Něco takového Češi v televizi ještě nezažili. Moderátoři se ukázali v oblečení, jaké u nich neznáme
Češi v televizi uviděli něco, na co nejsou zvyklí. Moderátoři překvapili oblečením, které u nich nikdo nečekal.
Zdroj: Shutterstock
Zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu dali spor o financování veřejnoprávních médií viditelně najevo. Do práce přišli v černém a upozornili, že nejde jen o zákulisní politickou debatu, ale také o budoucí podobu vysílání, na které jsou diváci zvyklí.
Moderátoři, redaktoři i další zaměstnanci České televize a Českého rozhlasu se ve středu 3. června 2026 oblékli do černého, aby upozornili na nesouhlas se změnami financování veřejnoprávních médií. Protest s heslem ČT nedáme byl vidět nejen před budovami institucí, ale i přímo ve vysílání. Pro diváky, kteří si večer zapínají zprávy, publicistiku nebo běžný TV program, šlo o jasný signál, že spor o peníze už dávno není jen technickou debatou politiků a mediálních rad.
Černá barva jako varování před zásahy do médií
Akci svolala iniciativa zaměstnanců veřejnoprávních médií Veřejnoprávně za podpory odborů. Jejich hlavní výhrada míří proti snaze změnit systém, ze kterého jsou Česká televize a Český rozhlas financovány. Zaměstnanci zdůrazňují, že chtějí být odpovědní veřejnosti, nikoli politikům, ať už vládním, nebo opozičním. Právě v tom podle nich spočívá rozdíl mezi veřejnoprávní službou a médiem závislým na momentální politické většině.
Debata se přitom netýká jen zpravodajství. Česká televize drží ve vysílání i pořady pro děti, dokumenty, regionální obsah, sportovní přenosy, vzdělávací formáty, kulturní magazíny nebo archivní tvorbu. Pokud by došlo k výraznému rozpočtovému propadu, změny by se mohly postupně propsat právě i do toho, co divák najde v televizním programu. Méně peněz obvykle znamená méně výroby, opatrnější plánování a tlak na rušení nebo omezování nákladnějších pořadů.
Bývalý kandidát na generálního ředitele ČT Milan Fridrich upozornil, že snížení rozpočtu o zhruba miliardu korun by podle něj mohlo znamenat propuštění 300 až 500 lidí. Takový zásah by nebyl jen interní personální otázkou. Veřejnoprávní televize stojí na velkém provozu, který zahrnuje redakce, techniku, výrobu, dramaturgii, regionální pracoviště i zázemí pro živé vysílání. Když se škrtá v takovém rozsahu, divák to dříve či později pozná na obrazovce.
Další problém se rýsuje pro rok 2028, kdy by Česká televize podle Fridricha mohla přijít o dalších 400 až 450 milionů korun kvůli změně související s odpočtem DPH. Vedle toho se řeší i návrhy, které by některým skupinám odpustily poplatky už dříve, například seniorům nad 75 let nebo menším firmám. Pro domácnosti by to na první pohled mohlo znít jako úleva, pro média veřejné služby by však šlo o výpadek, který by někdo musel nahradit, nebo by se muselo škrtat.
Pro diváky jde hlavně o jistotu programu
Politici se přou, zda je lepší zachovat poplatky, nebo převést financování více na státní rozpočet. Zastánci změn tvrdí, že nezávislost médií tím neutrpí a že systém poplatků je pro část lidí zatěžující. Kritici naopak varují, že vazba na státní rozpočet může veřejnoprávní média vystavit většímu tlaku vlády, která právě rozhoduje o penězích.
V praxi je pro diváky klíčové, aby se z politického sporu nestala nejistota, zda budou mít dál dostupné stejné množství zpravodajství, publicistiky, dokumentů i pořadů pro menší publikum. Černé oblečení ve vysílání proto nebylo jen symbolickým gestem zaměstnanců.
Připomnělo, že TV program není samozřejmost, která vzniká sama od sebe. Za každou relací, přenosem nebo dokumentem stojí lidé, rozpočet a dlouhodobé plánování. Pokud se pravidla financování změní, diváci by měli sledovat nejen to, kolik zaplatí, ale také co za své peníze ve veřejnoprávním vysílání skutečně dostanou.