Jedna chyba v kamnech může výrazně snížit teplo, které získáte ze dřeva. Opakuje ji 99% Čechů

Při špatně seřízeném přívodu vzduchu mohou krbová kamna spálit dřevo tak neúčinně, že místo deklarované účinnosti kolem 80 procent využijí jen zlomek energie paliva. Chladná rána se v domácnostech ozývají dřív než skutečná zima. Přes den může být venku ještě příjemně, ale teplota v bytě nebo domě po noci klesne natolik, že člověk začne přemýšlet, zda už zatopit. U rodinných domů s vlastními kamny nejde jen o to, kdy první dávku dřeva zapálit. Stejně důležité je, jak ji nechat hořet, aby se z ní nestal drahý kouř místo tepla.

Plné topeniště a zavřený vzduch nejsou úspora

Častá představa zní jednoduše: naložit kamna až po horní část topeniště, stáhnout vzduch a nechat dřevo doutnat co nejdéle. Vypadá to úsporně, protože palivo vydrží dlouhou dobu a ráno může v kamnech zůstat žhavé. Jenže délka hoření sama o sobě neříká, kolik tepla se skutečně dostalo do místnosti.

Václav Škroba, odborník na litinová kamna Hergom, upozorňuje, že takový způsob obsluhy může účinnost kamen výrazně srazit. U litinových kamen se deklarovaná účinnost může pohybovat kolem 80 procent. Pokud se ale oheň po zapálení udusí zavřeným přívodem vzduchu, spalování neprobíhá správně a v krajním případě se využití energie ze dřeva může propadnout až někam k 15 procentům.

Domácí

Češi mají pár dnu na to, aby splnili zákonnou povinnost. Někteří však nemohou sehnat termín

Motoristé by s výměnou letních pneumatik za zimní neměli příliš otálet. Od 1. listopadu začíná v České republice období, kdy zákon za stanovených podmínek vyžaduje zimní obutí. Pneuservisy se postupně zaplňují a získat vhodný termín může být stále obtížnější. Řidiči, kteří výměnu nestihnou, přitom musí počítat nejen s rizikem pokuty, ale v některých případech také se zákazem pokračovat v jízdě.

Oheň potřebuje vzduch i po rozhoření

Dřevo se nemá jen zahřát a pomalu tmavnout. Aby se jeho energie využila, musí hořet plamenem a mít dostatek kyslíku. Na jeden kilogram dřeva je podle podmínek potřeba zhruba 12 až 15 kubíků vzduchu. Když se přívod zavře příliš brzy, palivo sice v topeništi zůstane dlouho, ale část energie odchází nevyužitá a spalování je nedokonalé.

Praktický postup je opačný než u „dušení“ kamen. Po zatopení má dřevo dostat čas, aby se pořádně rozhořelo. Teprve když dávka hoří plným plamenem, lze přívod vzduchu stáhnout přibližně na polovinu. Plamen se zklidní, ale oheň dál pracuje. Úplné zavření přívodu vzduchu přichází na řadu až ve chvíli, kdy v topeništi už není vidět plamen a zůstává pouze žhavé.

Přikládání začíná znovu naplno

Stejné pravidlo platí při každém dalším přiložení. Nová dávka dřeva potřebuje znovu vzduch, aby se rozhořela. Přívod se proto po vložení paliva otevře naplno. Až když dřevo chytne a hoří stabilně, je možné vzduch opět ztlumit. Pokud se nová polena položí na žhavé a vzduch zůstane přiškrcený, kamna se snadno vrátí k nedokonalému spalování.

Špatné hoření nemá jen ekonomický dopad. Zanášejí se kamna, kouřovod i spalinová cesta. U velmi těsných kamen může v krajním případě nastat i prudké zapálení plynů vzniklých při nedokonalém spalování, pokud se dovnitř dostane kyslík. Právě proto výrobci uvádějí, kdy je možné přívod vzduchu bezpečně uzavřít.

Domácí

Ve 45 letech dát výpověď a přijmout práci za méně peněz? Rodina vidí chybu, skutečnost může být jiná

Opustit dobře placené zaměstnání, vzdát se části příjmů a začít znovu ve věku, kdy už má člověk vybudovanou kariéru. Pro rodinu může být takové rozhodnutí nepochopitelné. Jenže výsledky průzkumů ukazují, že Češi při výběru zaměstnání stále častěji zohledňují také pracovní podmínky, osobní život a psychickou pohodu. Vyšší výplata totiž nemusí znamenat větší spokojenost.

Méně dřeva může topit lépe než přeplněná kamna

Další omyl se týká množství paliva. Cílem není napěchovat topeniště co nejvíc, ale držet se dávky doporučené pro konkrétní spotřebič. U některých kamen se může jednat například o dva až tři kilogramy dřeva, u jiných o dva až čtyři kilogramy. Rozhoduje výkonový rozsah a konstrukce kamen, ne pocit, že větší hromada polen automaticky znamená víc tepla.

Při výběru dřeva se často řeší, zda topit měkkým, nebo tvrdým. Při stejné hmotnosti a srovnatelných podmínkách je jejich výhřevnost velmi podobná. Rozdíl je hlavně v objemu, protože měkké dřevo má nižší objemovou hmotnost a stejná hmotnost zabere více místa. Podstatnější než druh je suchost. Nedostatečně suché dřevo patří mezi časté příčiny špatného topení.

Žhavé v kamnech neznamená ztracené teplo

U litinových kamen se po odhoření dávky teplo neztratí okamžitě. Litina ho dokáže určitou dobu akumulovat a postupně předávat do místnosti. Po dohoření a uzavření přívodu vzduchu tak může v topeništi zůstat žhavé ještě přibližně pět až osm hodin. To je ale jiná situace než násilné prodlužování hoření tím, že se čerstvá dávka dřeva připraví o vzduch.

Komu se nechce práci s kamny stále hlídat, může využít i regulaci hoření, například elektronicky ovládanou klapku na přívodu vzduchu. Ta dokáže po dohoření dávky přívod uzavřít sama. Ani technika ale nemění základní pravidlo: čerstvě přiložené dřevo musí nejprve pořádně hořet, teprve potom má smysl plamen krotit.

U vlastních kamen rozhoduje obsluha, u centrálního tepla ne

Začátek topné sezony v domě s krbovými kamny je z velké části v rukou majitele. Může si přitopit už při prvních studených ránech, ale zároveň nese odpovědnost za to, aby palivo nespaloval zbytečně. V bytech napojených na centrální zásobování teplem je situace jiná: obyvatelé neotáčejí vlastním kotlem ani sami nerozhodují o spuštění celé soustavy.

První přitopení proto nemusí být velkým zásahem do rozpočtu, pokud se z něj nestane série špatných návyků. Suché dřevo, správná dávka a přívod vzduchu otevřený ve správnou chvíli jsou jednoduché věci, které rozhodují o tom, zda kamna opravdu topí, nebo jen dlouho drží žhavé uhlíky.