Nejkrásnější lázeňské město upadá v zapomnění. Dříve sem jezdila smetánka, dnes tu najdeme zahraniční turisty
Nejkrásnější lázně Česka jsou k nepoznání. Tam, kde kdysi hrála smetánka, je dnes prázdno.
Zdroj: Shutterstock
Když se z lázeňské pýchy stane místo, kam se domácí nevracejí, něco se muselo změnit. Město, které kdysi obdivovali carové i skladatelé, dnes rozděluje názory víc než kdy dřív.
V srdci západních Čech stojí město, které po staletí určovalo význam slova lázeňství. Karlovy Vary, kdysi symbol elegance, evropské noblesy a lékařské péče, dnes působí jako připomínka časů, kdy léčba minerálními prameny byla výsadou mocných a vzdělaných.
Voda z horkých pramenů tu proudí dál, stejně jako proudí řeka Teplá, ale nálada mezi návštěvníky se změnila. Češi, kteří dříve hrdě ukazovali své západočeské město přátelům ze zahraničí, dnes často volí jiné lázeňské cíle.
České lázně, které upadají do minulosti
Přitom historie Varů je spletitá a fascinující. Podle legendy stál na jejich počátku lov císaře Karla IV. Jeho pes měl při honu spadnout do horkého pramene a panovník, ohromený účinky vody, rozhodl, že právě zde vyroste město léčby.
V roce 1370 pak povýšil osadu na královské město a tím zpečetil její osud. Místo, které neslo jeho jméno, se postupně stalo nejznámějším lázeňským centrem střední Evropy.
Rozkvět přišel o několik století později. Devatenácté století znamenalo pro Karlovy Vary zlatý věk. Do města začala proudit šlechta, umělci i vědci. Můžeme si představit Beethovena, jak hledá klid pro práci, Goetha, který se prochází kolonádou, nebo mladého Chopina, jak v lázeňském tichu skládá.
Po promenádách chodili i Freud, Purkyně či Barrande. Každý z nich vnímal vřídlo i město samotné jako symbol kultury, zdraví a světové úrovně. Do té doby se z Karlových Varů stalo architektonické skvostné dílo. Na místě vyrostly kolonády, které dnes tvoří jeho nezaměnitelnou tvář.
Největší kolonáda v republice
Mlýnská kolonáda s pěti prameny je největší a nejznámější. Nedaleko se tyčí Císařské lázně z konce 19. století, budova, která dodnes nese atmosféru doby, kdy se sem jezdilo ukazovat i léčit. A uprostřed všeho burácí Vřídlo, pramen, který tryská do výšky dvanácti metrů, jakoby připomínal, že energie pod zemí nikdy nezmizela.
Když se z lázeňského centra stane kulturní srdce, přidají se i další vrstvy života. Karlovy Vary přitahují filmové tvůrce i fanoušky každoročním mezinárodním festivalem, který mění město v přehlídku filmového světa. K tomu se přidává okolní příroda, lesy, vyhlídky a rozhledna Diana, odkud je vidět celé město jako na dlani. Je to místo, kde se dá odpočívat i obdivovat zároveň.
Přesto všechno zůstává hořkost. Mnoho Čechů přestalo do Karlových Varů jezdit. Tvrdí, že se zde necítí jako doma, že město ztratilo svůj původní charakter. V uličkách a na kolonádách převažuje cizí jazyk, který často přehlušuje češtinu.
Místní i návštěvníci si všímají změny atmosféry, která působí chladněji a vzdáleněji než dřív. Pro některé zůstávají Vary krásné, pro jiné se staly místem, které se jim odcizilo. Je však těžké popřít jejich sílu. I přes rozpory zůstávají Karlovy Vary městem, kde se historie dotýká současnosti v každém kroku.