Meteorologové odhalili, co nás čeká v zimě. Jedna věc je podle předpovědí pravděpodobnější než ostatní (Foto: Shutterstock)
Meteorologové odhalili, co nás čeká v zimě. Jedna věc je podle předpovědí pravděpodobnější než ostatní
Jaká bude letošní zima v Česku? Přinese dlouhotrvající mrazy, pořádnou sněhovou nadílku, nebo se opět dočkáme převážně mírného počasí? Nejnovější říjnové výhledy evropských meteorologických modelů naznačují, že nadcházející zima 2026/2027 by mohla být teplotně nadprůměrná. Přesto odborníci upozorňují, že předpovědět konkrétní mrazy nebo množství sněhu několik měsíců dopředu zatím spolehlivě nelze.
Předpovědi na nadcházející zimu začínají s příchodem podzimu přitahovat stále větší pozornost. Meteorologické modely už dokážou odhadnout pravděpodobný vývoj teplot pro jednotlivé zimní měsíce, jejich výsledky však nelze zaměňovat s běžnou předpovědí počasí. Z aktuálních říjnových výpočtů vyplývá, že velká část Evropy má zvýšenou pravděpodobnost teplejšího počasí, než odpovídá dlouhodobému modelovému průměru. Podobné vyhlídky se týkají také střední Evropy, kam patří Česká republika. Neznamená to ovšem, že mrazy letos nepřijdou nebo že se sněhu dočkáme pouze na horách. I během celkově teplejší zimy totiž mohou nastat výrazná ochlazení, která potrvají několik dnů nebo týdnů.
Meteorologické modely naznačují mírnější zimu
Evropské středisko pro střednědobé předpovědi počasí pracuje při sezonních výhledech s desítkami různých výpočtů, které umožňují porovnávat pravděpodobné scénáře dalšího vývoje. Říjnové výsledky pro zimu 2026/2027 naznačují, že v evropském průměru by prosinec, leden i únor mohly být teplejší než odpovídající dlouhodobé hodnoty používané jednotlivými modely. Srovnání pěti evropských předpovědních systémů ukazuje pro prosinec kladnou teplotní odchylku přibližně 1,15 stupně Celsia, pro leden 1,02 stupně a pro únor jeden stupeň. Jde však o průměr pro rozsáhlé evropské území, nikoli o konkrétní předpověď pro Českou republiku. Jednotlivé oblasti se mohou od celkového výsledku výrazně lišit a ani nadprůměrná teplota za celé období nevylučuje silné mrazy. Navíc se jedná o pravděpodobnostní výhled, který se bude s novými výpočty průběžně měnit.

Český zámek otevře už zítra tajnou cestu šlechty do kostela. Návštěvníci nahlédnou i do soukromé oratoře
Na zámku Slatiňany v Pardubickém kraji se v sobotu 17. října mimořádně otevře historická chodba, kterou kdysi šlechtická rodina Auerspergů procházela přímo do kostela. Přibližně čtyřicetimetrová stavba z roku 1861 prošla rozsáhlou rekonstrukcí za více než deset milionů korun. Veřejnost se nyní dostane do míst, která nejsou součástí běžných zámeckých prohlídek. Při vybraných termínech návštěvníci vstoupí také do soukromé panské oratoře.
Sněhu může být méně, než se původně očekávalo
Zajímavý posun přinesly také aktualizované výpočty sněhových srážek zveřejněné v polovině října. Ve srovnání se zářijovými výsledky totiž model Evropského střediska pro střednědobé předpovědi počasí snížil očekávané množství sněhu pro značnou část evropského kontinentu. Slabší vyhlídky se objevily mimo jiné ve střední Evropě a v oblasti Alp, přestože právě horské oblasti mají díky nadmořské výšce příznivější podmínky pro zimní srážky. Výsledky dalších modelů rovněž naznačují možnost podprůměrného množství sněhu v řadě evropských regionů. Pro české nížiny by tak mohl být pravděpodobnější častější výskyt deště nebo mokrého sněhu během teplejších období. Přesné množství sněhu ani termíny jednotlivých sněhových epizod ale současné sezonní výhledy určit nedokážou.
Počasí v Evropě ovlivňuje také dění nad oceánem
Významnou roli v dlouhodobých předpovědích hraje vývoj teploty v tropické části Tichého oceánu, především jev El Niño. Ten může prostřednictvím změn atmosférického proudění ovlivňovat počasí na rozsáhlých územích, přičemž jeho dopady bývají nejvýraznější v oblasti Tichomoří a Severní Ameriky. V Evropě je jeho působení méně přímočaré a závisí také na dalších atmosférických podmínkách. Pro průběh české zimy je důležité například rozložení tlakových útvarů nad severním Atlantikem a směr převládajícího proudění vzduchu. Pokud do střední Evropy častěji proniká oceánský vzduch od západu, bývají zimní teploty zpravidla vyšší a počasí vlhčí. Naopak delší období proudění od severu nebo východu může přinést výraznější ochlazení, a to i během zimy, která nakonec vyjde jako celek teplotně nadprůměrná.

Český zámek poprvé otevře půdu nad zbrojnicí. Návštěvníci projdou i sklepy a 250 metrů dlouhou chodbu
Státní zámek Opočno na dva dny otevře části areálu, které při běžné návštěvě zůstávají za zavřenými dveřmi. O víkendu 24. a 25. října se lidé dostanou mimo jiné na dosud nikdy nezpřístupněnou půdu nad zbrojnicí, do sklepů pod severním křídlem nebo do dlouhé spojovací chodby vedoucí k letohrádku. Mimořádná trasa nazvaná Opočno opačně nabídne sedm prohlídek denně a jednotné vstupné stojí 240 korun.
Přesné předpovědi na jednotlivé zimní měsíce mají své hranice
Zásadní rozdíl spočívá v tom, co dokáže meteorologie předpovědět na několik dnů a co na několik měsíců dopředu. Zatímco krátkodobé předpovědi vycházejí z aktuálního stavu atmosféry a umožňují poměrně podrobně odhadovat teploty, srážky nebo vítr, sezonní modely pracují především s pravděpodobnostmi. Jejich úkolem není určit, zda například 24. prosince napadne v Praze sníh, ale odhadnout, jestli bude určité delší období spíše teplejší, chladnější, vlhčí nebo sušší než obvykle. Spolehlivost navíc není stejná ve všech částech světa a v evropských podmínkách bývá předpovídání zimního počasí obzvlášť obtížné. Výrazně ji mohou ovlivnit i změny atmosférického proudění, které se projeví až v průběhu samotné zimy. Pro letošní sezonu tak zatím zůstává nejvýraznějším signálem vyšší pravděpodobnost mírnějšího průběhu, nikoli jistota, že Českou republiku minou silné mrazy nebo vydatné sněžení.
Použité zdroje: ecmwf.int , climate.copernicus.eu , severe-weather.eu , seasonforecasts.com
💬 Komentáře (0)
Zatím zde nejsou žádné komentáře. Buďte první!