Natáčení Popelky vyšlo extrémně draho. Tvůrci přiznali sumu, která tehdy překvapila i německé koproducenty
Cena slavné Popelky šokuje dodnes. Filmaři utratili částku, kterou tehdy neunesli ani Němci.
Zdroj: Česká televize- se svolením
Když se z pohádky stane symbol Vánoc, málokdo tuší, že za jejím kouzlem stojí i náhody, mráz a překvapivě vysoké náklady. Tři oříšky pro Popelku se přitom původně měly odehrávat v létě.
Natáčení jedné z nejznámějších českých pohádek se zpočátku snadno nevyvíjelo. Projekt byl plánován už od šedesátých let, ale kvůli změnám režisérů i scénáristů se přípravy opakovaně zadrhávaly. Původně měl snímek vést Jiří Krejčík, poté Jiří Menzel, který však kvůli politickému profilu nesměl natáčet.
Stejně dopadl i autor scénáře František Pavlíček, jehož jméno musela nakonec ochránit dramaturgyně Bohumila Zelenková. Až režisér Václav Vorlíček dokázal projekt dotáhnout do konce. Výběr hlavní dvojice se stal kapitolou sám pro sebe.
Původní Popelka měla být jiná
Popelku si měla zahrát Jana Preissová, ale těhotenství jí nedovolilo tuto pohádku natáčet. Vorlíček proto sáhl po Libuši Šafránkové, tehdy dvacetileté herečce s přirozeným půvabem a odvahou sednout na koně bez sedla.
Redaktorka tehdejšího magazínu popsala její první příchod do studia jako okamžik, kdy všem bylo jasné, že právě našli pravou Popelku. Roli prince získal třiadvacetiletý Pavel Trávníček, jehož moravský přízvuk musel být nakonec nahrazen hlasem Petra Svojtky.
I přesto si svou šlechtickou roli získal především díky neokoukané tváři a klidnému projevu. Ani obsazení vedlejších postav se neobešlo bez zajímavostí. Dana Hlaváčová, která ztvárnila Dorotu, byla v době natáčení těhotná a pohádkovou sestru si zahrála už podruhé.
Poprvé v hudební verzi z roku 1969. O úspěchu snímku však rozhodla nejen herecká sestava, ale i vizuální stránka, scénář a výběr lokací. Původní plán počítal s letním příběhem, ale okolnosti ho změnily. Kvůli průtahům a požadavkům německé strany, jež se zapojila do koprodukce, se natáčení přesunulo na prosinec.
Cena za natáčení byla v té době astronomická
Německé studio DEFA se přidalo k projektu, protože české pohádky měly východoněmecké publikum rádo a Popelka bratří Grimmů patřila mezi jejich oblíbené příběhy. Spolupráce přinesla i výhody. Rozpočet dosáhl na tehdejší poměry závratné částky tři a půl milionu korun, z níž Němci uhradili polovinu.
Přesun do zimy změnil úplně vše. Kostýmy od Theodora Pištěka byly původně navrženy na letní natáčení, a tak se herci ocitli v lehkých šatech uprostřed mrazů, které místy dosahovaly dvaceti stupňů pod nulou. Libuše Šafránková prý během některých scén doslova drkotala zuby, ale kamery zachytily jen její úsměv.
Dokonce i kůň Jurášek, arabský plnokrevník jménem Ibrahim, v mrazech nastydl. Filmaři se museli vyrovnávat i s nedostatkem sněhu. U zámku Moritzburg, kde se točily scény z královského sídla, nespadla téměř žádná vločka, a tak Němci nasněžili okolí moučkou z rybích kostí dovezenou z konzervárny.
Nejoblíbenější pohádka všech dob
Naopak na Šumavě štáb bojoval s přívaly sněhu a větrem, které natáčení opakovaně přerušovaly. Podobné komplikace doprovázely i plesovou scénu, kterou museli kvůli úsporám a nedostatku komparzistů přetáčet, aby působila slavnostněji. Navzdory všem překážkám se podařilo film dokončit podle plánu.
Produkce se protáhla do února a zvýšila rozpočet o půl milionu korun. Když by se náklady přepočetly na dnešní ceny, pohádka by stála zhruba sto třicet pět milionů korun – částku, která by dnes odpovídala velkému filmovému projektu.
Premiéra se uskutečnila 1. listopadu 1973 a v následujících letech zhlédlo Popelku v kinech kolem dvou a půl milionu diváků. Tržby dokonce překonaly náklady, což bylo v tehdejší době výjimečné. Československá televize uvedla film poprvé na Štědrý den o rok později.