Zapomenutý lázeňský poklad uprostřed přírody. Místo, kde kdysi uzdravovali šlechtu, čeká na objevení

Termální ráj ukrytý v moravských lesích. Léčil srdce šlechticům, teď o něm většina Čechů netuší.
Zdroj: Shutterstock
Uprostřed moravské krajiny se skrývá místo, kde se čas zpomalí. Staré lázeňské domy, ticho lesů a voda s léčivou silou dávají Teplicím nad Bečvou kouzlo, které si drží už po staletí.
Teplice nad Bečvou leží v hlubokém údolí, které obtéká řeka Bečva a chrání kopce Hůrka a Maleník. První písemná zmínka o místě sahá do roku 1328, kdy neslo název Zbrašov. Až v roce 1959 dostala obec své současné jméno, přesto staré označení přežilo a dodnes připomíná historii zdejších pramenů.
Už v 16. století zde majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí vybudoval první kamenné lázně. Pod jeho vedením se Zbrašov stal vyhledávaným místem, kam mířili urození hosté i obchodníci, kteří chtěli načerpat sílu z místních pramenů.
Lázně, které léčili jen šlechtice
Léčivá voda přitahovala šlechtu i panovníky. V archivech se dochovalo, že už v roce 1580 sem přijížděli odpočívat Zdeněk a Václav z Lobkovic. O dvě století později se lázně staly oblíbeným cílem evropské aristokracie – navštěvoval je i císař František Josef I., pruský král Bedřich Vilém IV. či arcivévoda Rudolf.
Všichni sem jezdili s nadějí na uzdravení srdce a úlevu od únavy. Oxid uhličitý, kterým je voda nasycena, totiž rozšiřuje cévy, snižuje tlak a podporuje krevní oběh.

Lázně se tak už v 19. století staly centrem kardiorehabilitace, kde se zdraví mísilo s noblesou a společenským životem. Plesy, koncerty i večerní promenády patřily ke koloritu tehdejší doby stejně jako samotné léčebné koupele.
Prameny vyvěrají z puklin pod lázeňskými budovami a jejich síla pochází z podzemních vrstev bohatých na minerály a oxid uhličitý. Místní kyselka se stala symbolem přírodního bohatství regionu a využívá se dodnes. Léčivé koupele pomáhají pacientům po operacích srdce, lidem s poruchami oběhového systému či pohybového aparátu, ale také dětem s cukrovkou nebo obezitou.
Léčebné zařízení jen kousek od areálu
V lázeňském areálu působí odborný léčebný ústav, kde se zaměřují na časnou kardiorehabilitaci a komplexní péči. Srdcem areálu je Lázeňský dům Janáček, který zaujme už na první pohled svou funkcionalistickou architekturou.
Navrhl ho architekt Hubert Vacula a stavba vznikla v letech 1928 až 1929. O půl století později byla rozšířena o další bloky a před patnácti lety prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes zde kromě léčebných procedur funguje i kavárna, která nabízí výhled na klidné okolí.

Spolu s domy Bečva, Slovanka, Praha, Moravan a dětskou léčebnou Radost tvoří harmonický celek, kde se spojuje historie s moderní péčí. Kdo do Teplic nad Bečvou zavítá, najde tu víc než jen léčebné procedury. Stačí pár kroků a člověk se ocitne u vstupu do Zbrašovských aragonitových jeskyní, což je přírodní unikát ukrytý přímo pod lázeňskými domy.
Nedaleká přírodní rezervace Hůrka láká na naučnou stezku, která vede až k Hranické propasti, nejhlubší zatopené jeskyni světa. Po cestě se otevírají výhledy na hrad Svrčov i svatojánskou vyhlídku, odkud se krajina rozprostírá jako obraz. Kdo se vydá dál, může navštívit hrad Helfštýn, jeden z největších hradních komplexů v Evropě.


