Zázračný nápoj dobývá sociální sítě rychlostí blesku. Odborníci však varují, že výsledky nemusí být tak dobré
Zázračný nápoj dobývá sociální sítě rychlostí blesku. Odborníci však varují, že výsledky nemusí být tak slavné.
Zdroj: Shutterstock
Elektrolytové nápoje zaplavily sociální sítě a mnozí je začali brát jako rychlou cestu k lepší hydrataci i vyššímu výkonu. Lékaři a specialisté na výživu ale upozorňují, že kolem nich vznikl dojem téměř zázračného řešení. Ve skutečnosti mají své místo hlavně v přesně daných situacích a pro většinu lidí nepředstavují něco, bez čeho by se organismus v běžném režimu neobešel.
Elektrolyty se v posledních měsících staly výrazným tématem internetu. Videa a příspěvky často slibují, že podobné nápoje pomohou s hydratací, dodají energii a zlepší fungování těla. Objevují se i návody na domácí přípravu. Právě tady ale podle odborníků začíná problém, protože z užitečné pomůcky se v online prostoru stal téměř každodenní rituál.
Elektrolyty jsou minerální látky s elektrickým nábojem, které mají důležitou roli při fungování svalů, nervové soustavy i při udržování rovnováhy tekutin. Dietoložka Julia Zumpano z Cleveland Clinic vysvětlila, že jejich zásadní význam souvisí hlavně s hydratací a s chemickými procesy, které v těle neustále probíhají.
Zázračný nápoj slibuje doplnění známých látek
Když se člověk potí, neztrácí jen vodu, ale také minerály, především sodík a chlorid, tedy složky, které známe i jako kuchyňskou sůl. Právě při vysoké zátěži může být doplnění těchto látek užitečné. Typické elektrolytové nápoje proto obsahují sodík, draslík, hořčík a často také cukr nebo glukózu, které podporují vstřebávání. To však neznamená, že jsou automaticky vhodné pro každého, kdo si jde zaběhat nebo zacvičit po práci.
Za vznikem prvního sportovního nápoje stála situace z roku 1965 na Floridské univerzitě. Asistent trenéra tamního fotbalového týmu tehdy položil vědcům jednoduchou otázku, proč hráči po zápase nemočí. Výzkumník Robert Cade později přiznal, že právě tato poznámka odstartovala objev, který výrazně ovlivnil sportovní výživu. Ukázalo se, že hráči během utkání přicházeli o velké množství tekutin, soli i dalších minerálů. Výsledkem byl nápoj, který měl tělu vrátit vodu a sodík.
Jeho chuť se zpočátku příliš neosvědčila, později ji ale upravili a vznikl Gatorade. Dnes už odborníci upozorňují, že běžný člověk podobné výrobky většinou nepotřebuje. Nefrolog Hunter Huston z Vanderbiltovy univerzity uvedl, že při kratším cvičení si tělo obvykle vystačí s obyčejnou vodou.
Zdravý organismus navíc dokáže hladinu minerálů regulovat sám, protože ledviny přebytek vyloučí močí. Smysl mohou mít elektrolyty spíše při velmi dlouhém a náročném výkonu, například při ultramaratonech nebo několikahodinovém tréninku. Huston zároveň naznačil, že o plánu doplňování tekutin a minerálů má smysl uvažovat až ve chvíli, kdy fyzická zátěž přesahuje delší časový rámec.
Odborníci před takovými trendy varují
Podle redakčního komentáře pro TrendySvět je kolem elektrolytů vidět typický střet marketingu s realitou, protože zcela běžnou potřebu těla proměnil internet v módní symbol zdravého životního stylu. Výživová poradkyně navíc připomíná, že pokud člověk nejde do krajního výkonu, bývá sklenice vody pro organismus užitečnější než drahý barevný nápoj se slibnou etiketou.
Na trhu je navíc velké množství výrobků s různým složením. Lékař urgentní medicíny Patrick Burns ze Stanford Health Care upozornil, že některé produkty obsahují výrazně více sodíku než jiné. Varoval také před nadměrným příjmem draslíku, který může být ve vyšším množství nebezpečný. Současně poukázal na rozpor v marketingu některých značek, protože pro správné vstřebávání je kromě soli potřeba i určité množství cukru.
Většina lidí přitom získává potřebné minerály z běžné stravy. Julia Zumpano shrnula, že elektrolyty mohou pomoci při výrazném pocení nebo intenzivním sportu, ale pro každodenní pitný režim je většina lidí nepotřebuje. Podobně mluví i nefrolog Mark Segal z lékařské fakulty University of Florida, podle něhož běžná strava obvykle poskytuje minerálů dostatek a speciální nápoje pak spíše zvyšují příjem cukru bez skutečného přínosu.
Odborníci mají výhrady i k domácím receptům, které kolují po sociálních sítích. Podle Zumpano je v takových návodech příliš velký prostor pro chybu, protože člověk bez přesného přehledu jen těžko odhadne, kolik konkrétních látek skutečně potřebuje. A právě v tom je celé jádro problému. To, co působí na internetu jako jednoduchý zázrak, bývá ve skutečnosti mnohem prostší.