Trendy svět
Čtvrtek 27. 11.
Svátek má Xenie

Zapomenutý lázeňský poklad uprostřed přírody. Místo, kde kdysi uzdravovali šlechtu, čeká na objevení

Termální ráj ukrytý v moravských lesích. Léčil srdce šlechticům, teď o něm většina Čechů netuší.

Termální ráj ukrytý v moravských lesích. Léčil srdce šlechticům, teď o něm většina Čechů netuší.

Zdroj: Shutterstock

Uprostřed moravské krajiny se skrývá místo, kde se čas zpomalí. Staré lázeňské domy, ticho lesů a voda s léčivou silou dávají Teplicím nad Bečvou kouzlo, které si drží už po staletí.

Teplice nad Bečvou leží v hlubokém údolí, které obtéká řeka Bečva a chrání kopce Hůrka a Maleník. První písemná zmínka o místě sahá do roku 1328, kdy neslo název Zbrašov. Až v roce 1959 dostala obec své současné jméno, přesto staré označení přežilo a dodnes připomíná historii zdejších pramenů.

Už v 16. století zde majitel hranického panství Jan Kropáč z Nevědomí vybudoval první kamenné lázně. Pod jeho vedením se Zbrašov stal vyhledávaným místem, kam mířili urození hosté i obchodníci, kteří chtěli načerpat sílu z místních pramenů.

Lázně, které léčili jen šlechtice

Léčivá voda přitahovala šlechtu i panovníky. V archivech se dochovalo, že už v roce 1580 sem přijížděli odpočívat Zdeněk a Václav z Lobkovic. O dvě století později se lázně staly oblíbeným cílem evropské aristokracie – navštěvoval je i císař František Josef I., pruský král Bedřich Vilém IV. či arcivévoda Rudolf.

Všichni sem jezdili s nadějí na uzdravení srdce a úlevu od únavy. Oxid uhličitý, kterým je voda nasycena, totiž rozšiřuje cévy, snižuje tlak a podporuje krevní oběh.

Morava skrývá místo, které léčilo šlechtu. Termální lázně zapomenuté časem přitahují nové návštěvníky.
Morava skrývá místo, které léčilo šlechtu. Termální lázně zapomenuté časem přitahují nové návštěvníky.
Zdroj: Shutterstock

Lázně se tak už v 19. století staly centrem kardiorehabilitace, kde se zdraví mísilo s noblesou a společenským životem. Plesy, koncerty i večerní promenády patřily ke koloritu tehdejší doby stejně jako samotné léčebné koupele.

Prameny vyvěrají z puklin pod lázeňskými budovami a jejich síla pochází z podzemních vrstev bohatých na minerály a oxid uhličitý. Místní kyselka se stala symbolem přírodního bohatství regionu a využívá se dodnes. Léčivé koupele pomáhají pacientům po operacích srdce, lidem s poruchami oběhového systému či pohybového aparátu, ale také dětem s cukrovkou nebo obezitou.

Léčebné zařízení jen kousek od areálu

V lázeňském areálu působí odborný léčebný ústav, kde se zaměřují na časnou kardiorehabilitaci a komplexní péči. Srdcem areálu je Lázeňský dům Janáček, který zaujme už na první pohled svou funkcionalistickou architekturou.

Navrhl ho architekt Hubert Vacula a stavba vznikla v letech 1928 až 1929. O půl století později byla rozšířena o další bloky a před patnácti lety prošla rozsáhlou rekonstrukcí. Dnes zde kromě léčebných procedur funguje i kavárna, která nabízí výhled na klidné okolí.

Zapomenutý lázeňský poklad uprostřed přírody. Místo, kde kdysi uzdravovali šlechtu, dnes čeká na objevení.
Zapomenutý lázeňský poklad uprostřed přírody. Místo, kde kdysi uzdravovali šlechtu, dnes čeká na objevení.
Zdroj: Shutterstock

Spolu s domy Bečva, Slovanka, Praha, Moravan a dětskou léčebnou Radost tvoří harmonický celek, kde se spojuje historie s moderní péčí. Kdo do Teplic nad Bečvou zavítá, najde tu víc než jen léčebné procedury. Stačí pár kroků a člověk se ocitne u vstupu do Zbrašovských aragonitových jeskyní, což je přírodní unikát ukrytý přímo pod lázeňskými domy.

Nedaleká přírodní rezervace Hůrka láká na naučnou stezku, která vede až k Hranické propasti, nejhlubší zatopené jeskyni světa. Po cestě se otevírají výhledy na hrad Svrčov i svatojánskou vyhlídku, odkud se krajina rozprostírá jako obraz. Kdo se vydá dál, může navštívit hrad Helfštýn, jeden z největších hradních komplexů v Evropě.

Článek se líbí 0 čtenářům.

Sdílejte článek

Zapomenutý lázeňský poklad uprostřed přírody. Místo, kde kdysi uzdravovali šlechtu, čeká na objevení | Trendy svět