné podmínky nebo technické vybavení.
Pozitivnější dopady se podle inspekce častěji ukazovaly na středních školách, zatímco na základních školách nebýval posun tak výrazný. Pro střední a vyšší odborné školy i konzervatoře platí od ledna 2026 nová pravidla, podle nichž distanční prvky nesmějí přesáhnout 40 procent vyučovacích hodin za školní rok.