Po jednání o míru přišla tvrdá odpověď. Na Moskvu mířily stovky dronů, Kyjev hlásí zraněné

Moskva a její okolí se ve čtvrtek 22. října staly terčem další rozsáhlé vlny ukrajinských dronových útoků. Podle ruských představitelů mířilo do moskevského regionu přibližně 630 bezpilotních letounů, přičemž protivzdušná obrana proti nim zasahovala během noci. Pokud se tento údaj potvrdí, půjde o jeden z nejrozsáhlejších podobných útoků na oblast ruského hlavního města za poslední období. Rozsah případných škod zatím není zcela jasný a ruská hlášení nelze nezávisle ověřit. Útok je další ukázkou schopnosti ukrajinské armády vysílat velké počty bezpilotních prostředků hluboko na ruské území. Pro Moskvu to představuje bezpečnostní problém, protože musí chránit nejen vojenská zařízení, ale také dopravní uzly, energetické objekty a hustě obydlené oblasti.

Kyjev zasáhly rakety, zranění skončili v nemocnici

Zatímco ruská protivzdušná obrana zasahovala proti dronům, ukrajinské hlavní město čelilo další vlně ruských úderů. Kyjevský starosta Vitalij Kličko během noci informoval o 15 zraněných, z nichž osm potřebovalo nemocniční ošetření. Ukrajinské letectvo současně upozorňovalo obyvatele na další balistické rakety směřující k metropoli a vyzývalo je, aby zůstali v krytech. Útoky poškodily také infrastrukturu v okolí Jižního mostu přes Dněpr, kde bylo nutné omezit dopravu. Most patří mezi důležitá spojení mezi jednotlivými částmi Kyjeva, takže poškození jeho okolí může komplikovat každodenní pohyb obyvatel i fungování městské dopravy. Podrobnosti o celkovém rozsahu škod se nadále upřesňují.

Six ballistic missiles rained on Kyiv overnight as it remains defenceless to them. Putin’s dream has come true: his army is good at attacking the defenceless. https://t.co/0U0XSw2q45

— olexander scherba🇺🇦 (@olex_scherba) October 22, 2026

Zahraniční

Meteorologové zveřejnili nový výhled na zimu. Pro Česko naznačuje scénář, který mnohé nepotěší

Nadcházející zima by mohla mít ve střední Evropě nezvyklý průběh. Nejnovější výpočty meteorologických modelů naznačují, že počasí v prosinci, lednu a únoru se může výrazně lišit od představ o tradiční zimě. Výhled počítá s vyššími teplotami a omezeným sněžením, přesto ale připouští možnost náhlých vpádů mrazivého vzduchu. Důležitou roli přitom sehraje dění vysoko nad severní polokoulí.

Putin otevřel dveře k jednání, zásadní spor ale trvá

Nová vlna útoků přišla krátce po středečním setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým zmocněncem Stevem Witkoffem v Petrohradu. Jednání trvalo přibližně tři hodiny a jeho výsledkem byl předběžný souhlas Moskvy s obnovením rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy. Setkání na odborné úrovni by se mohlo uskutečnit po 10. listopadu, přičemž jako možné místo se zmiňují Spojené arabské emiráty. Americký prezident Donald Trump následně vyjádřil přesvědčení, že se podařilo přiblížit ukončení války. Podstatné rozpory však přetrvávají, protože Moskva nadále požaduje kontrolu nad celou Doněckou oblastí a odmítá případné členství Ukrajiny v NATO. Samotná ochota vrátit se k jednacímu stolu proto ještě neznamená, že obě strany našly přijatelný kompromis.

Další problém představují energetické útoky

Vedle přímých vojenských střetů pokračují také útoky na energetickou infrastrukturu, jejichž důsledky mohou být s blížící se zimou stále závažnější. Ruské údery ve středu zasáhly několik ukrajinských oblastí, včetně Kyjeva, Charkovské, Oděské a Volyňské oblasti. Mezi cíli se objevily elektrické rozvodny, obytné budovy i civilní provozy. Ukrajina naopak v posledních týdnech opakovaně zasahuje ruská ropná zařízení a sklady pohonných hmot, které mají význam pro zásobování a financování ruského válečného úsilí. Začátkem října například ukrajinské drony podle dostupných informací zasáhly ropné zařízení v moskevském regionu. Současné útoky ukazují, že ani obnovená diplomatická iniciativa zatím nepřinesla omezení bojových operací, přestože obě strany připouštějí možnost dalšího jednání.

Zdroje: AFP / zeta.com.pa , reuters.com, apnews.com