Meteorologové zveřejnili nový výhled na zimu. Pro Česko naznačuje scénář, který mnohé nepotěší

Evropské meteorologické modely zveřejnily během října nové výpočty pro zimní sezónu 2026/2027. Jejich výsledky naznačují, že velkou část Evropy čeká teplotně nadprůměrné období. Nejvýraznější odchylky se mohou projevit během prosince a ledna, kdy by teploty měly na rozsáhlém území překračovat dlouhodobý normál. Podobný vývoj naznačují také společné výstupy několika evropských předpovědních systémů. Ve střední Evropě by se tak častěji mohlo prosazovat počasí, při kterém budou srážky v nížinách přecházet do deště. Výhled ovšem neznamená, že se Česká republika obejde bez sněhu a silnějších mrazů.

Zimní měsíce mohou přinést překvapivě vysoké teploty

Aktualizované sezónní výpočty evropského modelu ECMWF naznačují převahu mírnějšího počasí především během první poloviny zimy. Významnou roli by mělo sehrávat západní proudění, které do evropského vnitrozemí přivádí relativně teplý a vlhký vzduch od Atlantiku. Takové uspořádání atmosféry omezuje dlouhodobější pronikání studeného kontinentálního vzduchu do střední Evropy. Právě proto může být prosinec teplotně nadprůměrný, přestože jednotlivé dny mohou přinést mráz i sněžení. Podobná tendence se objevuje rovněž v předpovědích pro leden a únor. Ani teplejší celosezónní průměr však nevylučuje několik výrazně chladných týdnů.

Zajímavé je také srovnání pěti evropských předpovědních systémů, které pracovaly s říjnovými daty. Jejich společný průměr naznačuje pro Evropu v prosinci kladnou teplotní odchylku přibližně 1,15 stupně Celsia, v lednu 1,02 stupně a v únoru jeden stupeň. Jde o hodnoty zprůměrované za rozsáhlé evropské území, nikoliv o konkrétní předpověď pro Českou republiku. Jednotlivé modely se navíc ve svých odhadech liší. Výsledky přesto ukazují poměrně jednotnou tendenci k teplejšímu průběhu zimy. Rozdíl jediného stupně v sezónním průměru přitom může rozhodovat o tom, zda budou srážky v níže položených oblastech častěji sněhové, nebo dešťové.

Zahraniční

Syn zachránil otce z hořícího bytu. Pak se vrátil do plamenů pro ochrnutého psa

Dramatické chvíle zažili v pondělí nad ránem obyvatelé bytového domu v italském Bolzanu. Rozsáhlý požár zachvátil byt ve třetím patře, ve kterém žil osmdesátiletý muž se svými dvěma syny. Jeden z nich pomohl otci dostat se do bezpečí, poté se však podle svědectví sousedů vrátil do hořícího bytu. Uvnitř totiž zůstal rodinný pes, který byl ochrnutý a nedokázal sám utéct. Hasiči museli evakuovat celý dům a osm lidí skončilo v nemocnici.

Na horách může nastat problém se sněhem

Vyšší zimní teploty mohou nepříznivě zasáhnout především lyžařská střediska v nižších nadmořských výškách. Meteorologické výpočty totiž naznačují, že přestože by některé části Evropy mohly zaznamenat větší množství srážek, celková sněhová pokrývka může zůstat pod dlouhodobým průměrem. Rozhodující nebude pouze množství vody, které během zimy spadne, ale také teplota při jednotlivých srážkových událostech. Pokud se bude pohybovat nad bodem mrazu, místo sněžení přijde déšť. Výhodnější podmínky by měly mít nejvyšší polohy Alp a některé oblasti severní Evropy. V českých horách bude záležet především na délce mrazivých období a nadmořské výšce.

Mírnější zima by zároveň nemusela znamenat menší množství nebezpečných meteorologických situací. Při střídání teplých a studených vzduchových hmot mohou vznikat vhodné podmínky pro mrznoucí déšť a náledí. Problémy mohou nastat také při rychlém tání sněhu následovaném opětovným ochlazením. V nížinách se mohou častěji střídat deštivé dny s krátkými mrazivými epizodami. Pro dopravu přitom může být takový průběh komplikovanější než několik týdnů stabilního zimního počasí. Konkrétní výskyt těchto jevů ale sezónní modely zatím určit nedokážou.

Do vývoje počasí může zasáhnout polární vír

Jednou z největších neznámých zůstává stav polárního víru, rozsáhlého systému silného proudění ve vysokých vrstvách atmosféry nad Arktidou. Pokud během zimy zeslábne, může se změnit uspořádání proudění také v nižších vrstvách atmosféry. Za určitých podmínek pak studený arktický vzduch proniká výrazně jižněji než obvykle. Říjnové výpočty naznačují možnost oslabení polárního víru v průběhu zimy. Neznamená to však automaticky příchod mimořádných mrazů do České republiky. Výsledný dopad závisí na poloze tlakových útvarů a směru proudění nad Evropou.

Zahraniční

Po jednání o míru přišla tvrdá odpověď. Na Moskvu mířily stovky dronů, Kyjev hlásí zraněné

Naděje na obnovení mírových rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou dostala další tvrdou zkoušku. Jen několik hodin po jednání amerického zmocněnce s Vladimirem Putinem následovaly rozsáhlé vzdušné útoky na obou stranách hranice. Ruské úřady hlásí stovky ukrajinských bezpilotních letounů mířících na Moskvu, zatímco ukrajinská metropole čelila dalším raketovým úderům. Zasažena byla také dopravní infrastruktura a přibývají informace o zraněných civilistech.

Český výhled zatím počítá s ochlazováním

Pro nejbližší týdny nabízí podrobnější předpověď Český hydrometeorologický ústav. Období od 19. října do 15. listopadu hodnotí jako teplotně průměrné až slabě podprůměrné. V závěru sledovaného období mohou noční teploty klesat přibližně k nule a denní maxima se mají pohybovat kolem šesti stupňů Celsia. Celkové množství srážek by mělo odpovídat dlouhodobému normálu. Tento měsíční výhled ale nelze zaměňovat s předpovědí celé zimy. O tom, zda bude nadcházející sezóna skutečně mimořádně teplá a chudá na sníh, rozhodne až konkrétní vývoj atmosférického proudění v následujících měsících.

Použité zdroje: climate.copernicus.eu , severe-weather.eu , chmi.cz ,metoffice.gov.uk , seasonforecasts.com